Korespondenční volba se týká lidí pobývajících v zahraničí, kdo chce volit, musí osobně navštívit konzulát. To není vždy jednoduché. Například člověk pobývající ve Skotsku musí dojet na konzulát do Londýna, což je výlet na celý den za nemalé peníze.
Právě zbavit lidi těchto komplikací a naplnit jejich právo na účast ve volbách je hlavní motivací vlády, aby korespondenční volbu schválila. Každý by tak volil z pohodlí domova prostřednictvím dopisu. A není to jen současná vláda, ale také ta minulá, Babišova, která měla korespondenční volbu ve svém programu.
Jenže korespondenční volba má podle politologů hned několik nedostatků. „Ústava říká, že volba je osobní a tajná, což v případě korespondenční volby nelze s jistotou zajistit. To je velký problém z hlediska právního,“ říká pro Čtidoma politolog Jan Charvát. Podle něj nelze opomenout ani další argumenty proti volbě.
Má volit ten, kdo tu nežije?
„Musíme si říct, jestli lidé, kteří žijí dlouhodobě v zahraničí, vůbec mají právo volit vedení země, kde se nevyskytují. To je zase spíš filozofická otázka. Zákon říká jasně, že volit může každý, kdo má české občanství. Ale hodně politických stran samozřejmě jede tuhle kritiku, protože je velmi srozumitelná pro každého, přestože mezi lidmi, kteří by tuto možnost chtěli využít, je řada těch, kteří jsou v cizině jen přechodnou dobu, svůj život tráví v Čechách,“ dodává Charvát.
Neskončit v chaosu jako Amerika
Posledním argumentem proti volbě je i možnost celkového znevěrohodnění voleb. „Viděli jsme, co se dělo ve Spojených státech a jak tohle téma uchopil Donald Trump. Tady u nás zatím nikdo volby jako takové nezpochybnil, výsledky respektují i ti, co prohráli. Se zavedením korespondenční volby by se mohlo stát, že by se začaly ozývat hlasy, že vše je podvod, a napadaly by volby jako takové. To vidím jako potenciální nebezpečí, i když se domnívám, že reálná možnost manipulace s volbami je i v tomto případě v podstatě nulová,“ varuje Charvát.
Babiš si to umí spočítat
Na druhou stranu je třeba říct, že ve většině evropských zemí korespondenční volba bez problémů funguje a pouze pět zemí ji zatím nemá (Francie, Chorvatsko, Island, Malta a Česká republika). Není důvod si myslet, že když to funguje tam, nemohlo by to fungovat u nás. Hlavní, co chybí, je politická shoda. Andrej Babiš velmi dobře ví, že v zahraničí má jeho hnutí velmi malé preference, SPD je na tom ještě daleko hůř, takže právě tyto strany se momentálně i za cenu obstrukcí snaží zabránit schválení korespondenční volby. „Umí si to samozřejmě velmi dobře spočítat a nelze čekat, že Babiš nebo Okamura budou nadšeně zvedat ruku pro korespondenční volbu,“ uzavírá Charvát.
Jedno vítězství už opozice docílila. Obstrukcemi zabránili tomu, aby se korespondenční volba stihla včas na prezidentské volby. Babišovy šance to rozhodně posiluje a o to mu v tuto chvíli jde především. Lidé v cizině se tak budou muset trmácet ke vzdáleným konzulátům i za rok, až se bude volit nový prezident.
KAM DÁL: Babiš rozjel kampaň, oslovuje ale jen své voliče.
