Calhoun vzal devět laboratorních myší a dal je do obřího dřevěného boxu. Psal se 9. červen roku 1968 a právě začal jeden z nejzajímavějších experimentů moderní vědy. Krabice pojmenovaná Universe 25 byla obrovská a byla rozdělená na jakési místnosti či pokojíčky.
Město se mohlo rozšiřovat do výšky, pokud bylo potřeba přidat další patra. Pro devět myší to byl gigantický prostor, asi jako by někdo vylidnil středně velké město a dal do něj jen dvě rodiny. Co bylo nejlepší, v myším městě byl všude obrovský nadbytek potravy. Žádný hlodavec nemusel nic shánět, vše měl doslova u čenichu.
Život v ráji vede do zkázy
Stalo se to, co se dalo očekávat. Myši se začaly nekontrolovatelně množit. Jejich populace v ráji rostla velmi rychle. Jejich počet nakonec dosáhl 625 jedinců, což bylo nejvíce za celou dobu existence Universe 25. Calhoun už podobné experimenty dělal jak s myšmi, tak krysami. Nijak nejásal, protože věděl, co bude následovat. Jeho předchozí města a populace se zhroutily a skončily vymřením. A to samé se stalo i v Universe 25.
U hlodavců nastala totiž jakási fáze hedonismu. Myši jsou jinak poměrně dost společenští tvorové, ale najednou u nich začal převládat individualismus, myši se věnovaly pouze jídlu a spánku, stále více se také staraly o svůj zevnějšek a intenzivně se čistily. Ale přestávaly se pářit. Jako by je sex, což je jinak u hlodavců opravdu častá aktivita, přestával zajímat. Ustalo vyhledávání partnerů, zato přibývalo konfliktů. Myši se stávaly den ze dne agresivnějšími. Boje mezi jednotlivci se stupňovaly, mláďat se rodilo méně a méně, až se nakonec v roce 1970 narodilo poslední mládě. Populace strmě klesala a o tři roky později v Univese 25 zbyla poslední myš. Její smrtí experiment skončil, stejně jako všechny ostatní předtím. Přes veškerý komfort a dostatek se myší populace dostala do fáze vymření.
Lidé se přestanou množit a vymřou uprostřed blahobytu
Calhoun i mnozí další vědci hledali v chování hlodavců paralelu s lidskou společností. Jak to, že západní blahobytné země vymírají? Na západě roste individualismus, seznamování je stále těžší, rodí se méně dětí, populace stárne. Vymíráme stejně jako myši v Calhounově krabici, přestože jsme obklopeni enormním nadbytkem, který si naši předkové neuměli ani představit.
Počet singles roste, počet svateb klesá. Zřejmě jsme již minuli bod, kdy v naší „krabici“ bylo nejvíce jedinců, a nyní nastává populační pád. Calhoun tuto etapu nazýval „smrt ducha“, tedy nezájem o cokoliv jiného než potrava, zábava, kdy už se rozpadají vazby mezi jedinci a člověk zůstává uprostřed blahobytu vlastně sám.
Zdroj: smithsonianmag.com
KAM DÁL: Na myši mají spadeno nejen vědci, ale i zahrádkáři.
