Americký hrubý domácí produkt se za období duben až červen snížil o 0,9 %. V prvním čtvrtletí letošního roku byl pokles 1,6 %. „Zatím ještě nejsme v recesi, ale je jasné, že růst ekonomiky zpomaluje,“ řekl webu CNBC Mark Zandi, hlavní ekonom Moody's Analytics. „Ekonomika se blíží stagnaci, pohybuje se sice vpřed, ale velmi pomalu.“
Několik souběžných problémů
Poté, co loni zaznamenala nejvyšší zisk od roku 1984, začala americká ekonomika začátkem tohoto roku zpomalovat kvůli několika souběžným faktorům. Jádrem problému jsou komplikace s dodavatelskými řetězci, což pro Čtidoma.cz potvrzuje i ekonom a politolog Roman Pilíšek.
„Již před covidem probíhala v USA i v Evropě dlouhodobá měnová a fiskální stimulace, která se navíc na jaře 2020 navýšila, zatímco se produkce zboží a služeb snížila ruku v ruce s narušením globálních obchodních řetězců.“ Problémy ještě zesílily, když Rusko napadlo Ukrajinu a Čína začala hartusit zbraněmi na Tchaj-wanu.
Biden hovoří o silné Americe
Inflace začala v USA strmě stoupat před rokem, letos v červnu dosáhla nejvyššího 12měsíčního nárůstu od roku 1981 (9,1 %). Federální rezervní systém (FED) za poslední čtyři měsíce zvýšil základní úrokové sazby o 2,25 procentního bodu. „Inflace je čistě peněžní jev, kdy narůstá v ekonomice větší množství peněz než produkce. Ceny rostly výrazně již před krizí na Ukrajině a samotný energetický šok pouze umocnil globální růst cen, který byl již nastartován,“ vysvětluje Pilíšek, spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy.
Přesto předseda FEDu Jerome Powell řekl, že „očekává, že zvýšení úrokových sazeb ztlumí inflaci, a zatím nevidí ekonomiku v recesi“. Zpomalování ekonomiky okomentoval i Bílý dům: „Není to žádné překvapení, protože Federální rezervní systém udělal kroky k tomu, aby snížil inflaci,“ tvrdil prezident Joe Biden a dodal, že Amerika ze všeho vyjde silnější.
Rozhodne, zda se Západ dostane k levným energiím
Americká ekonomika v podstatě kopíruje to, co se děje téměř všude. Nikde jinde nemají "dvojkombinaci" Fiala-Ukrajinci, přesto řeší totožné problémy jako Česká republika. „Centrální banky po celém světě následovaly růst inflace zvyšováním úrokových sazeb. Ovšem tato inflace není čistě na poptávkové straně, ale také na nabídkové. Drahé energie a prodražování produkce v našem případě zvyšují ceny zboží a služeb podstatným způsobem. A paradoxně zvyšování úrokových sazeb prodražuje financování zásob, produkčního cyklu a odrazuje podniky od investic,“ uvažuje Pilíšek.
Stagflace likviduje úspory. Co se tedy bude dít, jaké kroky jsou třeba, aby se USA, ale i celý svět dostal co nejrychleji z nejhoršího? „Nyní se podle mého názoru bude hrát pouze o to, zda se kolektivní Západ v relativně krátké době dostane opět k levným energiím nebo nikoliv. Pokud ano, existuje naděje, že nebude hospodářský pokles trvat dlouho. V opačném případě nastane hospodářská deprese, kterou doprovází mimo jiné také vysoká nezaměstnanost,“ doplnil pro Čtidoma.cz Roman Pilíšek.
KAM DÁL: Vláda kupuje ponorku, má pomáhat Ukrajincům. Operovat bude na Vltavě, později v Zemanově kanálu Odra-Dunaj-Labe.
