Diplomatické mlčení států EU. Proč oznámení o ruských špionech ve světě příliš netáhne?

Budova České ambasády v Moskvě
 

Očekávání reakcí evropských států na zjištění tajných služeb o vojenské akci dvou agentů ruské rozvědky na území Česka bylo asi o dost větší, než jakého se naší diplomacii dostává. USA přispěchaly s podporou mezi prvními, Britové i v rámci státního smutku vydali podporující vyjádření. Německo, Francie, severské státy mlčí, z pobaltských se ozvalo Lotyšsko. V neděli se za Slovensko vyjádřila prezidentka Zuzana Čaputová, ozvalo se Polsko. NATO, jehož je ČR členem od roku 1999, situaci komentovalo až v neděli v podvečer strohým vyjádřením. Jaký vzkaz tím naše vláda dostává?

To, že se proruské směřování Česka příliš nevyplácí, si nyní zakouší na vlastní kůži domácí diplomacie. Poté, co premiér Andrej Babiš po boku s Janem Hamáčkem oznámili zjištění, že se dva ruští agenti podíleli na vojenské akci na území naší země, nestrhla se v zahraničí vlna podpory a odsouzení. 

Nakolik klesne vliv Ruska na Česko? 

Dalo by se s nadsázkou říci, že v největší permanenci mohl být spíše pověstný „červený telefon“ Vladimira Putina, který se mohl svého českého protějšku přátelsky dotazovat, co se to sakra u nás děje. Vždyť bylo rozjednané vyhlášení tendru na dostavbu Dukovan, do kterého měl dostat přístup i ruský Rosatom, a to i přes četná varování bezpečnostních složek státu. Na spadnutí už bylo také dojednání dodávky ruské vakciny proti koronaviru Sputnik V, kterou měl letět osobně domlouvat do Moskvy prozatimní ministr zahraničí Jan Hamáček. Nyní na 99 % z obou akcí sejde a vliv Ruska na malou zemi uprostřed Evropy se opět o něco sníží. Nakolik? To záleží na tom, jak daleko zajde diplomatická přestřelka mezi oběma státy. A do jaké míry bude Česko chtít po Rusku nést následky za prokázaný čin, žádat vysvětlení, případně vydání viníků k trestní odpovědnosti. A také na tom, jak se navenek zachovají špičky naší politické scény.

Předložení informací státům EU

Jan Hamáček se chystá v pondělí dopoledne na videokonferenci s ministry zahraničí států EU, kdy „…vznesu žádost o solidaritu. Budu je informovat o věci, ale nebudu je napřímo žádat o stažení diplomatů. Ale v rámci jejich podpory s ní nějak počítám,“ uvedl ministr zahraničních věcí Hamáček v rozhovoru pro Českou televizi. Prezident země se do diplomatických aktivit zapojovat nebude, tedy alespoň v oficiální linii. Ke zjištění tajných služeb se ústy svého tiskového mluvčího Jiřího Ovčáčka vyjádří až příští neděli. 

Reakce Ruska podle mustru

Ruská diplomacie reagovala na vznesená obvinění tradičně. Okamžitě zapojila do obvinění vliv Washingtonu, což výstižně komentoval Jan Paďourek, bezpečnostní expert se specializací na zpravodajské služby: „Ruská federace i v ČR využívá vyzkoušený sovětský model, kdy hodně pracovníků na ambasádě funguje pod diplomatickým krytím a mají tím pádem i diplomatickou imunitu. Reakce ruské dumy odpovídá tradičnímu mustru reakcí ruské strany, tedy nabízí jiný výklad a nikdy nepřizná podíl účasti. Je to její zcela standardní přístup.“ 

Záhadná 20 od Ruska

Zatímco Česko vyhostilo z Česka 18 pracovníků ruské ambasády, 14 diplomatů a 4 pracovníky, a dalo jim na odjezd 48 hodin, Rusko reagovalo s odstupem jednoho dne vyhoštěním 20 lidí, 16 diplomatů a 4 pracovníků. Na odjez jim dalo pouhých 24 hodin. „To číslo je mi záhadou. Nevychází mi to,“ sdělil k počtům Rudolf Jindrák, zmocněnec vlády pro česko - ruské konzultace a ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky. „Máme v Moskvě 24 lidí, 2 posty jsou neobsazené. Zůstane nám tam tedy jen 6 diplomatů, což bude k provozu ambasády celkem na hraně. Přestože vzájemným vyhošťováním diplomatů není paralyzování ambasád, zde to bude problematické. Ambasády totiž řeší třeba víza, a určitě není v zájmu Ruska jakkoli komplikovat svým lidem cestování do naší země,“ dodal Jindrák. 

Nedávná kauza s ricinem

Vlivy Ruska na české hospodářství, politickou scénu nebo snahu o destabilizaci naší země potvrzují různé aféry z nedávné minulosti. Například případ Andreje Končakova, muže s kufříkem, který byl v ČR vloni na jaře odhalen s ricinem a dalšími smrtícími látkami v kufříku. Jeho osoba měla znamenat nebezpečí pro pražské politiky, kteří dali odstranit sochu maršála Koněva. Tehdy se za starosty Ondřeje Koláře, potažmo Pavla Novotného, který se rozhodl postavit pomník vlasovcům a celkem posměšně vystoupil ve státní televizi Russia - 1, postavilo bezvýhradně ministerstvo zahraničí vedené Tomášem Petříčkem.