Nová vláda by se měla bez otálení pustit do přípravy státního rozpočtu, aby se zbytečně neprotahovalo rozpočtové provizorium. „Bylo by vhodné, aby se nová vláda zavázala občanům, že po celé volební období zmrazí daně a odvody na současných úrovních. Dále by mělo docházet k postupnému ozdravování veřejných financí. Tempo krocení státních schodků by však nemělo podvazovat ekonomický růst,“ má jasno hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Cílená pomoc se bude hledat měsíce
Petr Fiala a jeho ministři si podle odborníka musí uvědomit, že snaha navýšit výdaje na obranu jde proti snaze snižovat schodky státních rozpočtů. „Navíc nákupy zahraniční techniky fakticky vedou k odlivu finančních prostředků z České republiky do zahraničí. Bylo by proto vhodné, aby se v zahraničí prováděly jen skutečně nezbytné nákupy a ostatní výdaje byly přesměrovány do tuzemské ekonomiky.“
Je tu samozřejmě také energetická krize. Končící vláda navrhla jako jedno z řešení odpustit DPH a poplatky na obnovitelné zdroje. To vidí Křeček jako věc, kterou by si měl nový kabinet vzít za své. V rychlém tempu by dle jeho slov mělo dojít k vytvoření systému cílené pomoci, která dostane z energetické krize nejzranitelnější skupiny obyvatel.
„Na tuto formu pomoci bychom měli přejít, díky čemuž budou moci být ukončena plošná opatření. Obávám se však, že se nejprve zruší plošná opatření a pak bude trvat dlouhé měsíce, než vznikne cílená pomoc. Mezi tím budou trpět nejzranitelnější české domácnosti.“
Výdajová čepička na platy státních zaměstnanců
Chce-li nová vláda šetřit čas, což je zřejmě jeden z klíčových faktorů hledání cesty z krize, měla by podle Křečka zavést automatickou valorizaci sociálních dávek. „Tento princip se již využívá u důchodů a je vhodné ho rozšiřovat do dalších oblastí. Není totiž produktivní, abychom se každý rok hádali o nastavení sociálního systému. Je lepší ho nastavit pořádně na delší dobu dopředu a ušetřený čas věnovat systémovým změnám,“ vysvětluje ekonom.
V neposlední řadě si pak myslí, že by nová vláda měla nasadit výdajovou čepičku na platy státních zaměstnanců a zrušit platové tabulky. Díky tomu by již nenarůstaly výdaje na státní zaměstnance a jejich platy by se mohly zvyšovat jen při rostoucí produktivitě, která by byla doprovázena redukcí počtu státních zaměstnanců. „Navíc by bylo možné adekvátně ohodnotit pracovité zaměstnance. Naopak lidé s řadou odsloužených let, kteří se již moc nesnaží a jsou hlavně na ozdobu, by nadále nemuseli dostávat nejvyšší platy.“
KAM DÁL: Co když bude další lockdown? Ekonom vysvětluje, jaké dopady by to mělo na každého z nás.
