Černobylskou oblast objevují podnikatelé v energetice. Obyvatele však trápí hlad a přemnožení vlci

Lidé jsou i po tolika letech odkázáni víceméně na to, co jim nabízí kontaminovaná půda
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Uplynulo již 35 let od jedné z největších jaderných havárií. Okolí Černobylu však není uzavřeno "pod pokličkou", naopak, začíná znovu ožívat. Jak se dnes tedy žije místním lidem a co bude dále? A co trápí místní - zejména starší občany, kteří se sem vrací? Kromě zdravotních rizik zejména chudoba, nedostatek jídla či jakýchkoli zdrojů.

26. dubna 1986 došlo k havárii, na kterou neradi vzpomínáme – vybuchl čtvrtý reaktor v elektrárně Černobyl. Vysoce radioaktivní látky se dostaly do ovzduší a zamořily mnoho oblastí. Tehdejší Československo nevyjímaje.

Dnes trápí tamní obyvatele, zejména starší občany, kteří se postupně vracejí do některých oblastí, především chudoba, nedostatek práce i jídla. Jaký tedy může být vůbec takovýto život ve stále rizikových, ba i nebezpečných oblastech?

Tisíce rodin zůstávají bez prostředků

Současná ekonomika toho v dané oblasti Ukrajiny moc nenabízí. Chybí zde pracovní příležitost (i když i v tomto ohledu se snad začíná blýskat na lepší časy), průmysl. Lidé jsou tak odkázáni po tolika letech víceméně na to, co jim nabízí kontaminovaná půda. Na prodej jsou zde místní zemědělské produkty i maso. A vypadá to, že lidé se nebojí. Kolem reaktoru je sice v rozsahu 30 kilometrů tzv. zakázaná oblast kvůli přítomnosti zvýšené radiace. Vzdálenější okolí ale postupně ožívá.

Město Pripjať, které bylo vystavěno nedaleko jaderné elektrárny pro místní pracovníky a jejich rodiny, mělo být po desítky let pýchou a vzorem toho, jak se dokáže Sovětský svaz o své pracovníky postarat – nabídne jim veškerý servis, a to od zdravotnictví až po zábavu. Mělo se zde žít naprosto bez starostí. Osud však předurčil tomuto městu něco jiného...

V roce 2009 byl vybudován projekt na podporu dětí z postižených oblastí, který pro ně připravil pobyt mimo kontaminovanou zónu. Děti tak mohly svobodně dýchat zdravý vzduch, jíst nekontaminované potraviny a zároveň šlo bezesporu i o podporu psychickou.

Radioaktivita ovlivnila i životy zvířat, která mnohdy na některých místech i umírala. Až na vlka. Na toho, jako jednoho z mála, měla katastrofa opačný vliv – vlků, i vlivem umírajících zvířat, přibývalo a radioaktivita je jakoby obcházela.

Černobyl ožil, opět se zde vyrábí elektřina

Okolí, kde jaderná elektrárna stála, začalo být v roce 2017 znovu aktuální i pro investory. Rovněž samotný Černobyl totiž nabízí mnoho obchodních výhod. Jde o rovnou plochu, dobrou lokalitu, navíc díky vzniklému sarkofágu kolem reaktoru se nejedná o již tak nebezpečnou oblast. Jde také, a to především, o levnou lokalitu, což je pro investory velmi zajímavé. Na místě dnešních sutin také vznikla solární elektrárna, která by měla v následujících letech zásobovat až 750 000 domácností. Jde tedy o nový zdroj zaměstnání pro místní lidi.

Zájem o tuto oblast vyjádřilo již mnoho firem, ale konkrétně za tímto projektem stojí společnost Solar Chernobyl. Podle ukrajinské vlády se jedná o zhruba 25 000 kilometrů čtverečních, kde postupně vznikají solární farmy. Obnovitelné zdroje, a obecně energie vůbec, by měly být pro celou oblast jen přínosem. 

Znamenají požáry v lesech blízko Černobylu nebezpečí?

V zakázané zóně 30 kilometrů Černobylu na severu Ukrajiny se nachází tzv. Červený les, jehož část se v červnu 2018 potýkala s plameny. Jelikož zde stromy rostou mnohem rychleji, panovaly vážné obavy, že i požár bude mít katastrofální následky. Ty se naštěstí nepotvrdily. 

Tyto požáry zde ale nejsou nijak výjimečné, podobně zde hořelo i v roce 2015, tentokrát 400 hektarů stromů a křoví. To vše pouhých 20 kilometrů od Černobylu. Jednalo se tak o nejhorší požár od roku 1992. Celá oblast byla okamžitě pod drobnohledem a hlídána byla i hladina radioaktivních látek, které by mohly uniknout do ovzduší. Nikde ale naštěstí nebyla naměřena nikterak drasticky zvýšená dávka radionuklidů. Nebo to alespoň nikdo nepřiznal...

KAM DÁL: Nebezpečné Rusy a Číňany na strategické stavby nepouštějme. Jejich firmy slouží jako nástroj vydírání.