Úplně první deník na světě založil 9. prosince 1793 Noah Webster, původem z Connecticutu. Svoje noviny začal vydávat - kde jinde - v New Yorku a do vínku jim dal název Americká Minerva. Dnes by se nám mohlo vydávání deníku zdát jako samozřejmá věc, v tehdejší době měl tento krok ale mnohé zajímavé souvislosti, které asi napadnou jen málokoho. Předně se mělo jednat o noviny, které by zpřístupnily informace prakticky každému. Proto také byla stanovena velmi nízká cena. Ani ta by sama o sobě ale nestačila, kdyby se nenašli čtenáři.
Souvislosti, které bychom nečekali
Vydávání prvního deníku na světě a také zájem o něj svědčí hned o několika dalších souvislostech. Jednak je to hojná gramotnost tamního obyvatelstva, které - ač mnoha národností - bylo schopno číst a přijímat zprávy v angličtině. A pak šlo také o zájem o dění kolem sebe. Lidé měli chuť získávat informace, seznamovat se s novinkami, sledovat politiku i další rubriky. A to nebylo tehdy (a ostatně často není ani dnes) samo sebou.
Politika, práva i možnosti
V roce, kdy vznikla Americká Minerva, samozřejmě již existovaly časopisy a katalogy, v nichž se lidé dočetli užitečné věci. Nebyly ale pro každého. Za prvé šlo o zájmově nebo odborně laděné tiskoviny a pak ani jejich cena nemohla být tak nízká, jako se to podařilo Noahu Websterovi u jeho Minervy. Američané začali toužit po informacích. „Veřejná mysl v Americe, probuzená velikostí politických událostí a netrpělivá na zpoždění, nemůže čekat na měsíční zpravodajství. Denní nebo nejvzdáleněji týdenní komunikace je považována za nezbytnou k uspokojení veřejné zvědavosti. Noviny však nejsou jen prostředkem toho, čemu se říká novinky; jsou to běžné nástroje společenského styku, kterými občané této obrovské republiky neustále diskutují a debatují mezi sebou o tématech nebo veřejném zájmu. Prostřednictvím nich se v době nebezpečí, buď z nepřátelství zákeřných intrik, okamžitě projeví poplach a dojde k jednomyslnosti názorů,“ psala Minerva - a měla pravdu.
Pro zemědělce i průmyslníky
Americká Minerva se tak stala vlastně i prostředkem šíření osvěty v sociální oblasti. Protože byla přístupná i nižším vrstvám, dozvídali se z ní lidé mnoho nového i o svých právech a možnostech. Mimo to se stala také zdrojem informací z praktického hlediska. Množství textů, překládaných z jiných světových periodik, přinášelo čtenářům poučení z oblasti zemědělství i průmyslu. Zatímco za oceánem už například zemědělci využívali v té době “modernější techniku”, americké zemědělství bylo oproti tomu zaostalé. Šířené vědomostí mezi široké vrstvy je tak dalším momentem, který je třeba prvnímu deníku na světě přičíst k dobru.
Změna je život
V průběhu své existence prošly noviny několika změnami majitelů a s tím často i názvu. Například v roce 1905 se z nich stal The New York Globe. Historie samostatného deníku zanikla v roce 1923, když jej jeho tehdejší majitel Frank Munsey spojil v New York Sun. Svůj úkol ale splnily víc než dobře. Staly se první vlaštovkou, kterou následovaly a následují tisíce vydavatelů na celém světě…
KAM DÁL: Co dělá koronavirus s naším mozkem a jak se tam dostane? Braňme se, jak to jen jde.