Život není jenom pohádka. Války, nemoci, v současnosti pandemie koronaviru. Podobné okolnosti umí život obrátit vzhůru nohama a v mnoha případech přichází také tragická smrt. Příroda je však stále nejmocnější zbraň vůči naší civilizaci, o čemž jsme se v historii mohli přesvědčit hned několikrát.
Ostrov Théra
Tehdy se jednalo ještě o ostrov Théra osídlený antickou civilizací. V současnosti ho ve Středomoří najdeme pod názvem Santorini. Exploze zdejšího vulkánu dodnes patří mezi ty nejsilnější v historii. Výbuch zcela zničil tehdejší antickou kulturu a celé území bylo po výbuchu pokryto vrstvou tefry o mocnosti neuvěřitelných 60 metrů.
O této tragédii referovali i kronikáři ze vzdáleného Egypta možná i proto, že tehdy následovala i obrovská vlna tsunami, jež oběhla celé Středomoří. Právě tato katastrofa je pravděpodobnou inspirací k námětu o bájné Atlantidě.
Slavné Pompeje
Pravděpodobně nejznámější sopečnou erupcí je výbuch ve starověké Itálii z roku 79. Tehdy totiž zcela paralyzovala svoje okolí sopka Vesuv, která se nachází nedaleko jihoitalského města Neapol. Tehdy zcela zničila dvě italská města Pompeje a Herculaneum. Přesný popis katastrofy se zachoval díky zápiskům římského občana Plinia Mladšího, který vše napsal v dopise historikovi Tacitovi.
Před samotným výbuchem na sebe Vesuv upozorňoval sérií několika otřesů v zemi. Tehdy si však nikdo něco podobného nespojoval s aktivitou sopky a ani se nevědělo, že je Vesuv vulkánem. Po výbuchu začala padat na občany Pompejí žhavá tefra, která zapříčinila zánik celého města.
Pyroklastický materiál následně celé město zatavil díky třímetrové vrstvě mocnosti. Neuvěřitelný objev se podařilo odhalit až díky vykopávkám z 18. století. Druhé jmenované město mělo o něco větší štěstí díky směru větru, který znemožnil dopad žhavých částic, tak jak se stalo v Pompejích.
Tambora
Dodnes je zatím jako nejsilnější erupce sopky pokládán výbuch indonéského “monumentu” Tambora z roku 1815. Celá přírodní katastrofa se odehrávala od 10. do 15. dubna a při gigantickém výbuchu byla vyvržena pyroklastika o objemu asi 100 km3. Tento úkaz ovlivnil i globální podnebí v následujícím roce na celé planetě.
Přímý následek výbuchu nepřežilo kolem 10 tisíc lidí. Samotná sopka se zmenšila o neuvěřitelných 1 300 metrů. Zničeny byly i sousední ostrovy a v důsledku celé této katastrofy kvůli hladomoru a nemocem zemřelo přes 80 tisíc lidí. Podnebí v následujícím roce bylo ovlivněno natolik, že je rok 1816 pokládán za rok bez léta. Nebyla silná úroda a v srpnu v Nové Anglii napadlo velké množství sněhu.
Zdroj: Česká televize
KAM DÁL: Architektura jako ze sci-fi filmu. Ekologie a životní prostředí hrají hlavní roli
