Česko se propadá do stále větší chudoby. Cena za pomoc lidem bude vysoká, nesmí být pro všechny

Zvyšování cen energií, potravin a tak dále. Senioři jsou jednou z nejohroženějších skupin obyvatel
  |   analýza

Růst cen a stále vyšší inflace začínají mít neblahé sociální dopady. Lidé chudnou, za své úspory si koupí stále méně. Vláda musí nejpotřebnějším pomáhat. To ale znamená, že se zvýší dluh České republiky a inflace tak paradoxně ještě poroste. Pomoci může i Česká národní banka.

Česká národní banka zvýšila úrokové sazby více, než odhadovali odborníci. Základní úroková sazba stoupla o 0,75 procentní bod na 5,75 procenta. ČNB se tak snaží bojovat proti inflaci, která vysává úspory obyvatel. Zároveň to ale znamená zatažení za ruční brzdu, pokud jde o růst ekonomiky. Také je nutné pomoci ohroženým skupinám obyvatel. Nebude to ale zadarmo.

ČNB musí našlapovat opatrně

Krocení inflace je primárně prací České národní banky. Ta na růst inflace zareagovala oproti jiným centrálním bankám relativně rychle prudkým zvyšováním úrokových sazeb. „Navíc začala intervenovat, tak aby posílila korunu, a tím brzdila dováženou inflaci. Růst cen ovlivňuje i fiskální politika. Ta bohužel stále tvoří hluboké schodky, čímž přispívá k růstu inflace. Jedná se o nechtěné dědictví po pandemii, které bylo posíleno válkou na Ukrajině,“ vysvětluje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Další růst úroků zhorší podmínky pro poskytování úvěrů. Do problémů se mohou dostat lidé, kteří se chystají refinancovat své hypotéky. Vlivem vyšších úrokových sazeb se jim zvýší měsíční splátky. Rovněž se prodraží financování státního dluhu, který v koronavirové době výrazně narostl.

Také hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler se přiklání k tomu, že za současnou krizi může ruská agrese na Ukrajině. „Otázkou pro centrální banku tak je, jak nakombinovat utahování měnové politiky, aby plnila svůj mandát, ale na druhou stranu příliš nezchladila reálnou ekonomiku. Ta v současné situaci zažívá řadu dalších nepříznivých šoků v oblasti energetiky či nedostatku materiálů. Vzhledem k dalšímu silnějšímu růstu sazeb tak ČNB evidentně stále považuje za důležitější krotit inflaci než se obávat negativních dopadů vyšších sazeb na reálnou ekonomiku,” řekl pro Novinky.

Vysoká inflace letos neskončí

Vzhledem k výrazně špatnému vývoji na trhu s energiemi lze podle Štěpána Křečka bohužel očekávat, že vysoká inflace nás nebude trápit jen letošní rok, ale přeleje se i do příštího roku. „Vysoká inflace začíná mít neblahé sociální dopady, takže vláda bude muset pomáhat nejpotřebnějším skupinám obyvatel. Tato pomoc bohužel bude dělána na dluh, což působí proinflačně. Nicméně jiné cesty není.“

Okamžité zahlazení schodku by totiž výrazně poškodilo naši ekonomiku. „Je proto třeba všechna opatření vážit na lékárenských vahách a mít přitom na mysli, že pozitivní důsledky jednotlivých opatření mají i svou odvrácenou stranu,“ má jasno odborník.

Zastropování cen? To ne!

Stát má omezené možnosti, jak pomáhat. Růst cen je třeba kompenzovat nejzranitelnějším skupinám osob. „Není však možné pomáhat všem, protože by to vedlo k příliš prudkému zadlužování. Lze snížit některé daně, což se stane u spotřebních daní na pohonné hmoty. To však podsekává příjmy státního rozpočtu a opět vede k růstu schodku,“ tvrdí Křeček.

Někdo může volat po zastropování cen, tak jak to udělalo například Maďarsko v případě pohonných hmot. Křeček to ale rezolutně odmítá. „Zastropování cen je opatření, které nepatří do tržní ekonomiky a vedlo by k nedostatku produktů, které by se prodávaly za výrazně nižší než tržní ceny.“

KAM DÁL: Diagnóza rakovina: S nádorem mi odstranili dělohu i vejcovody, nepomohlo to. Můj syn mě ale chtěl živou, říká Veronika.

Klíčová slova: