Josef Vydra během svého života spojil tři zcela rozdílné obory. Nejdříve následoval svého otce malíře pokojů. Tomuto řemeslu se vyučil a věnoval se mu minimálně do začátku 70. let. Díky svých schopnostem byl i členem Umělecké besedy. Ta nejdůležitější epizodka je však spojena s letem v balónu.
Taneční mistr
Rodák ze Starého města pražského byl nebyl jenom šikovným malířem pokojů. Od sedmdesátých let jako povolání uváděl taneční mistr. Pořádal taneční kurzy a dokonce na ně sám komponoval hudbu.
Díky tomu byl oblíbený u ostatních tanečních mistrů, protože jim byl schopen bez problémů skládat hudbu. Mezi nejznámější taneční skladby z jeho hlavy jsou Národní čtverylka, Rokokové tance, Junácké tance, Sirůček a Dětské tance a zpěvy.
S malou létající přestávkou se tanci věnoval až do roku 1910 a v archivech jsou zachovány Vydrovi inzeráty z novin, které se zde objevovaly hlavně v osmdesátých a devadesátých letech 19. století a to jak v češtině, tak v němčině. Byť je jeho taneční krok nepopiratelně zajímavý a nejednalo se o ledajakého učitele tance, hlavní historický taneček předvedl v roce 1877 tehdy totiž podnikl několik letů balónem, čímž se stal úplně prvním českým pilotem. Jak se k tomu Josef Vydra dostal?
Tvrdé přistání
Létání v Praze se dalo do pohybu hlavně díky francouzským akrobatům Henri Beudeutovi a B. Sivelovi. Ti v roce 1874 a 1875 několikrát navštívili Prahu, aby předvedli svoje představení, které ve zdejším prostředí budilo obrovský úspěch.
Z Rajské zahrady ležící v sousedství s Riegrovými sady se pokaždé vznesli balónem do vzduchu a během letu předváděli nadšenému publiku cvičení na hrazdě. Událost žila mezi lidmi svým životem a mnoho diváků později zkoušelo vypouštět své podomácku vytvořené balónky a balóny.
Jedním z těch, kteří se inspirovali byl i náš taneční hrdina Josef Vydra. V tisku 14. července 1877 oznámil, že od neděle za týden – tedy 22. července, uskuteční Vydra odvážný let ještě větším balónem z nuselského zámecké zahrady. Termín byl nakonec posunut a 8. srpna si Vydra vyzkoušel let bez diváků. Vše proběhlo bez problémů, a tak mohl představit svůj letecký kousek o tři dny později.
Na dvoře nuselského pivovaru byly kamna, ve kterých se topilo slámou a horký kouř byl vháněn do balónu, který byl připraven nad kamny. Stačilo deset minut a Vydra se mohl vydat na své veřejné dobrodružství. Jeho kousek sledovalo 300 lidí a mnoho dalších v okolí. Po pěti minutách letu začal klesat prudce k zemi a dopadl příhodně do záhonu celeru v zahradě blázince Na Slupi. Nic se mu nestalo, ale balón se při pádu protrhl.
Další pokusy
Josef Vydra si pln adrenalinu nepřipouštěl neúspěch, a tak se k dalšímu pokusu odhodlal hned následující den. Díry v balónu se mu však nepodařilo dostatečně utěsnit proto nakonec vůbec nevzlétl. Lidé co zaplatili vstupné měli smůlu. Údajně je ukonejší alespoň tím, že mohli vypustit do vzduchu malý papírový balónek.
Třetí a také poslední pokus uskutečnil 26. srpna na Střeleckém ostrově, ale od počátku bylo vše špatně. Praskla tyč, ke které byl balón připoután. Rozhodl se tedy improvizovat a přivázal ho na strom. Při vzletu mu však větve protrhly látku a balón nevystoupal dostatečně vysoko.
Vydra přistál na střeše domu Vladislavově ulici č. 12., kde shodil několik tašek a poškodil okap. Zničený a potrhaný se slanil na provoze, nechal balón bez zájmu na střeše a odjel drožkou pryč. Tím jeho letecké dobrodružství skončilo.
Josef Vydra umírá v roce 1911 chudý a zcela opuštěný v chudobinci sv. Bartoloměje. Pohřben je na Olšanech. Přesto, že jeho letecké pokusy byly spíše marné, je považován za prvního českého letce.
KAM DÁL: Osudové náhody sira Fleminga. Revoluční penicilin objevil díky otevřenému oknu v laboratoři
