Asi nejmasivnější útoky spojeneckých letců přišly na jaře roku 1945. Tehdy výrazně stoupla aktivita hloubkových stíhačů amerického letectva. V podstatě každý den se tehdy útočilo na strategické pozemní cíle. Záměrně tak bylo ničeno dopravní spojení, ale také hospodářská aktivita. Konkrétně se jednalo o letiště Luftwaffe, železniční nádraží, nákladní a vlakové soupravy, automobily.
Zajímavá jsou tak celková čísla, která jsou s naším územím spojená v souvislosti s leteckými bitvami. Podle Vojenského historického ústavu bylo v Čechách zničeno asi 300 německých letadel.
Důležité je také číslo zemřelých amerických pilotů. Těch bylo více jak 700. Většina z nich umírala při pádu sestřeleného letadla, ale nezanedbatelné množství z nich bylo obětí násilí a lynče na území sudet ze strany německého obyvatelstva.
Bombardování v číslech
Když se podíváme na souhrnná čísla, tak na území Protektorátu Čechy a Morava v důsledku bombardování zemřelo 701 lidí. Oficiální číslo zraněných eviduje 1 184 osob a ze spojeneckých letadel spadlo okolo 152 tun bomb. Celkově bylo zcela zničeno pouze 68 domů, ale zato 2 607 se eviduje jako poškozených.
V tomto čísle je tak schováno hned několik budov, jejichž újma se v důsledku rovnala zničení. Všechny zmíněné zdroje jsou veřejně dostupné z webu Vojenského historického ústavu.
Letecká válka
Bránit Československo znemožnila osudová Mnichovská dohoda. Když se nacistické Německo v březnu roku 1939 nakonec pustilo do okupace zbylého území, byla v té chvíli zabavena veškerá letecká technika československého letectva. Ani jedno letadlo tak nemohlo bránit zem a postupně se většina odvážných pustila do boje v exilu ve strojích Royal Air Force.
První oficiální pokusy o letecké útoky na strategické cíle se odehrály nad Plzní. Letouny RAF se zde neúspěšně snažily bombardovat Škodovy závody. O stejný útok se pokusily ještě o dva roky později v květnu. Ani zde neslavilo letectvo velký úspěch.
Z roku 1942 stojí za zmínku bombardování pardubického letiště. První velké letecké bitvy nad naším územím se však odehrály až v roce 1944. Útok na rafinerii v Mostu byl součástí tzv. Bitvy o benzín. Velké letecké bitvy se odehrály také na Moravě. Jako třeba letecká bitva nad Hodonínskem v červenci a druhá bitva se odehrála v srpnu téhož roku. Výrazná byla také další akce mířená znovu na rafinérii poblíž Mostu, tentokrát v Záluží. Během náletu zemřelo celkem 195 osob, ale původně se mělo jednat o mnohem masivnější vojenskou akci, kterou omezilo počasí, a tedy špatná viditelnost.
Pravidelně se také bombardovaly cíle v Kolíně, Pardubicích, kde se nacházel důležitý nacistický železniční úsek. Při návratu z těchto cílů se odehrála známá letecká bitva nad Jindřichovým Hradcem.
Pražský omyl
Pro Američany velmi tragickou se stala bitva nad Bílými Karpaty. Jedna z dalších kapitol tzv. Bitvy o benzín se odehrávala nad Brnem, Prostějovem a o čtyři dny později také nad Ostravou. Bitva se odehrála převážně ve vzdušném prostoru Slavičína, kde je dodnes pohřbeno 28 mrtvých amerických letců.
Pro spojence byla také krutá bitva nad Krušnohořím, kde nacisté během několika minut sestřelili 13 amerických letadel. V prosinci roku 1944 se odehrála čtvrtá bitva nad Moravou, a to konkrétně v rámci bombardování Ostravy. Bitva mezi Luftwaffe a americkou 15. leteckou u USAAF vešla do historie jako největší vzdušná bitva na našem území. Dohromady při této masivní letecké bitvě zemřelo 222 vojáků.
Nutné je také zmínit údajný americký omyl, který se odehrál 14. 2. 1945, kdy byla bombardována Praha a podle jedné z teorií si ji letci spletli s Drážďany. S končící válkou přibylo několik dílčích útoků mířených na továrny, železniční cesty a jiné strategické cíle. Poslední padlý americký letec zemřel 30. 4. 1945 a poslední padlý sovětský letec zemřel symbolicky 8. 5., tedy v den konce války.
KAM DÁL: Historie vodáctví. V Česku se o rozvoj sportu zasadil ten, který přivezl z ciziny první lyže.
