Rodiče Elišky jsou spolu už 34 let. „Vidím, že mezi nimi pořád funguje láska, úcta, respekt, chemie, ale i vtip. Naše rodina má velmi úzké vazby, jsme zvyklí se hodně podporovat,“ popisuje Bučková. Se svými rodiči a čtyřmi sourozenci je v každodenním kontaktu. „Domů do Strážnice se dostanu tak jednou za 14 dní, ale na facebooku máme uzavřenou skupinu, kde si několikrát denně píšeme.“
Hodinku pravdy mají i doma
Na budování rodinné pohody je podle ní třeba pracovat. Právě to její rodiče učí v kurzech školy partnerství, které zahrnují jak individuální konzultace s jednotlivými páry, tak skupinové workshopy, kde všichni dohromady sdílejí své zkušenosti. „Pro spoustu lidí je útěchou, že problémy, se kterými se ve svém vztahu sami potýkají, řeší i někdo jiný,“ vysvětluje Eliška.
Workshopů se obvykle účastní 10–12 párů. Nedílnou součástí školy jsou také různé společenské a partnerské hry, jejichž cílem je naučit pár otevřeně komunikovat. Například při hodince pravdy si dva lidé navzájem říkají vše, co je na druhém trápí. „Má to obrovský ohlas. Spousta lidí mi píše, že jim kurz velmi pomohl. Hodinku pravdy si naši občas udělají i doma. Vyčistí to vzduch. Nikdo pak v sobě nemá potřebu nepříjemné věci dusit.“
Ne všechno je vždy růžové
„Samozřejmě ani v naší rodině není stále vše růžové. Mamka se umí na taťku taky naštvat. Vždycky si v té chvíli ale zároveň uvědomí, čeho si na taťkovi váží, a ono to pak rychle přejde. Lidé mají v hádkách tendence vytahovat to zlé. Naši to dělají naopak – myslí na dobré věci, které se jim na tom druhém líbí,“ vypráví Bučková.
Kromě komunikace jsou podle ní důležité priority. Rozdílné životní hodnoty byly většinou hlavním důvodem, proč její partnerské vztahy skončily předčasně. „Hledám parťáka, někoho, kdo bude krásný především uvnitř a bude mi oporou. Rodina je pro mě na prvním místě, takže jsem do vztahů vkládala vždy hodně energie. Bohužel jsem ale měla pocit, že víc dávám, než dostávám,“ shrnuje.
I její otec se musel v jednu chvíli rozhodnout, zda upřednostní rodinný život, nebo kariéru. Nakonec si vybral to první. „V dětství jsme nikdy neměli extra moc peněz, ale trávili jsme čas spolu jako rodina. Mám na tu dobu spoustu krásných vzpomínek a žiju z toho dodnes,“ zasnila se Eliška.
KAM DÁL: Downův syndrom je nejčastější vrozená vada. Napoví už tvar hlavy, zásadní roli hraje věk matky.
