Historie kočárků je poměrně dlouhá a začala se psát už v roe 1733 díky zahradnímu architektu Williamu Kentovi. Právě ten se rozhodl udělat radost malému potomku rodu Debonshirů. První kočárek vypadal skutečně jako malý, zmenšený kočár, dokonce i jeho “pohon” místo rodičů obstarávala koza. Kentův nápad se zalíbil a brzy se také ujal. Problémem byla jen vysoká cena - jako novinka byl zkrátka drahý a také nešlo o žádnou sériovou výrobu. Pro malé šlechtice (jiní si kočárek dovolit nemohli) bylo zkrátka dobré jen to nejlepší.
Po vzoru královny
Rodiče se kočárku ve větším množství chopili až o sto let později, kdy tohle vozítko začalo skutečně sloužit k účelům, ke kterým využíváme kočárky dodnes. Ale i tehdy přišla taková móda doslova shora, tedy z britské královské rodiny, když tři kočárky koupila sama královna Viktorie. Jakou lepší reklamu mohly kočárky mít?
Za jízdu s kočárkem do cely
Jízda s kočárkem mohla být alespoň v Anglii po jistou dobu dokonce nebezpečná. Nešlo o nebezpečí pro dítě, ale pro jeho matku nebo toho, kdo právě tlačil kočárek. Když se totiž takový rodič rozhodl jet raději po chodníku než po silnici nebo jiné cestě, mohl být dokonce zadržen. Kočárek, jako ani jiné vozidlo, totiž na chodník rozhodně nepatřilo. Trvalo to mnoho let a bylo potřeba hodně snahy, ale nakonec bylo tohle nesmyslné nařízení přece jen zrušeno.
Móda šla s dobou
Zajímavé je, jak se v čase měnila podoba kočárků. Velký vliv na ni měl rozvoj té hlavní dopravy - tedy nejprve v kočárech tažených koňmi a později automobily. Jakmile se objevila na silnicích auta, dostaly i kočárky z původně zdobných imitací kočárů podobu více technickou. Vysoká kola se rázem vytratila, děti div že si neobrousily zadečky o chodník. Byla to ale jen další přechodná móda, vždyť jak si někteří ještě pamatují, brzy nastoupily opět proutěné kočárky s vyššími koly, kde díky pérování měly děti přece jen větší pohodlí. Takový typ se hodil také do houstnoucího automobilového provozu, který byl již tehdy považován za nezdravě dravý a ostrý. (Co by asi řidiči z padesátých let minulého století řekli na dnešní páteční provoz třeba na pražském okruhu?)
Husákovy děti: Kočárky všude kolem
Přišel čas Husákových dětí, tedy sedmdesátá léta minulého století, a mnohé fotografie z té doby nemohou nikoho nechat na pochybách, že šlo o skutečný baby boom, i když se tomu tehdy tak neříkalo. Před obchody byla doslova parkoviště kočárků a bývalo běžné, že v nich také v klidu spaly malé děti. Která maminka by dnes nechala svoje dítě v kočárku a v klidu stála v obchodě frontu třeba na toaletní papír?
Kočárek s okénky
Pak přišel opravdový luxus - kočárek (samozřejmě jako všechny ostatní z omyvatelného materiálu), který měl dokonce okénka. Také jste se takovým vozili? Musel to být úžasný zážitek, když dítě leželo na bříšku a s hlavou mírně zvednutou do pozice “pase koně” sledovalo okolní dění. Většinu našich kočárků dodávala na trh mělnická Liberta, ale daly se sehnat i ty zahraniční výroby, hlavně tedy v Tuzexu. A takový tuzexový kočárek, to už byla jiná liga. Možná ne tak umělohmotně praktický, ale jistě budil zájem kolemjdoucích. O takovou výsadu výjimečnosti nás svým způsobem současná doba dostatku připravila.
Jaký kočárek jste měli vy nebo vaše děti? Možná jej najdete ve fotogalerii.
Zdroj: wikipedie, historickekocarky
KAM DÁL: Císařpán František Josef I. a jeho bratři: pavlačová drbna, výstavní arcivévoda a milovník přírody
