Inflace není pouze v České republice, týká se celé eurozóny. A to významně ovlivní i tuzemskou ekonomiku. „Inflace zřejmě přeleze přes úroveň 7 procent, kde může setrvávat několik měsíců. Koronavirus ve světě částečně tlumí výrobu, navíc je stále obrovský problém s mezikontinentální přepravou,“ vysvětluje pro Čtidoma.cz hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Co může udělat lidem radost?
Podle něj se k tomu ještě přidávají další faktory, jako například bezprecedentní růst cen energií a klíčové centrální banky mají stále extrémně uvolněnou měnovou politiku. Tu navíc nehodlá měnit ani Evropská centrální banka, což pro potvrdila i předsedkyně této instituce Christine Lagarde.
„Nemůžeme se tak divit, že inflace bude vysoká. Lidem může dělat radost snad jen vývoj na ropném trhu, kde dochází k poklesu cen, a také zřejmě nebudou zdražovat služby českých mobilních operátorů, které jsou v mezinárodním srovnání již dost vysoké.“
Rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými
Vláda Andreje Babiše zalila ekonomiku penězi, které si musela půjčit. To samozřejmě podporuje růst inflace. Štěpán Křeček ale říká, že v době koronavirové krize vlastně nic jiného dělat nemohla. „Kdybychom do ekonomiky nenapumpovali peníze, tak bychom zde měli vysokou nezaměstnanost, zkrachovalé firmy a ekonomika by byla v horším stavu,“ vysvětluje důvody ekonom.
Je však pravděpodobné, že se budou rozevírat nůžky mezi různými vrstvami společnosti. Lidé, kteří vlastní akcie či nemovitosti, bohatnou během inflace rychleji, a chudí naopak ještě více strádají. Sociální problémy pak na sebe nemusejí nechat dlouho čekat.
Politici inflaci nejspíš nevyřeší
Mnozí voliči koalice SPOLU a Pirátů se STAN mohou vnímat novou vládu jako spasitele. Tak to ale zřejmě nebude. Přesto je několik věcí, které musí kabinet Petra Fialy udělat velmi rychle. „Budou muset vyřešit energetickou krizi a navrhnout vlastní státní rozpočet na rok 2022. Pravděpodobně zažijeme několikaměsíční rozpočtové provizorium. Na jeho konci zřejmě dojde ke snížení plánovaného schodku státního rozpočtu na zhruba 300 až 320 miliard korun,“ předpovídá pro Čtidoma.cz Křeček.
Jedním dechem ale dodává, že nebudeme mít vyhráno. „Ke zkrocení inflace to moc nepomůže, stále budeme na dluh rvát obří sumy peněz do ekonomiky. Je tak zřejmé, že politici inflaci nevyřeší. Proto celou záležitost začala ráznými kroky řešit Česká národní banka.“ Ta by v prvních měsících příštího roku mohla navýšit základní úrokovou sazbu možná až na čtyři procenta (dnes je sazba, ze které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, na 2,75 procentech).
KAM DÁL: Maláčová se zase chlubila něčím, čemu příliš nerozumí. Dostala slušný kartáč, tohle si za rámeček nedá.
