Zahradníkův rok: V září na zahradě vysazujeme keře, sklízíme plody či doséváme trávník

Záříjová zahrada láká na sklizení plodů i hromadu práce
Zobrazit fotogalerii (7)
 

Léto je pomalu pryč a na dveře klepe podzim. Listy začnou měnit barvu, slunko vysvitne při babím létě, ale už bez nebezpečí úpalu. Stále ještě kvetou růže, některé keře, dokvétají letničky a v plné kráse se probouzejí podzimní trvalky. Pro příští sezonu právě teď můžete zasadit do zahrady nejvíc práce.

Trávu bude určitě potřeba ještě před zimou řádně posekat, už bez pozdějšího hnojení, zalévat ji budeme muset jen tehdy, pokud bude ještě stále velké sucho, podobné tomu, co panuje v posledních dnech. Letošní léto bylo obecně obzvláště suché...  Závěrem léta je již možno nechat posekanou trávu volně na trávníku, případně dosít holá místa semeny. Konec září je také nejlepší doba pro provzdušnění trávníku. Vertikutací ho např. zbavíte mechu a umožníte kořínkům trochu toho čerstvého vzduchu před zimou.

Letněné květiny pomalu stěhujte domů. Dopřejte jim raději pozvolný přechod, přemístěte je nejprve do teplé místnosti. A ty, které na zimní období potřebují chlad, teprve přeneste do místnosti studené.

Podzim i ve znamení sklizně

V těchto dnech přišlo i nejoblíbenější období zahrádkářů, alespoň co se týče sklizně. Nastalo totiž období úrody našich ovocných stromů. Jablka, hrušky, švestky, zejména těchto plodů je letos více než dostatek. Sklizené ovoce si při sklizni pozorně prohlédněte, neukládejte pro zimní zásoby jablka či hrušky natlučené nebo poškozené hmyzem či hnilobou. Druhy pro uskladnění rozložte na lísky nebo koše a uložte je v chladné tmavé místnosti. Zásoby jednou za čas zkontrolujte a odstraňte plesnivé či hnijící kusy ovoce.

V těchto dnech dozrávají také pozdní ostružiny, ze kterých je možné vyrobit lahodné marmelády. Maliny také nejsou výjimkou. Jablka se pak hodí i na kompoty, klevely či vynikající mošt. Vlašské ořechy se postupně vylupují a padají, takže je posbírejte, nechte oschnout, odstraňte zbytky zelené slupky a dobře oschlé je teprve uskladněte.

Vinnou révu ještě nechte dozrát, semena začněte sklízet

Hrozny vinné révy nechejte dozrát co nejvíce, aby chytily sladkou chuť. Pak je opatrně odstřihněte a révě zkraťte vrcholky letorostů. Sklízejte také semínka letniček a trvalek z rostlin, jejichž krásu si přejete na zahradě vidět i v příštím roce. Nezapomeňte odstraňovat odkvetlé květy růží a stále hlídejte napadení chorobami, proti kterému je třeba i v tomto období rázně zasáhnout.

Co se týče uskladnění semen, je důležité, aby byla vždy vyčištěná (bez různých zbytků hlíny a nečistot) a také suchá. Umístíme je nejlépe do šroubovacích zavařovacích sklenic a uložíme na suché, tmavé a chladné místo. Teplota by se měla blížit k nule. Malé množství semen můžeme uskladnit i v chladničce. Podmínky pro skladování by měly být stálé, změna teploty v průběhu dne totiž snižuje následnou klíčivost.

Září ideální k výsadbě keřů i živých plotů

Září je vhodná doba k výsadbě keřů a trvalek, a to platí i pro živé ploty. V poslední době většina majitelů zahrad se upnula převážně jen na živé ploty z „tújí“. Zvolit ale lze i mnoho jiných druhů, které navíc lépe snášejí řez a poskytnou nám na pozemku dostatek soukromí nejen v teplých měsících, ale i v zimě. Nejvhodnější je určitě habr nebo buk (v zimě neopadávají), stříhání dobře snáší i stálezelený a známý ptačí zob či hlohyně šarlatová s ozdobnými plody. Z jehličnanů pak například tis červený.

Živé ploty jako bariéra i zdroj potravy

Pokud jste majitel většího pozemku, máte možnost vysázet i tzv. volně rostoucí živé ploty. Odpadá zde totiž povinnost rostliny seřezávat do pravidelných tvarů. Takové husté ploty mohou sloužit jako přirozená bariéra na konci pozemku namísto neestetického plotu. Navíc při volbě vhodných druhů mohou tyto živé ploty sloužit jako zdroj potravy, místo úkrytu pro různé užitečné živočichy (zejména ptactvo) či jako zdroj plodů pro naši vlastní potřebu. Jmenovitě mezi ně třeba patří např. rakytník, bez černý, trnka obecná, líska obecná, muchovník nebo dřín. Ptáci zase uvítají hlohyni šarlatovou, hlohy, růži šípkovou, pro podporu opylovačů je vhodná zase komule davidova nebo pustoryl.

Bylinky na zimu

Aby vám v kuchyni nechyběla vůně čerstvých bylinek ani v zimě, z trvalek (máta, pažitka, šalvěj, rozmarýn, tymián) odeberte kusy trsů do květináčů a rychle rostoucí letničky (majoránka, petrželka, řeřicha, kerblík) si do nádob vysejte. Pro kousek natě do polévky můžete seříznout třeba vrchol celeru a položit ho na talířek s trochou vody, nať bude růst po několik týdnů.  

A na závěr několik zářijových pranostik: 

  • Divoké husy na odletu, konec babímu létu
  • Po svatém Matouši (21. 9.) čepici na uši.
  • Co srpen nedovařil, září nedosmaží.
  • Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom.
  • Po hojných deštích v září, osení zimní se podaří.
  • Když na svatého Jiljí (1. 9.) prší, celý podzim voda crčí.