Účinná zbraň opozice proti vládě Petra Fialy? Štvavé účty na sítích živí Babišovi podřízení i on sám

Hlasování o nedůvěře vládě bylo především o Petru Fialovi a Andreji Babišovi
  |   názor

Andrej Babiš slíbil, že bude spolu s poslanci hnutí ANO nekompromisní opozicí. Obstrukcemi ve Sněmovně to již prokázali, v televizních debatách se o to snaží. Méně viditelné bitvy, avšak o to významnější, svádí na sociálních sítích. Prozatím je vyhrává na celé čáře. Je taková hra důstojná pro pravděpodobného prezidentského kandidáta?  

Do atraktivních diskuzí chodí zaměstnanci hnutí ANO, respektive poslanci a zároveň bývalí ministři Babišovy vlády poctivě. Nejaktivnějšími jsou Karel Havlíček, Alena Schillerová a také současná místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová. Právě její vystoupení sklízí na sociálních sítích nevybíravou kritiku. A to především kvůli neschopnosti orientovat se v obecných tématech a reagovat adekvátně na argumentaci protistranou.

Alena Schillerová je v tomto ohledu kovanější, a i když s jejími názory odborníci na veřejné finance či ekonomiku v drtivé většině nesouhlasí, dokáže své téma odprezentovat před kamerou velmi uvěřitelně. Karel Havlíček zase své polopravdy opírá o vodopád slov tak, že se prostý divák cítí být informačně zahlcen. Inu pro každého něco. 

Marketingový tým, který si Andrej Babiš hýčká, vyhodnotil, že on sám do debat v televizi nemá chodit. A tak se bývalý premiér a možná budoucí prezident voličům prezentuje raději video nahrávkami na sociálních sítích, kde nemusí na nic reagovat a výběr témat je jen v jeho rukou. Ví, jak zapůsobit na své potenciální voliče, a rozebírá pro ně ta správná témata tak, aby mohli souhlasit. Příkladem je jeho odmítnutí americké vojenské základny v Česku. Tohle je přesně ta parketa, ve které je expremiér silný.

Agresivní kritika na sítích

Co už ovšem marketingoví odborníci hnutí ANO nevychytali, je správa kontroverzních účtů na sociálních sítích facebook a twitter, které se velmi nevybíravě trefují do kroků a členů vládní pětikoalice. Dva z těchto účtů - @PeulnaMarkvart1 a @JZdesena - patří k nejagresivnějším kritikům Fialova kabinetu. A zcela nepokrytě je sledují twitterové účty nejvýznamnějších politiků z hnutí ANO. Nezřídkakdy se také stane, že právě posty těchto účtů Babišovi stínoví ministři přímo retweetují, anebo sdílí na své účty.

Je evidentní, že jde o sofistikovaný systém sdělování specifických informací, který řídí a koordinuje jeden tým. A i když jsou zde tweety často velmi sprosté - používají ve vyjadřování  nejvulgárnější označení směrem ke špičkám vládních stran - není ani Schillerové, Havlíčkovi, Dostálové nebo dokonce samotnému Babišovi proti srsti sdílet názory z účtu, hovořícího jazykem nevzdělaného alkoholika, který si na sítích kompenzuje svou frustraci. Vždyť například senátorku Miroslavu Němcovou bez skrupulí nazývají tím nejvulgárnějším označením pro ženské přirození a zloba či sprostota z výkřiků čiší v každé větě. 

Politolog Charvát: ANO vysává voliče

Má hnutí ANO zapotřebí snižovat se k takto přízemní komunikaci směrem k obyvatelům Česka? A opravdu si tým kolem Marka Prchala - hlavního tvůrce marketingu hnutí - myslí, že nikomu nedojde, jak to se správou těchto účtů asi reálně je? Vyvstává také otázka, zda je tento způsob kontaktu s voliči ještě formou, kterou lze zařadit do běžné politické soutěže? Politolog Jan Charvát se přiklání k faktu, že i toto může být v dnešní době účinný politický boj, ačkoli lze o jeho kultivovanosti vést plodnou polemiku. „Nepochybně je to součást marketingu, ale také současné politiky. Nemáme data, která by jasně řekla, kdo tyto účty spravuje. Přesto si dovolím říct, že s ohledem na obecný kontext fungování politiky se jeví tato forma komunikace jako jasná snaha cílit na voliče Zemana, Okamury, Trikolory a odpadlíků - tedy těch, jejichž subjekty neprošly posledními volbami do Sněmovny. ANO si je chce přitáhnout k sobě. A všímají si toho i politologové na jiných úrovních. Potvrzují, že ANO vysálo nejprve lidi z ODS, před posledními volbami z ČSSD a nyní už nezbývá nikdo jiný než je Okamura a další,“ vysvětluje politolog. 

Jan Charvát, politolog
- je odborným asistentem na Katedře politologie IPS Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a současně působí i na Katedře politologie a filozofie na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
- vystudoval politologii na FSV UK v Praze a politickou sociologii na Högskolan Dalarna ve Švédsku
- mezi hlavní oblasti jeho odborného zájmu patří politický extremismus, sociální patologie a politické subkultury a český politický systém

Mají vulgarity šanci? 

Jan Charvát také připojuje zamyšlení nad tím, v čem může být tato forma komunikace zrádná. „U lidí zřejmě existuje reálná představa, že tito voliči půjdou za expresivními a radikálními výroky, za nimiž by jiné skupiny nešly. Jde tedy o marketing zamířený na zisk tohoto politického segmentu. Osobně si ale nemyslím, že vulgarity jsou ten správný směr komunikace. I tyto tweety totiž mohou některé z potenciálních voličů odradit. Navíc to ukazuje, že člověk, který to vše koordinuje, jimi pohrdá, podceňuje je a řadí na úroveň primitivů. Přičemž bezpochyby spoléhá, že u nich zafunguje i primitivní jazyk.“

Účet @JZdesena má na facebooku přes devět tisíc sledujících, na twitteru pouhou třetinu, i to potvrzuje slova politologa Charváta, který jasně říká: „Když pracujete s propagandou, musíte zjistit, kde a jak funguje. Na twitteru určitě takový úspěch mít nebude, neboť v Čechách se na této platformě pohybují zcela jiní uživatelé než na facebooku. Právě tam bude mít pro takovou formu komunikace lepší cílení. ANO se totiž zřejmě poučilo v minulých volbách a trochu opisovalo. Na twitteru totiž funguje několik anonymních účtů ve prospěch ODS, a právě v předvolební době se jim dařilo poměrně slušně propagovat myšlenky trojkoalice, respektive ODS. Například účet @Ježibaba píše ironicky a vtipně - otevře téma, vyzkouší ho. Když se chytne, linka jede dál, když ne, tak ji uzavře.“ 

Zmiňovaný účet má v rámci českého twitteru velmi slušný dosah, sleduje jej přes padesát tisíc uživatelů twitteru. Štvavé účty, prosazující myšlenky hnutí ANO, si zdaleka tak dobře nevedou. „Přesto už se ale dosah 9 tisíc na facebooku politicky vyplatit může. Obzvlášť, pokud se budeme bavit o prezidentské volbě, kdy bude velmi pravděpodobně opět záležet na každém jednotlivém hlasu,“ analyzuje politolog Jan Charvát.

Co vše politikům dovolíme?

Důležité je vytknout z této problematiky jasné otázky: Je v pořádku, že účet s takto vulgární rétoriku sledují významní politici? Je přijatelné, že dokonce ti z nejvyšších pater politiky reálně sdílí z těchto účtů informace nebo příspěvky tak zvaně lajkují? Máme to brát jako legitimizaci hrubosti a posunutí kultury komunikace na úplné dno? Opravdu toto v politice chceme?

Veřejně aktivní osoby, sledující na sociálních sítích hanlivé účty s politickou tematikou:  
Patrik Nacher, Ondřej Babka, Lenka Dražilová, Martin Kolovratník, Martin Kukla, Jaroslav Bžoch, Pavel Růžička, Aleš Juchelka, Ivana Mádlová, Jaroslava Pokorná Jermanová, Jana Adamcová (mluvčí Babišovy vlády), Barbora Kořanová, Alexandra Mynářová (manželka vedoucího kanceláře prezidenta Miloše Zemana), Richard Brabec, Klára Dostálová, Alena Schillerová, Jana Mračková Vildumetzová a další

Jan Charvát to vidí jasně: „Právě toto se opravdu může nakonec těm, kdo se rozhodli razit tento komunikační kanál, i vymstít. Lidé si toho mohou začít ve velkém všímat a začít se proti tomu rázně vymezovat. Jste-li politik a máte twitter, není to již vaše soukromá záležitost. Účet na sociální síti je naopak něco, podle čeho vás budou lidé hodnotit, budou kontrolovat co a koho sledujete. A pokud budete propagovat účty tohoto typu, pak to pro některé voliče vyjde nastejno, jako byste tam měl pověšený odkaz třeba na pornoserver. A to je přeci záliba, kterou zřejmě vědomě nehodláte v pozici politika propagovat veřejně, pokud na tom nemáte cíleně nějaký vyšší zájem.“

Dá se proti této formě komunikace s voliči ohradit jinak, než že budeme profily politiků ignorovat? Politolog Jan Charvát k tomu říká: „Zde spíš vidím legislativní zaostalost našeho systému - pokud by se totiž například paní Němcová ozvala a chtěla se domáhat urážky na cti, na což by měla právo, moc šancí jí nedávám. Policie buďto viníka vůbec nenajde, a pokud snad ano, bude záležet na tom, zda se tím bude vůbec soud zabývat.“

Přesto už se možná blýská na lepší časy - příkladem budiž nedávné vítězství poslankyně Olgy Richterové nad Nelou Liskovou ohledně šíření hoaxu. Možná aspoň to dává jistou naději, že se začnou i pomluvy na sociálních sítích přísněji trestat a dostávat až před soud. „S optimismem bych ale šetřil - v případě paní Němcové by se pravděpodobně spíše stalo to, že se štvavý účet ze sítí vypaří, policie pak již nebude schopna nic dohledat a časem by se objevil jako jiný, a možná už by si dával větší pozor. V politice se holt nehraje gentlemansky a jak je vidět, jsme schopni jít až do těchto opravdu nechutných útoků,“ uzavírá téma Jan Charvát.

Zdroje: twitter.com, facebook.com, vlastní zdroje

KAM DÁL: Energetická závislost na Rusku? EU kdysi neposlechla Topolánka, Česko odmítl připravit na krizi Babiš.

Klíčová slova: