Konec světa se blíží. Jak to tady bude podle světoznámého vědce vypadat po roce 2060?

Isaac Newton byl nejen vědcem, ale také hluboce věřícím člověkem. Ovlivňovala ho více věda nebo víra?
  |   zajímavost

Také sledujete předpovědi věštců, které hovoří o konci světa? Upřímně řečeno, takových dnů, které se měly stát těmi posledními v životě naší planety, bylo už poměrně hodně. Je tady ale ještě další předpověď, která vyvolává obavy. Proč? Protože jejím autorem není jen tak někdo, ale světoznámý vědec, jehož teoriemi se řídíme dodnes. Kdy skončí svět podle Isaaca Newtona? 

Isaac Newton byl jistě člověk více než zvláštní. Byl na jednu stranu geniálním vědcem, který ve své době neměl konkurenty a dokázal definovat zákony, které platí i po několika staletích, ale stejně tak byl hluboce věřícím mužem, který své víře dokázal podřídit své názory i celý život. Jak se tyto dva světy slučují? Isaac Newton dokázal alespoň pro sebe propojit obě tváře světa a přišel přitom k zajímavé teorii, kterou se mnozí zabývají dodnes. Podle svých vlastních pravidel vypočítal rok, kdy dojde ke konci světa. Ta doba se už pomalu blíží - Isaac Newton hovořil o roce 2060. 

Konec světa (jak jej známe)

Je ale nutné vysvětlit, jak si tento vědec konec světa vlastně představoval. Nemělo by jít - jak děsí jiní věštci - o úplnou zkázu lidstva a všeho živého, včetně naší planety, ale spíš o konec světa v té podobě, v jaké jej známe dnes. Co se tedy podle Newtona v roce 2060 stane? Tak předně by se měli Židé vrátit do Izraele, což je tedy předpověď, která se časově trochu míjí s realitou. V roce 2060 by ale nemělo dojít jen ke vzniku věčného království Židů, ale také k návratu Krista a začátku jeho tisícileté vlády. Z tohoto pohledu by to nemuselo vypadat tak zle. 

Složité vědecké výpočty založené na domněnkách

Jak vlastně Isaac Newton přišel právě na rok 2060? Na jednu stranu vědeckými výpočty, tak, jak byl zvyklý ze své práce, a na stranu druhou se řídil svým náboženským přesvědčením a vizemi, které mu jeho víra nabízela. V jednom z jeho rukopisů se můžeme dozvědět, jaké pochody vedly k letopočtu, který označil za ten rozhodující pro další dějiny lidstva:

„Tak tedy časy a půl času jsou 42 měsíců nebo 1 260 dní nebo tři roky a půl, přičemž se dvanáct měsíců přepočítává na rok a 30 dní na měsíc, jak se to dělalo v kalendáři prvotního roku. A když se dny krátce žijících zvířat položí za roky žijících království, období 1260 dní, pokud se datuje od úplného dobytí tří králů roku 800 n. l., skončí roku 2060 n. l. Může skončit později, ale nevidím důvod, proč by měla skončit dříve,“ napsal. Také z toho nejste příliš moudří? Nezoufejte, nejste sami. Hlavní je, že samotnému Isaacu Newtonovi to určitě smysl dávalo. 

Kdy se spustily stopky? 

Pravidla pro výpočet bychom tedy měli, ale zbývá ještě určit výchozí rok, od kterého se má oněch 1260 let začít počítat. Pokud se chceme dobrat roku 2060, pak musíme logicky začít právě v roce 800. Jenomže proč? Isaac Newton usoudil, že ideálním startem pro odpočet je okamžik obnovení Svaté říše římské. A znovu bychom se mohli zeptat, proč právě tato událost by měla spustit budík, nastavený na 1 260 let. Jeho důvody vycházely z víry, která mu velela hledat okamžik nástupu vlády antikrista. A nalezl jej právě v onom roce 800. 

Konce světa jeden za druhým...

Kolik konců světa jsme jako lidstvo již přežili? Můžeme vzpomenout třeba na obávaný rok 2012, který ale rozhodně neměl být tím prvním. V konec světa věřili lidé už v magickém roce 1000, pak na začátku 15. století, pak 23. října 1843, v roce 1914 i 1925 nebo 1954, v roce 1973 mělo dojít ke konci světa dokonce přesně 11. ledna a do dnešního dne následovaly další a další konce světa. Máme tedy naději, že stejně jako se naštěstí mýlili ti ostatní, mýlil se také Isaac Newton?

Vlastně nám nezbývá nic jiného než věřit, že jeho schopnosti nebyly tak neomezené, jak se mohlo tehdy zdát.

Zdroj: Česká televize, historyofyesterday, openkulture, en.wikipedia

KAM DÁL: Černá díra uprostřed naší galaxie je natočena přímo k Zemi. Jak dlouho bude trvat, než pohltí naši planetu?