Ministr Blatný: Letos zemře až 10 000 lidí s pozitivním testem na covid-19. Ve druhé vlně je mortalita výrazně vyšší

Ministr Blatný zhodnotil současnou situaci. Mortalita pacientů s covidem je vyšší než v první vlně
 

Ministr zdravotnictví Jan Blatný informoval na tiskové konferenci o statistikách počtu zemřelých v prvním a druhém pololetí tohoto roku v souvislosti s onemocněním covid-19 i dalšími chorobami, které s pandemií nesouvisí. 

Zatímco v prvním pololetí šlo o 27 % úmrtí v přímé souvislosti s nemocí covid-19, ve druhém tento počet vzroste  s největší pravděpodobností podle současných předpokladů na 40 %. Jak poznamenal ministr zdravotnictví, na přesná a hlavně definitivní čísla za tento rok si budeme muset počkat až do prvního čtvrtletí roku příštího, kdy bude možné dodané informace vyhodnotit.

Vyhodnocování v reálním čase není možné

Jan Blatný poznamenal, že není možné vyhodnocovat data v reálném čase, protože jsou z nemocnic a dalších zařízení dodávána postupně. Už vůbec pak není podle jeho vyjádření možné porovnávat data různých zemí, protože ty poskytují data v různých časových úsecích. Jde také o to, v jaké části pandemické křivky se právě ten který stát nachází. Srovnání tedy bude možné až po odeznění pandemie.

Různé fáze pandemie

„Průběžně publikovaná data jsou stále doplňována. Jde také o to, kde je země na křivce epidemie. Pokud srovnáme zemi, která je na počátku nebo na vrcholu křivky, dostaneme zcela jiná čísla. Státy navíc aktualizují čísla s různou frekcencí, a proto není možné tato data mezi státy porovnávat,“ konstatoval Jan Blatný.

Vysoká mortalita v podzimních měsících

„Omezená srovnatelnost dat sbíraných v reálném čase ovšem nijak nesnižuje význam mortality jako ukazatele dopadu epidemie. Také to nesnižuje fakt, že v procentech v republice bude mortalita v podzimních měsících vysoká - včetně tak zvaných nadúmrtí, což je počet zemřelých nad rámec referenčního období. Tato data je nutné publikovat a sdílet, nicméně konečné vyhodnocení uvidíme pravděpodobně až někdy v polovině příštího roku,“ doplnil dále ministr zdravotnictví s tím, že průměrný věk zemřelých, kteří byli v době smrti zakódováni jako pozitivní na covid-19, je kolem 80 let. K většině úmrtí došlo v nemocnicích a v podzimním období potom narostl počet zemřelých v sociálních zařízeních. „Pacientům tedy byla poskytnuta odpovídající zdravotní péče, neroste počet úmrtí mimo nemocniční a sociálních služby,“ doplnil.

Až 10 000 úmrtí za tento rok u pacientů s covidem

Podle vyjádření Jana Blatného při pozitivním vývoji, za který je považováno zpomalování pandemie, je možné za celý rok počítat s 9 až 10 tisíci úmrtími u pacientů pozitivních na covid-19. „Neříkám, že zemřeli na covid nebo s covidem, ale byli v okamžiku smrti pozitivní na covid. V posledních třech měsících roku 2020 tedy je a bude celková mortalita významně zvýšená. Proto je nutné co nejrychleji obnovit standardní zdravotní péči,“ řekl. Někteří pacienti totiž zemřeli i na jiné choroby, které by byly za běžných okolností patrně podchyceny. „To je podstatná informace, která vede k tomu, co je nejdůležitější na dopadech pandemie. Je nutné zajistit, aby se zdravotní systém dokázal postarat o všechny osoby.“

KAM DÁL: Středočeský radní Snížek: Vylidňování venkova je problém. Ale netroufám si lidem říkat, kde mají žít.