Zajímavé je, že na svoje chování většinou pohlížíme docela jinak než na chování lidí v našem okolí. Všimli jste si toho někdy? Určitě se vám stalo, že jste se někdy rozzlobili třeba na psa, kterého venčíte a okřiknete ho nebo ho mírně zatáhnete za vodítko, aby nesebral nějakou tu “dobrotu” z chodníku. Je to logické, vždyť to děláte pro to zvíře, chráníte jej třeba před žaludečními problémy.
A pak je tu druhý případ - jiný pejskař, který “vleče psa na vodítku a řve ne něj”. Přitom může jít o zcela stejný případ, jen náš mozek ho vyhodnocuje jinak. Stejně je to i s posuzováním chování dětí - co nám u našich vlastních potomků může připadat roztomilé, u cizích jde o nevychovanost. A taková jízda autem? To už je kapitola sama pro sebe. Zatímco vy oprávněně šlápnete na plyn, abyste se vyhnuli dopravní zácpě, ti ostatní šílenci se řítí do záhuby a berou s sebou i svoje okolí. Skandální!
Sníte jen v noci? Omyl!
V noci sníme, ve dne bdíme. Skutečně? Vědci totiž zjistili, že mozek běžného člověka přibližně 30 % dne sní - prostě “si vymýšlí” a příliš se nesoustředí na svět kolem sebe. Pokud patříte mezi ty, kteří se nechávají unášet představami i déle, rozhodně nemusíte smutnit - podle výzkumů jste to právě vy, kdo má potenciál být kreativní a dosáhnout v této oblasti klidně i velkých úspěchů.
Mozek nás do rozhodování moc nezapojuje
Věděli jste, že většinu vašich drobných rozhodnutí za vás udělá vaše podvědomí? Možná si myslíte, že máte svůj život pod kontrolou, ale většinou se rozhodujete, aniž byste si to vlastně uvědomili. Po kterém hrnku na kafe jste ráno sáhli? Patrně po tom nejbližším, nebo po tom, do něhož si vaříte kávu pravidelně? Přemýšleli jste o tom? A přece nějaké rozhodnutí muselo padnout, “něco” muselo dát pokyn ruce, po kterém hrníčku sáhnout. Pravděpodobně jste ale přitom řešili domácí úkol dětí, první dnešní zprávu z práce nebo jinou záležitost, na níž jste mozek opravdu potřebovali. Stejně je to i s mnoha dalšími rozhodnutími, která se nezdají být důležitá, ale v důsledku tvoří podstatnou část našeho života…
Složitý výběr
Také si přejete mít v obchodech co nejširší nabídku ideálně všeho? Jistě, je příjemné moci si vybrat z třiceti druhů jogurtu různé tučnosti od různých firem, domácích či zahraničních, ochucených či bílých, doslazovaných nebo těch úplně přírodních, z biomléka, s přídavkem probiotik, ve skle, v klasickém kelímku, se sušenkami, s obrázkem pod víčkem - ještě stačíte sledovat? I když je to příjemné, průzkum, který popisuje ve své knize Dan Ariely, prokázal, že stánkař, který nabízel 24 různých druhů džemu, zdaleka neprodal tolik zboží jako jeho soused, na jehož stánku bylo k výběru pouze šest druhů. Náš mozek totiž dokáže zpracovávat jen určité množství informací a ruku na srdce - jste si jisti, že z těch třiceti možných jogurtů vyberete ten opravdu nejlepší? Co když ten vedle je přece jen o něco lepší?
Síla skupiny
Víc hlav víc ví, říká se. To je samozřejmě pravda například ve vědeckém prostředí, při řešení jednoznačně daných problémů v práci a podobně. Pokud ale potřebujete získat skutečně racionální a o rozum opřený názor, určitě není dobré zvát na poradu celou vesnici. Je prokázáno, že ve velké skupině lidí přestává mít převahu rozum a začínají vládnout emoce. A ty často nejsou nejlepším našeptávačem. Na tuto vlastnost davu také spoléhají mnohé osobnosti, které jím potom poměrně snadno manipulují. Všimli jste si někdy, že se ve skupině odhodláte i k rozhodnutím a dokonce činům, které byste sami od sebe nikdy neudělali?
Zkuste se rozhodovat v jiné řeči
I když se to může zdát zvláštní, odborníci z chicagské univerzity zjistili, že pokud budete potřebovat udělat nějaké opravdu důležité rozhodnutí, je dobré o celém problému zkusit přemýšlet v cizím jazyce. Taková změna podle nich totiž odbourá zažité stereotypy, které se vám honí hlavou, když při přemýšlení používáte svůj rodný jazyk. Tak za zkoušku nic nedáme...
KAM DÁL: Ferdinand I. nebyl oblíbený v Rakousku ani v Čechách. Titulů měl ale dost a dětí ještě víc.
