Ljudmila se narodila v roce 1958 do rodiny soustružníka Alexandra Škrebněva a jeho ženy Jekatěriny v Kaliningradu a v mládí rozhodně nepomýšlela na to, že by se z ní stala první dáma státu - ale koho by něco takového v dětství vůbec napadlo. O tom, že bude veřejně vystupovat, už jako dítě nepochybovala. Jejím snem bylo herectví, a proto se také zapsala do dramatického kroužku. Osud si pro ni ale připravil docela jinou budoucnost.
Soustružnice, letuška, zdravotní sestra...
Po střední škole se tehdy sedmnáctiletá Ljudmila vydala i po stopě svého otce a složila soustružnické zkoušky, pracovala ale také jako listonoška, jako zdravotní sestra, vedoucí kroužku v domě dětí, živila se jako korepetitorka a dokonce jako stevardka u vnitrostátní letecké společnosti. Inteligentní dívka se ale také věnovala studiu, a tak v roce 1986 promovala jako absolventka oboru filologie - próza na Leningrandské státní univerzitě.
Svatba na řece
Ve chvíli, kdy ukončila svoje studia, byla Ljudmila už tři roky provdaná za budoucího prvního muže a faktického vládce Ruské federace Vladimira Putina. Potkali se při její cestě do Leningradu, kam přiletěla s kamarádkou. Vladimir se ujal péče o jejich kulturní program a sehnal zdánlivě neobstaratelné vstupenky na koncert. I když si po třech dnech vyměnili telefonní číslo, láska na první pohled to podle Ljudmily alespoň z její strany nebyla. „Postupně jsem si na něj zvykala, oblíbila si ho a zamilovala se do něj,“ uvedla později.
Svatební slib podepsali manželé Putinovi v tehdejším Leningradu a oslava se konala na lodi na řece Něvě. Už v té době měl její manžel bohaté zkušenosti z působení v tajné službě KGB, tedy obdobě tehdejší zdejší StB. Ostatně spolu potom žili pět let v NDR, kde působil jako sovětský agent.
Slíbil, ale nesplnil
Putin ale později patrně své ženě slíbil, že s touto činností skončí. Jenomže sliby jsou jen sliby. O několik let později se Ljudmila, tou dobou již matka Putinových dvou dcer, svěřila přítelkyni, že její manžel porušil slib držet se mimo svět špionážních služeb, když se stal v roce 1998 šéfem Federální služby bezpečnosti. „Je to hrozné, nemůžeme spolu komunikovat,“ stěžovala si tehdy Ljudmila své přítelkyni Irene Peach, která později vydala knihu Křehké přátelství právě o manželství Putinových. „Už nebudeme mít možnost cestovat, kam chceme, nemůžeme si říct, co chceme,“ litovala tehdy.
Na politickém výsluní
A pak už to šlo všechno rychle. V létě roku 1999 se stala manželkou premiéra a o půl roku později také první dámou ohromné říše. Ze svého nového postavení ale žádnou velkou radost neměla, k politice se nevyjadřovala s výjimkou občasné veřejné podpory svého manžela. Raději se věnovala tématům, která vystudovala, jako byla péče o ruský jazyk, když se postavila proti jeho tehdy připravované reformě.
Ženská tvář Ruska
Svoji roli první dámy ale podle všeho brala velmi vážně, uvědomovala si, že je “ženskou tváří” Ruska a podle toho se také snažila vystupovat. Šťastná ale nebyla a po Putinově boku se objevovala stále méně. V Rusku se dokonce mluvilo o tom, že mohla vstoupit do kláštera. Pravda byla ale jinde - jejich manželství zkrátka směřovalo ke konci.
Oznámení o rozvodu na baletu
Rozchod oznámili společně v létě 2013, a to dost netradičně. Před lidmi veřejně vystoupili o přestávce premiéry baletu Esmeralda v Kremlu, kde sdělili, že se dohodli na rozvodu. Takovou chvíli by sice bylo lepší využít pro oznámení nějaké šťastnější události, ale jak se zdá, alespoň Ljudmile se ulevilo. O půl roku později už byli oficiálně rozvedeni.
Bohatá bývalá první dáma i mladší manžel
A jak žije Ljudmila dříve Putinová, dnes Očeretná nyní? Vdala se za o dvacet let mladšího vlivného Artura Očeretného, sama podniká a její příjmy rozhodně nejsou malé. Vlastní hned několik nemovitostí, mezi nimi také historickou památku Dům prince Volkonského, který ale nechala podle kritků velmi necitlivě přestavět a dostavět. Z bohaté ruské společnosti tak bývalá první dáma Ruska rozhodně nezmizela, jen ji nevídáme v televizi.
Zdroj: ru.wikipedia, youtube
KAM DÁL: Vytvořil atomovou bombu a bál se o budoucnost lidstva. Amerického vědce podezírali ze špionáže pro Rusy
