Slavnost se změnila v noční můru. Na rakouském velvyslanectví v Paříži se 1. července 1810 organizoval významný ples na počest sňatku Napoleona Bonaparta s rakouskou arcivévodkyní Marií Luisou. Společně s dvěma dcerami a manželem je měla čekat významná událost, nikdo však netušil v jakém tragickém slova smyslu.
Starobylý rod
Než se budeme věnovat tragickému konci jejího života, hodí se alespoň ve stručnosti popsat její šlechtický život. V mládí pobývala na zámku Heverlé v Belgii a byla velmi pilnou žákyní. Naučila se několik cizích jazyků, krasopis, kreslení, ovládala několik hudebních nástrojů, krásně tancovala a velmi dobře jezdila na koni. Na konci studií se vydala na poznávací cestu po Evropě, kterou zakončila v Paříži. Místo plné umění milovala a jevila o něj značný zájem, jak je patrné z jejích dochovaných deníků.
Ve svých dvaceti letech si vzala knížete Josefa Jana Nepomuka ze Schwarzenberku. Na počátku se zdálo, že jde hlavně o sňatek z rozumu, ale později se ukázalo, že zvítězila láska. Za šestnáct let manželství porodila Paulina 10 dětí, a to konkrétně šest dcer a čtyři syny.
Moderní matka
Na tehdejší poměry byla Paulina také velmi progresivní matka. Svým dětem tykala a od svého pátého potomka děti také sama kojila. Věci dnes samozřejmé byly tehdy výstřední. Vše vycházelo z rad filozofa a spisovatele Jeana Jacquese Rousseaua, který ve svých dílech znázornil kult tzv. nové matky.
Byla však také velmi schopná udržovat vztahy a sociální vazby. Chodila do divadel, psala velké množství dopisů a pořádala večírky. Pro svoje děti připravovala tzv. kinderbály. Pořádala také salóny, kde byl prostor pro intelektuální vzdělávání. Milovala debaty o politice a a filosofii. Z českého pohledu je také velmi zajímavé, že velkou část svého života trávila v Českém Krumlově a v Hluboké nad Vltavou či na Červeném Dvoře.
Osudová Paříž
Žena, která byla krásná na povrchu i uvnitř, však nakonec zemřela úplně zbytečně. Když 1. července 1810 navštívila zmíněný ples na oslavu sňatku Napoleona Bonaparte s Marií Luisou, začalo na rakouském velvyslanectví v Paříži hořet.
Byl zde vytvořen improvizovaný dřevěný sál uprostřed dvora a rozsáhlý oheň, který nakonec usmrtil a zranil desítky lidí, vznikl z jedné nenápadné svíčky, která spadla na zem. Paulina se v hořícím sále snažila najít svoje dvě dcery, aby je zachránila od nebezpečí. Během této obětavé činnosti na ni však spadl strop a Paulina byla na místě mrtvá.
Zbytečnou se její smrt stala hlavně proto, že obě dcery byly v té době s otcem v bezpečí před velvyslanectvím. Josef Jan Nepomuk se už podruhé neoženil a ve výchově dvou osiřelých dcer mu vypomohla jeho sestra Eleonora Žofie ze Schwarzenberku.
KAM DÁL: Zlato! Šílená honička za bohatstvím vedla lidi do nesnesitelných podmínek Aljašky
