Zaručil Brexit Britům nižší ceny energií? Ani omylem!

Snížit spotřebu energie můžeme i výměnou žárovek
  |   komentář

Británie se stejně jako skoro celá Evropa potýká s vysokými cenami za energie. Ceny za elektřinu a plyn jsou ale přece jen Ve Spojeném království značně vyšší, než je průměr Evropské unie. Pokud si tak někdo myslel, že brexit snad pomůže Británii k větší ekonomické prosperitě nebo zvýšení kvality života, právě se zřejmě probudil z blouznění do reality.

Ceny plynu se pro britské domácnosti v červenci tohoto roku vyšplhaly na 185 euro za megawatthodinu, což je asi o jednu třetinu více než průměrná cena v EU (136 euro/MWh). Cena elektřiny ve Spojeném království se oproti EU dostala do ještě mnohem vyšších čísel na neuvěřitelných 631 eur za megawatthodinu oproti unijnímu průměru (285 euro/MWh), který nedosahoval ani poloviny této hodnoty.

V Británii kvůli těmto astronomickým částkám na účtech za energie dokonce zavládly široké protesty s výzvou k neplacení pravidelných záloh za elektřinu a plyn. Ceny se totiž drží na evropské špičce už od začátku roku. Proč jsou na ostrovním království ceny vyšší než ve zbytku Evropy?

Mikuláš Peksa
- politik a fyzik, od roku 2019 poslanec Evropského parlamentu, v letech 2017 až 2019 poslanec Poslanecké sněmovny PČR
- v Evropském parlamentu je členem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
- v listopadu 2019 byl zvolen předsedou Evropské pirátské strany

Bezpečnější zásobování energií

Jak se ukazuje, nejefektivnějším řešením energetické, ale i jakékoliv jiné krize je jednotné evropské řešení, které vzniká kooperací všech unijních států. Od výstupu z Evropské unie již Velká Británie také není členem jednotného evropského trhu, a tím pádem ani vnitrounijního trhu s energiemi (The INternal Energy Market IEM). Ten umožňuje volný pohyb plynu a elektřiny bez omezení a sazeb přes hranice mezi členskými státy EU.

Státy s přebytkem elektrické energie ji tak mohou díky "připojovacím vedením" poslat tam, kde je aktuálně nejvíce potřeba. Vzniká tak bezpečnější zásobování energií, kdy jsou členské státy méně závislé na vlastních rezervách a efektivnější distribuce energie snižuje náklady spotřebitelů. A právě z tohoto systému je teď Spojené království vyjmuto.

Malé plynové zásobníky

Velká Británie se navíc při výrobě elektřiny spoléhá na plyn asi ze 40 %, zatímco unijní země v průměru jen z pětiny. Zbytek zdrojů v EU, tedy více jak 80 %, pak tvoří především jaderné elektrárny a obnovitelné zdroje energie. Ostrovní království má mimo to velmi malé plynové zásobníky.

Britská energetická společnost Centrica (CPYYF) v roce 2017 uzavřela největší zásobník plynu v zemi a stále vyjednává s britskou vládou o jeho opětovném otevření v letošní zimě. Státy EU mají k dispozici větší skladovací kapacity a před zimou - a obávaným úplným přerušením dodávek ruského plynu - je rychle plní. Jejich kapacitu, navíc, mohou sdílet napříč unijními státy.

Snížit spotřebu elektřiny a plynu

Elektřiny a plynu je méně, než jsme byli doposud zvyklí, to si musíme přiznat. Jediným - a správným - řešením je proto snížit spotřebu, šetřit plynem i elektřinou a velmi opatrně odříznout ceny plynu od cen elektřiny. Pokud nebudeme šetřit na spotřebě, žádný cenový strop nebo dotace nám nepomohou. Špatným příkladem nám v tomto může být Španělsko a Portugalsko, které jako jedny z prvních zemí začaly v červnu letošního roku dotovat výrobu elektřiny v plynových elektrárnách.

Cena pro spotřebitele tak sice klesly z původních 400 eur na polovinu, ale obyvatelé Pyrenejského poloostrova tak nic nemotivuje šetřit na spotřebě. Nehledě na to, že dotace na plyn pro tyto hluboce zadlužené státy zaplatí ve výsledku bohatší státy, které jsou čistými plátci do evropského rozpočtu, jako jsou Německo nebo Francie. Ty ale musí drahý plyn stále financovat ze svých prostředků. Jedinou rozumnou cestou, jak zajistit dostupnější ceny energií ve všech státech EU, aniž by na to jakýkoliv jiný stát doplatil, je proto společné řešení na celounijní úrovni.

- autorem komentáře je Mikuláš Peksa, poslanec Evropského parlamentu (Piráti) -

KAM DÁL: Vládní úsporný tarif aneb všechno je blbě. Příliš pozdě, příliš málo a příliš mnoho