Chronický stres, přecenění svých sil nebo jen momentální osobní situace mohou být příčinou toho, že v práci zkrátka uděláte chybu. Zákoník práce se ve svém znění náhradě škody věnuje vcelku podrobně a za slabší stranu považuje samozřejmě zaměstnance.
Proto i důkazní břemeno dává v tomto případě na stranu zaměstnavatele, který je v tomto právním vztahu silnější stranou. Nezapomeňte však, že ustanovení o náhradě škody se netýkají jen zaměstnance v pracovním poměru, ale i zaměstnance na dohodu o provedení práce či činnosti. I na letních (či jakýchkoliv jiných) brigádách máte tak svá práva a povinnosti.
Každé porušení pracovních povinností nezakládá nárok na náhradu škody
Důležité je mít na paměti, že ne každé porušení pracovních povinností zaměstnance při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s ním založí nárok zaměstnavatele na náhradu škody hrazené zaměstnancem. Paragraf 250 zákoníku práce říká: „Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, povinnost zaměstnance nahradit škodu se poměrně omezí.“
Odstavec 3 zmiňovaného paragrafu také uvádí, že zaměstnavatel je povinen zavinění zaměstnance prokázat, s výjimkou uvedených případů dále. Tím je schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, a případná ztráta svěřených věcí. Celé znění zákona najdete zde. Jednoduše řečeno, musí existovat příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody.
Výše škody má své limity, neplatí však vždy
Důkazní břemeno o tom, zda jste porušili svou povinnost a vznikla tak povinnost k náhradě škody či nikoliv, nese vždy zaměstnavatel, s výjimkou podepsání dohody i svěření věcí či prostředků (peníze, zboží aj.). V takovém případě hovoří zákoník práce o zvláštní odpovědnosti a předpokládá zavinění zaměstnance. Nenechte se tak z pozice autority zahnat do kouta. Výši náhrady škody určuje zaměstnavatel a musí jí zaměstnanci písemně oznámit ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy byla škoda zjištěna. Zákoník práce ve svém znění uvádí, že náhrada škody nesmí přesáhnout 4,5násobek zaměstnancova průměrného měsíčního výdělku před způsobením škody.
Limitace neplatí, pokud zaměstnanec způsobí škodu úmyslně, opilý či po požití návykových látek. V takovém případě nahradí škodu v plné výši. Škodu může zaměstnavatel nahradit v penězích, případně uvedením věci v předchozí stav, například opravou věci. Pokud jde o úmyslnou škodu, může zaměstnavatel požadovat i náhradu ušlého zisku.
Pokud svůj závazek uznáte, sepište o tom papír
Nejen v pracovních vztazích je lepší mít každou dohodu písemně. Pokud svůj závazek k náhradě škody uznáte, sepište o tom se svým zaměstnavatelem papír, přesně specifikujte, jakým způsobem bude hrazeno (v hotovosti s ohledem na částku, na účet), a uschovejte si potvrzení, že k platbě skutečně došlo.
Zdroj: zákoník práce v aktuálním znění, epravo.cz
KAM DÁL: Můžeme zbavit českého občanství lidi, kteří podporují válečné zločiny Ruska? Ústava hovoří jasně.
