Právě tyto otázky budou zásadní i na 16. ročníku Kongresu primární péče, který startuje 18. března v Praze. „Odhady hovoří až o čtyřech milionech ukrajinských uprchlíků, velká část jistě najde domov právě v České republice. Nabídli jsme, stejně jako dětští praktici, akutní pomoc zdarma, ale musíme se dívat dál,“ má jasno MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů (SPL), které kongres společně se Sdružením praktických lékařů pro děti a dorost (SPLDD) pořádá.
Ukazuje se, jak zásadní je primární péče
Uprchlíci, kteří zde zůstanou, budou potřebovat praktického lékaře trvale. „My se nyní musíme domluvit s ministerstvem zdravotnictví, co všechno od nás bude v tomto ohledu chtít. Na Ukrajině není tak dobrá zdravotní péče jako u nás, řadu chronických nemocí jako cukrovku nebo vysoký krevní tlak tam příliš neřeší. My se musíme připravit na to, že tyto nemoci při vstupní prohlídce objevíme ve zvýšené míře. Nemluvě o covidu – proočkovanost je totiž na Ukrajině velmi nízká,“ vysvětluje Šonka. Podle něj krize, jako je covidová pandemie nebo právě válka, ukazují, jak moc je primární péče důležitá.
Dětští praktici už ošetřují první příchozí a chystají se na další vlnu mladých pacientů. „Řešíme takové věci, jako jsou očkovací průkazy v ukrajinštině nebo jejich úplnou absenci. Ukrajinské děti nemají stejný očkovací kalendář jako děti u nás, musíme myslet na to, že bude v mnoha případech potřebné doplnit očkování dětí. Nebude jednoduché zajistit dlouhodobou péči pro děti z Ukrajiny. Dětských praktických lékařů je málo, například na Jihlavsku skončily najednou dvě lékařky a dosud tam máme 800 dětí, které se nemají kam registrovat,“ říká MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně SPLDD ČR.
Přináší si různé infekce, léků dost nemají
Samostatnou kapitolou jsou pak infekční rizika ve spojení s ukrajinskými uprchlíky. „Lidé přicházející z Ukrajiny mohou trpět různými infekcemi, které získali po cestě sem nebo při pobytu na válečném území. Náhle se ocitli v prostředí s nízkou hygienou, v malých, nevětraných prostorách, jako je metro či bunkr, cestovali namačkaní v dopravních prostředcích. Půjde převážně o běžné respirační infekce nebo průjmová onemocnění. Myslet musíme stále také na covid-19, proočkovanost na Ukrajině je nízká – dvě dávky má pouze 34 % obyvatel a třetí, posilující, dokonce jen 2 % z nich. Z důvodu chronické infekce budeme uprchlíkům přechodně zajišťovat léčbu HIV a chronických hepatitid,“ vysvětluje prim. MUDr. Pavel Dlouhý, předsedy Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP.
Infektolog upozorňuje, že se ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví chystá třístupňový systém péče, aby zabránil infekčním rizikům spojeným s migrací. „Ještě častěji bude třeba pokračovat v léčbě chronických interních onemocnění, jako je třeba vysoký krevní tlak nebo cukrovka, protože většina pacientů si přiváží léky jen na několik dnů. U dětí se budou pediatři věnovat kontrole očkování a doplní chybějící dávky,“ dodává.
První kontakt uprchlíků se zdravotnictvím by podle něj měl jít přes asistenční centra, druhý při registraci u praktického lékaře a třetí při případné hospitalizaci či poskytnutí urgentní péče. „Musíme počítat s tím, že lidé, co prchli před válkou, zde budou nejspíše řadu měsíců a my je nemůžeme nechat bez pomoci,“ doplnil prim. Dlouhý.
KAM DÁL: Uplakaní Češi zase nadávají na drahotu. Plné košíky jídla i vlastní pohodlí ale neopustili.
