Ferdinand I. nebyl oblíbený v Rakousku ani v Čechách. Titulů měl ale dost a dětí ještě víc

Ferdinand I. Habsburský neuměl německy a přitom měl vládnout Rakousku
 

Ferdinand I. Habsburský byl (mimo jiné) český panovník, o němž se nehovoří tak často jako třeba o Karlu IV., ale přece je důležitou osobností v našich dějinách. Kromě vlády nad naším územím kraloval také v Uhrách, byl římskoněmeckým králem a římským císařem. To už je na jedinou osobu dost titulů i odpovědnosti. Na český trůn usedl 23. října roku 1526.

 

Ferdinand pocházel po otci Filipu I. Sličném z Habsburského rodu, matkou byla španělská Jana I. Kastilská, známá pod přezdívkou Šílená. Ta měla se svým mužem celkem šest dětí, přičemž poslední - Kateřina - se narodila až po otcově smrti. Ferdinand byl čtvrtým dítětem svých rodičů a druhým synem. Jeho starší bratr se později ujal vlády ve Španělsku a stal se také římským císařem. Ani Ferdinand ale nezahálel a uvedený výčet jeho titulů svědčí za vše. Korunu římského císaře přitom “zdědil” právě po svém starším bratru Karlovi, který zemřel v roce 1558.

Na výchově u dědečka

Ferdinand I. Habsburský se narodil v roce 1503 ve Španělsku, v rodné zemi svojí matky, kde také prožil svoje dětství. Na otce si nemohl příliš pamatovat, protože Filip zemřel jen tři roky po jeho narození, a neužil si ani matku. Ta trpěla duševní poruchou, která se po Filipově smrti zhoršila. Proto se o výchovu svého vnuka se staral dědeček Ferdinand II. I ten ale za deset let zemřel a Ferdinand zůstal víceméně opuštěný, ačkoliv postaráno o něj samozřejmě bylo více než dobře. Brzy ale do země přijel z Holandska jeho starší bratr Karel, jemuž připadla koruna španělského krále. Dlouho neotálel a třináctiletého bratra vyslal pryč ze Španělska. Ten pak pobýval v Nizozemí.

První "vlastní" území

Po smrti dědečka z otcovy strany, Maxmiliána I. Habsburského, se Ferdinand poprvé stal vládcem nad nějakým územím. Šlo o části Rakouska, konkrétně o Kraňsko, Korutany, Štýrsko a Horní i Dolní Rakousy. Zbytek území Rakouska připadl jeho staršímu bratrovi, v té době již španělskému králi Karlu V. Ten ale svého bratra pověřil i správou své části Rakouska a o dva roky později mu zde vládu přenechal docela.

Složité začátky

První dny v sídlením městě, tedy ve Vídni, nebyly pro Ferdinanda I. nijak příjemné. Lid ho nechtěl přijmout, protože neuměl německy, šlechta byla v posledních letech zvyklá vládnout v podstatě sama - a rozhodně se jí nehodil nový devatenáctiletý král. Ten si ale i přes svůj nízký věk se vším poradil. Doutnající povstání silou potlačil a pevně se posadil na trůn, kde ho hned čekaly nutné reformy, včetně té peněžní.

Domluvený sňatek mu přinesl Uhry a Čechy

Ferdinandovi bylo dvanáct let, když mu jeho dědeček Maxmilián I. za nevěstu vybral dceru Vladislava Jagellonského Annu. Tu si také později vzal za ženu, což později znamenalo zisk uherské a české královské koruny. Ani v Čechách nebyl Ferdinand I. nijak zvlášť oblíbený. Panoval tvrdou rukou, zastával absolutismus a vyžadoval od poddaných katolické vyznání, které na našem území nebylo převažující. Není se tedy čemu divit, že se brzy dostavilo povstání. Král za to donutil města odevzdat bývalá práva i zbraně, ale i veškeré pozemky.

15 dětí za 21 let

Ferdinand I., ačkoliv rozhodně nešlo o nejoblíbenějšího panovníka, je ale zakladatelem tak zvané rakouské větve Habsburského rodu, zatímco jeho bratr Karel figuruje ve starší větvi španělské. Sám Ferdinand měl s manželkou Annou Jagellonskou celkem patnáct dětí v rozmezí jedenadvaceti let. Jejich rod tak rozhodně měl dostatek pokračovatelů.

KAM DÁL: Sympatický a charismatický Ladislav Chudík si prožil peklo s vlastní ženou. Zachránila ho druhá láska.