Školství musí být hlavní priorita, roste riziko domácího násilí i sebevražedných sklonů u dětí, tvrdí autoři petice

Co se děje dětem, když nemohou chodit do školy?
 

Pod peticí je podepsaná Ing. Mariana Čapková, ale celý text vychází z platformy koroNERV-20. Ten se pokouší apelovat na vládu v době pandemie koronaviru, aby se školství věnovala nejvyšší priorita. Na základě vědeckých poznatků se v jejich textu, který má aktuálně přes šest tisíc podpisů, objevují i srozumitelné požadavky. Jaké problémy podle nich vznikají díky distanční výuce a zavřeným školám?  

Petice vychází z platformy, jež se nazývá koroNERV-20, který se definuje jako nezávislá a široká expertní skupina osobností z nejrůznějších oborů lidské činnosti. Mezi členy najdeme ekonoma Tomáše Sedláčka, ředitele STEMU Martina Buchtíka, zmíněnou zastupitelku HMP Marianu Čapkovou, ale třeba také bývalého kandidáta na primátora za ANO Petra Stuchlíka či bývalého ministra financí také za ANO Ivana Pilného. Kromě vyjadřování se k tématům ve veřejném prostoru, v televizi, v médiích a na internetu teď obíhá internetem petice s názvem Nesmíme obětovat děti! Žádáme vládu, aby školství zařadila mezi své nejvyšší priority. Jaké je její poselství a čím zastupitelka Prahy Mariana Čapková a její kolegové argumentují?  

Nebezpečí izolace

“Významně narůstá počet dětí, které jsou ohroženy rizikovým chováním, sebepoškozováním a řadou dalších psychických deprivací a poruch, včetně sebevražedných tendencí. Narůstá také počet dětí, v jejichž rodinách se rozvíjí domácí násilí,” pravděpodobně nejchoulostivější téma celé petice se zabývá duševním i fyzickým zdravím dětí, které jsou odtržené od běžné výuky. 

Argumenty, jež jsou v petici použity, vycházejí ze zkušeností pedagogicko-psychologických poraden a výzkumů rizikového chování a duševního zdraví, který zpracovala Klinika adiktologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy ve spolupráci s Odbornou společností pro prevenci rizikového chování a Katedrou psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Nejedná se tak o planý výkřik subjektivního názoru, ale výsledek vědecké práce největších kapacit tohoto oboru v Česku. 

Vzrůstající formy nebezpečí se netočí pouze kolem násilí a duševního zdraví. V době uzavřených škol je samozřejmě ohrožená také vzdělanost společnosti jako takové. Kromě toho rostou případy kyberšikany, závislosti na internetu a také pornografii. 

Jaký je účel?

Petice má hlavní motivaci v osvětě. Školství je nutné prezentovat jako jeden z nejdůležitějších pilířů naší společnosti a podle koroNERVU-20 je také zcela zásadní navázat na model, který využívají i jiné národy v Evropě. Školy se totiž mají zavírat jako poslední a otevírat jako první. 

V úvodu petice si jsou autoři tohoto apelu vědomi nelehké situace zdravotníků a ekonomického zatížení celé společnosti. Uzavřené školy však vytvářejí negativní zkušenosti, jež si děti ponesou celý život. Zasahují totiž do období, kdy jsou formovány jejich osobnosti, budovány vztahy a získávají vzdělání, které určuje jejich další kroky v budoucnosti. 

Konkrétní požadavky

V petici je také obsažený výčet požadavků, které by měla vláda přijmout, aby se rizika ohrožující děti co nejvíce omezila. Patří mezi ně rozvolnění v oblasti volnočasových aktivit, zařadit strategii školství mezi největší priority vlády, zajištění očkování pedagogům, zlepšit komunikaci s veřejností a připomínat rizika, která se v současnosti mezi dětmi vyskytují, a přípravu na návrat do škol. 

“Francie má školy otevřené za velmi přísných epidemiologických opatření. Masivně v nich testuje žáky i učitele (milion testů každý měsíc, při našem počtu obyvatel by to znamenalo 150 tisíc testů ve školách). Švýcarská vláda nechává rozhodnutí o školách na jednotlivých kantonech,” stojí v jednom z pěti požadavků. 

Petice za naléhavé řešení situace ve školství zasaženém opatřeními v boji proti koronaviru vychází z apelu občanské iniciativy KoroNERV-20, která na něm pracovala mj. s několika odborníky na školství a vzdělávání.

KAM DÁL: Proč není důvod jásat, že Ústavní soud změnil volební zákon? Protože komunisté