Většina z nás určitě už někdy slyšela, že základem vztahu je komunikace, ne všichni toto moudro ale v našem manželství či partnerství dostatečně využíváme. Ačkoliv s naším partnerem komunikujeme na denní bázi, tématům, která by mohla náš vztah výrazně zlepšit, se řada z nás vyhýbá.
Klíčem je otevřená komunikace
Komunikace se totiž stala něčím, co řada z nás považuje spíše za něco nežádoucího, důvodem často bývá přesvědčení o tom, že: "Pokud mě miluje, dojde mu to." Nebo: "Zná mě dost dlouho na to, aby mu to došlo." To je ale od toho, jak se věci skutečně mají, často velmi daleko.
Váš partner zkrátka není věštec a ani vám neumí číst myšlenky. Může se tedy čas od času stát, že mu něco zkrátka nedojde. Neznamená to ale, že by vás nemiloval. Čekání na moment, kdy vaše druhá polovička zjistí, co chcete nebo proč jste naštvaní, vede pouze k nepochopení, sporům a hádkám.
Ve vztahu by podle mentorky Veroniky Navarro měla vládnout otevřenost. Neznamená to, že nemůžeme mít žádná tajemství, ale měli bychom se svým partnerem otevřeně komunikovat a sdělovat mu naše přání a touhy bez manipulace a obviňování. Jedině tak můžeme být ve vztahu milováni za to, kým doopravdy jsme.
Proč spolu neumíme komunikovat?
Řada z nás má naivní představy o tom, že náš partner ví, co přesně potřebujeme, i beze slov . To ale ve většině případů bohužel neplatí. Dále se také podle specialistky bojíme, že se tomu druhému nebudeme líbit takoví, jací doopravdy jsme.
Žena by se zkrátka neměla bát své jemnosti a měla by dokázat říct muži, co by jí udělalo radost. Muži by se pak neměli bát svých emocí a měli by dokázat říct ženě, v čem se cítí bezradní.
Co dělat, když můj partner komunikovat nechce?
Může se nám zdát, že zejména muži často komunikovat nechtějí, opak je ale pravdou. Zkrátka v sobě jen mají zakořeněné to, že by měli být silní a své emoce ignorovat už od útlého dětství.
„Každý chce komunikovat. Všichni chceme být viděni a slyšeni. Muži občas mají strach se otevřít a být zranitelní, ale to neznamená, že po tom kdesi uvnitř vlastně netouží. Zažitá norma je muž, který má své emoce na uzdě a z toho vyšel někdo, kdo svoje emoce potlačuje. Samy je to jako matky učíme - “Neplač”, “Uklidni se” (= neraduj se tak nahlas), “Nebuď smutný” apod.
Časem na to přijdou sami a my ženy tomu můžeme pomoci tím, že muži vysvětlíme, proč je pro nás tak důležité, aby se ve vlastních emocích vyznal, dokázal je projevit a uznat, a tím se i otevřel hlubší komunikaci. Žena se nikdy nebude cítit v bezpečí vedle muže, který se nevyzná sám v sobě a chová se jinak, než uvnitř cítí,“ prozradila pro Čtidoma mentorka Veronika Navarro.
Nebudu znít nevděčně?
Ženy se také často bojí toho, aby jejich otevřená komunikace o tom, co by si přály, nevyzněla jako nevděk za to, co pro ně jejich partner dělá. Tomu se lze podle expertky lehce vyvarovat. „Mluvte otevřeně za každých okolností. Muž pro svou ženu a její bezpečí a pohodlí udělá naprosto cokoli, je jen dobré vyvarovat se nátlaku, manipulaci a zbytečného hodnocení. Prostor plný přijetí a lásky je zase to, co žena dopřává svému muži, v tom je pak snadné se otevřít a vytvořit bezpečný prostor, ve kterém se dějí divy,“ poradila mentorka.
Rozhodně to stojí alespoň za zkoušku. Následky nedostatečné komunikace mezi partnery totiž mohou být katastrofální. Dostavuje se totiž pocit nepochopení a flustrace z toho, že nám náš drahý nebo naše drahá vlastně vůbec nerozumí.
KAM DÁL: Bolest hlavy: Jak se jí spolehlivě zbavit i bez aspirinu.
