Jindřich VIII. byl druhým nejstarším synem Jindřicha VII. a Alžběty z Yorku. Tím, že se nepočítalo, že bude následníkem trůnu, byla jeho kariéra připravována na církevní dráhu. Paradoxně právě s římskokatolickou církví měl celou svoji kariéru zásadní konflikt. To se však stalo až ve chvíli, kdy zemřel v patnácti letech jeho starší bratr Artur. Cesta k trůnu pro Jindřicha VIII. byla otevřená.
Jen málokterý panovník má za sebou tak extrémní kariéru. Války, brutální potlačování protestantské reformace, rušení klášterů a hlavně jeho sága s hledáním ženy, která by mu porodila následníka trůnu. Byť proslul jako tyran, který politické a milostné problémy řešil popravami, zapomíná se na fakt, že se jednalo o velmi vzdělaného intelektuála a renesančního člověka. Jak se z moudrého muže stal brutální despota?
Mladý intelektuál
Jindřich VIII. měl v mládí obrovskou výhodu. Získal velmi dobré vzdělání, které taky hojně využíval ve svých zálibách, které díky své moci hodnotně rozvíjel. Velmi brzy tak ovládal latinu, francoužštinu a španělštinu. Proslul také velmi dobrými atletickými schopnostmi, miloval tanec a lov. Když zemřel jeho bratr Artur, musel své zvyklosti pozměnit. Navíc Jindřichovi po bratrovi nezůstal pouze trůn, ale také jeho žena. První manželkou se totiž následovníkovi trůnu stala o pět let starší švagrová Kateřina Aragonská.
Ta mu za osmnáct let manželství nezplodila syna, tedy následníka trůnu. Rozhodl se tak vykročit do boje s církví. Nejdříve požádal papeže Klementa VII. o rozvod a když nedostal souhlas, vymyslel si svoji vlastní netradiční cestu ke štěstí. Založil anglikánskou církev a prohlásil se její hlavou. Kdo se mu postavil do cesty, skončil na popravišti, což se v jeho politickém stylu stalo něco zcela běžného. Celkově za jeho vlády skončilo na popravišti až 72 tisíc lidí, ale některé prameny uvádějí ještě vyšší číslo. To ovšem neminulo ani jeho ženy.
Ženy na špalku
Poté, co se velmi složitě podařilo Kateřinu Aragonskou vypovědět ode dvora, na její místo usedla Anna Boleynová. Kdo byl proti, byl popraven, což bylo zasazeno přímo v zákoně. Manželství to však nebylo vůbec šťastné. Anna nechtěla přijmout podřízenou roli a Jindřich měl čím dál tím silnější pocit, že mu ani Anna nedá vytouženého syna. Vymýšlel způsob, jak Annu opustit, aby se nemusel vracet k první ženě Kateřině. Ta v roce 1536 zemřela a Anna otěhotněla. Ocitla se v ohrožení života, protože právě její smrt by vyřešila Jindřichovy problémy.
Osud chtěl, aby se situace ještě více komplikovala. Jindřich při turnaji utrpěl vážné zranění a když tuto zprávu Anna zjistila, šokem potratila. Zjistilo se, že šlo o vytouženého syna. Následně Jindřich prohlásil jejich manželství za dílo čarodějnic a začal koketovat s další ženou Janou Seymourovou. S tou se Jindřich zasnoubil den po popravě Anny Boleyové. Ta byla společně s dalšími pěti muži obviněna z krvesmilství, zrady a cizoložství. Za zmíněné zcela vymyšlené prohřešky byla odsouzena k trestu smrti. Hlava jí byla sťata 19. května 1536.
O rok později se Janě Seymourové narodil syn Eduard VI. Král Jindřich měl konečně následníka trůnu. Seymourová ovšem zemřela při těžkém porodu. A tak se v roce 1540 chtěl Jindřich znovu oženit. Navrhnuta mu byla z politických důvodů Anna Kletská. Jindřich VIII. za ní poslal malíře Hanse Holbeina ml., aby vytvořil její portrét.
Když ho král viděl, usoudil, že by to šlo. Názor však změnil až ve chvíli, kdy dorazila na anglický dvůr. Tehdy ji shledal nepřitažlivou a pokusil se manželství zrušit, aby si mohl najít jinou ženu. Anna se nijak nebránila, protože tušila, co by jí v jiném případě mohlo čekat. Prohlásila manželství za neplatné a Jindřich tak mohl hledat dál.
Jeho pátá žena tak byla Kateřina Howardová, sestřenice popravené Anny Boleynové. Velmi brzy se však zjistilo, že měla poměr s dvořanem Thomasem Culpeperem a neoficiálním snoubencem Francisem Derehamem. Po vyšetřování těchto okolností byla Kateřina popravena.
Poslední ženou Jindřicha byla Kateřina Paarová. Jako protestantka to rozhodně neměla lehké a musela se bát o svůj život. Měla ovšem štěstí, že Jindřicha přežila. Starý král začal být ještě víc šílený.
Jedna poprava za druhou
Jindřich byl ke konci života stále více paranoidní a na popravišti končil v podstatě každý, kdo se mu znelíbil. Do toho byl silně obézní. Bývalý atlet najednou vážil přes 180 kilogramů. Poslední dva roky života trávil na kolečkovém křesle.
Zdravotní stav Jindřicha VIII. je dodnes předmětem spekulací. S aktuální teorií jeho neplodnosti a despotické povahy přišla americká vědkyně studující tzv. McLeodův syndrom. Tato zvláštní porucha krvetvorby totiž v pozdějším věku způsobuje ochabnutí svalů, a tedy nejenom končetin, ale také mozku. V těchto případech jsou zcela normální psychotické stavy.
Co se týče neschopnosti zplodit syna, ta je pravděpodobně ukrytá v nekompatibilitě jeho krevní skupiny se skupinami jeho manželek. Za celým děsivým příběhem vlády despotické vlády Jindřicha VIII. je tak pravděpodobně schováno mnoho unikátních zdravotních chorob.
KAM DÁL: Apokalyptický konec slavné vzducholodě. Zeppelinův vynález shořel v přímém přenosu
