Je třeba předeslat, že celý příběh se skutečně stal a v roce 1908 byl dokonce projednáván před pražským porotním soudem. Šlo dokonce o tak kuriózní případ, že se mu 28. března toho roku věnovaly dokonce i Národní listy ve své pravidlené rubrice Ze soudní síně. Tomu, co Antonín s Bětuškou vymysleli, se dnes nechce ani věřit.
Zelený mladíček a vzhledná žabka
Představme si nejprve hlavní hrdiny soudničky tak, jak je popsal autor článku před více než sto lety.
„On: zelený ještě mladíček, necelých osmnácti let, vytáhlý, hezké, bezvousé tváře, s bohatší zásobou vlasů na hlavě, docela zachovalý, takto truhlářský dělník Antonín K., poslední dobou v Brémách zaměstnaný. A ona? Šestnáctiletá vzhledná žabka, veselého temperamentu, mimo porotní síň velmi výřečná, takto učednice u modistky, která je matkou Antonína K. v Praze. Sluje Bětuška P. a je ve všech směrech dokázaně zachovalou.“ Tak vypadal zamilovaný pár, který byl pro společné chvíle ochotný udělat opravdu hodně.
Láska na dálku začala nevinně
Ti dva se zpočátku znali jen z dopisů. Bětuška nejprve přidala pozdrav do dopisu, který psala její mistrová svému synovi do Brém. Později si začali dopisovat už sami bez maminky a nakonec došlo i na výměnu fotografií a zamilovaná vyznání. Antonín chtěl možná na svoji lásku udělat větší dojem, než mohl, a tak si v dopisech zdatně vymýšlel - jednou zachránil dceru bohatého markýze před jistým utonutím a její otec mu z vděku měl nabídnout její ruku a navíc opravdu bohatou odměnu. Mladou Bětušku taková zpráva jistě velmi ranila, ale plakala jen do chvíle, kdy pošťák přinesl další psaní, z něhož se dozvěděla, že Antonínovo srdce patří jen jí a za žádnou markýzu ani miliony ji nevymění. Může být něco ještě romantičtějšího?
Konečně spolu - ale pod dozorem...
A pak přišly Vánoce a Antonín se vrátil domů do Prahy, kde se konečně prvně setkal se svojí láskou. Antonínova matka si dobře uměla spočítat, co všechno by se mohlo záhy stát, a tak se snažila zabránit tomu, aby zůstali o samotě. „Tím jen lila benzín do ohně,” píše redaktor Národních listů. Mladí se rozhodli, že si opatří oddací list a utečou spolu jako manželé do Brém, kde to Antonín už dobře znal. Zatímco ona se vydala ke svému otci zaopatřit nějaké peníze, on si vzal na starost oddací list. Jak jeho snaha dopadla?
Zajímavý oddací list
„Jakživa listina tak špásovná nebyla vystavena! Stačí jen uvésti, že místo razítka farního úřadu u Haštala v Praze přilepena byla na půlarch papíru etiketa ze smetanového sýra ze statků arcibiskupa pražského! Nebylo tudíž později úřadům v Brémách těžko poznati, že oddací list je falsum.“ Je neuvěřitelné, že tohle mohlo někoho vůbec napadnout, ale stalo se…
"Novomanželé" v Brémách
I přes všechny šílené veletoče zamilovaný pár do Brém skutečně odjel, Antonín najal malý byt, který zaplatili z peněz Bětuščina otce a těšili se na společný život. Jak se dá ale čekat, jejich rodiče na to měli jiný názor, a tak na jejich dveře brzy bušila policie a bylo po románku. Mladí museli do Prahy a Antonín dokonce před soud kvůli podezření z únosu šestnáctileté Bětušky. Redaktor ale ve své soudničce poznamenává možná nečekanou zprávu: „Ale toliko dlužno konstatovati k jeho dobru - a konstatovali to v Praze také orgánové k tomu povolaní - že nezkažený Antonín krom několika hubiček nevzal Bětušce praničeho.“ Zajímavé je, že už v té době tomu nikdo nechtěl věřit, dokonce ani soudce, který se měl páru podle všeho zeptat: „Co jste tam vlastně dělali?“
Co tam vlastně dělali?
Co dělali? Neuvěřitelné věci - dva dospívající zamilovaní lidé si podle svých výpovědí povídali a hráli si. Na dotaz soudce, aby popsali svoje hry, pak vysvětlili, že vystřihovali z papíru panáčky a podlepovali je kartonem. Když tohle soudce slyšel a výpovědi mladých byly dokonce podpořeny i lékařským vyšetřením “novomanželky”, není divu, že byl domnělý únosce zbaven žaloby. I tak se ale o případu v Praze ještě dlouho mluvilo. „Velmi četné obecenstvo, jemuž výpovědi obou novomanželů častokráte zavdaly příčinu k veselosti, se značným uspokojením přijalo výsledek poroty. Neméně vesele opouštěli oba dětinové porotní síň, jak se zdá, vyléčeni z výletů do Brém a z oddavek, potvrzených etiketou z arcibiskupského sýra.“
Zdroj: Digitální knihovna JVK, Národní listy 28. 3. 1908
KAM DÁL: Kvíz pro cestovatele: Vyzkoušejte si svoji znalost českých památek. Zvládnete je všechny? Odpovědi přímo v článku
