Premiér Fiala si o občanech této země myslí, že jsou negramotní a neumí počítat, říká ekonom

Petr Fiala je třináctý předseda vlády České republiky
  |   rozhovor

Zdražování elektrické energie je jednou z hlavních položek na dlouhém seznamu věcí služeb a produktů, za které zaplatíme více. Například noví zákazníci ČEZu už podle zveřejněných ceníků zaplatí za elektřinu při roční fixaci dvojnásobek loňské ceny, tedy 11,22 koruny za kilowatthodinu (kWh) proudu. Další zvýšení cen přijde pravděpodobně v létě. Vláda Petra Fialy hledá cestu, jak lidem pomoci, je to ale dostatečné?

Ceny stále rostou závratnou rychlostí. Pokud přijde změna, tak podle ekonomů až ve druhé polovině roku. „Předpokládáme, že někdy ve druhé polovině roku díky působení měnové politiky – ale musí k tomu přispět i fiskální politika a spotřebitelé – by se inflace měla zlomit a začít klesat,“ řekl pro Seznam Zprávy viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký.

Na pomoc firmám a domácnostem s energiemi pro nadcházející topnou sezonu vyhradí vláda 66 miliard korun. Zavede úsporný tarif, zruší poplatek za obnovitelné zdroje. Opatření bude platit od října a po celý příští rok. Rozpočet to vyjde na 23 miliard Kč. Na tiskové konferenci to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

To je však bohužel z pohledu zákazníka hudba hodně vzdálené budoucnosti. Navíc klesající inflace se na pultech neprojeví okamžitě. Pro spotřebitele je mnohem zásadnější skutečnost, že z dat Českého statistického ústavu vyplývá, že oproti stejnému období loňského roku ceny v tuzemských obchodech vzrostly o více než šestnáct procent. Přesto se zatím v nakupování příliš neomezujeme, jak v rozhovoru pro Čtidoma.cz potvrdil i ekonom a spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy Roman Pilíšek.

Čechům jako by zdražování prakticky všeho nevadilo, nakupují stále s velkou chutí. Jak je to možné?
Češi jsou v evropském kontextu jeden z nejflexibilnějších národů. Nikdy nikoho neovládali, naopak každý za posledních tisíc let chtěl vládnout "zemi středu". Jsou tedy zvyklí žít takzvaně nadoraz a pak jakoby mávnutím kouzelného proutku změnit svoje zvyky ze dne na den. V tom je a vždy byla jejich největší síla a věděli to vládcové Rakouska-Uherska i Svaté říše římské. Máme zkrátka trochu posunutý práh bolesti, až to možná někomu přijde, že jsme hloupí a nic nechápeme.

Roman Pilíšek
- absolvent Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
- absolvent studijního programu politologie s vedlejší specializací politická ekonomie na vysoké škole CEVRO Institut v Praze
- má dlouholetou praxi v oblasti finančního řízení a bankovnictví

A nejsme?
Nemyslím si to. Řekl bych, že je to právě naopak, chápeme vše velmi dobře, a navíc v souvislostech. Umíme číst mezi řádky, víme, kdo je opravdu kdo, jenom se zařizujeme takzvaně po svém. Jedeme naplno a ve správný čas se umíme semknout, popřípadě uskutečnit akce spojené s odmítnutím politiky vlády, která se snaží zavádět režim, jenž není v souladu se zájmy většiny občanů.

Mohou být tedy i obchodníci pocit, že jim všechno projde? Ale co když zákazník dojde do "bodu zlomu", co pak?
Otázkou je, co považujeme za bod zlomu, a co si představíme pod pojmem obchodník. Obchodník je koneckonců také člověk, takže bychom měli především umět rozlišovat mezi "obyčejným obchodníkem" a retailovou korporací.

Jak to myslíte?
Zatímco český obchodník nebo výrobce se snaží prostě jenom uživit a případně se i mít dobře, pro korporaci jsme jen zdroj odbytu, položka v tabulce. Pokud jako země nevykazujete potřebný výkon nebo začnete být nároční, odejde jinam, kde to má snazší nebo omezí sortiment na nutné minimum a žije z podstaty země, kde již není konkurence. Bod zlomu je v "Gándhíovském" přístupu, kdy lidé masivně upřednostní domácí produkci a kvalitu a obchodníkům nezbývá než se přizpůsobit. Vláda a státní aparát pak může k tomuto aktivně přispět. Pokud chce.

A chce česká vláda? Určitě jste sledoval nedávný projev premiéra Petra Fialy, co jste si z něj odnesl?
Pro mě jako pro ekonoma byla premiérova slova enormně upřímná. V plné nahotě se totiž ukázalo, že si premiér myslí o občanech této země, že jsou zcela negramotní a neumí ani počítat. Oněch 66 miliard, které předseda vlády zmínil coby pomoc občanům, je totiž rozpočteno na 4,5 miliónu domácností reálně jen 14 666,- Kč na jeden celý kalendářní rok na všechny energie. Měsíčně to dělá 1 222,- Kč. Kdo se o vývoj cen energií jenom trochu zajímá nebo už snad dostal i vyúčtování, má v tomto ohledu hned jasno - pomůže mu to jen málo.

Jde tedy vláda po špatné cestě?
Neřekl bych, že je úplně špatná. Spíše nedostatečná. Stačí se rozhlédnout po okolních zemích, poučit se tam. Na rozdíl od Maďarska, Polska, Rakouska, které přistoupily k zastropování cen energií a paliv, rozhodl se premiér přenést celou krizovou zátěž na obyvatelstvo.

Fixovat ceny energií?
Podle ekonoma Lukáše Kovandy na to teď není vhodná doba. „Počkal bych, až se situace usadí. K tomu podle mě dojde ve druhé polovině příštího roku nebo v roce 2024. Nemá cenu se uvázat do příliš vysokých splátek,“ řekl pro CNN Prima News.

Jak to udělaly? Je možné takto vstupovat do cenotvorby?
Je, v tomto konkrétním případě. Využily totiž institut tzv. státní intervence do cenotvorby na volném trhu v době ohrožení státu. Vláda má právo regulovat ceny v době nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu a v takovém okamžiku může vláda kontrolovat ceny veškerého zboží a služeb.

Chystají se na tento model i jiné země?
Momentálně ho zvažuje i sousední Německo a nově i Francie a Holandsko. Tyto vlády se patrně lekly toho, že inflace a vysoké ceny elektřiny a plynu položily první vládu v Evropě. Bulharská vláda premiéra Petkova, která zemi odstřihla od ruského plynu, neustála totiž hlasování o důvěře a 20. 6. padla… 

KAM DÁL: Roboti v léčbě neplodnosti: Promluvili gynekolog a embryoložka, ženy mají novou naději na početí potomka

Klíčová slova: