Ruský příběh o hrdinných Panfilovcích je nejspíš výmysl, mýtus slouží jen propagandě

Sovětský důstojník v útoku
 

Rusko má svých hrdinů dost, ale stejně si z nějakého důvodu vymýšlí další. Třeba skupina 28 vojáků, hrdinně decimující německé tankové kolony, ve skutečnosti zřejmě nezničila ani jeden tank. Mýtus přesto žije vlastním životem.

U vesnice Dubosekovo se zakopalo v listopadu roku 1941 28 gardových protitankových střelců pod velením poručíka Kločkova. Celá jednotka spadala pod 316. divizi, které velel generál Ivan Vasiljevič Panfilov. Hrdinní obránci tak dostali jméno Panfilovci, protože říkat jim Kločkovci podle obyčejného poručíka zřejmě nebylo propagandisticky vhodné.

Za námi je jen Moskva

Jednotka byla u Dubosekova napadena německými tankovými silami. Útok byl součástí strategické ofenzivy na Moskvu, situace byla pro Sovětský svaz kritická. Kločkov pronesl ke svým vojákům větu, kterou zná v Rusku každý: „Rusko je veliké, ale není kam ustoupit. Za námi je jen Moskva.“ Nastal tedy hrdinný boj, při kterém Panfilovci zničili 18 tanků a nepočítané zástupy německé pěchoty. Všichni do jednoho v boji padli jako praví sovětští hrdinové.

Svědectví Panfilovce vyvrací legendu

Věc je ale trochu složitější. Předně Panfilovců bylo asi 10 tisíc. Mimochodem nebyli to etničtí Rusové, ale Kyrgyzové a Kazachové. Vybrat z celé divize 28 mužů a připsat jim největší zásluhu za zastavení německé ofenzivy není příliš poctivé. Navíc je zde svědectví jednoho z Panfilovců (nezemřeli tedy všichni), jistého Dobrovavina (někdy uváděn jako Dobrobabin), který byl zajat NKVD, a ten vypověděl, že jednotka žádné tanky nezničila. Celý příběh je podle něj vymyšlený.

Kdo zpochybňuje, ať shoří v pekle

Jenže to se sovětským propagandistům nehodilo do krámu, takže výpověď Dobrovavina skončila kdesi v archivu. Ještě v 80. letech by nikoho ani ve snu nenapadlo zpochybňovat legendu o Panfilovcích. V roce 2016 ale Rusko natočilo válečný velkofilm 28 Panfilovců, čímž k tématu přitáhlo pozornost. Zjistilo se, že v německých archivech není o bitvě ani zmínka, že několik údajně mrtvých Panfilovců bitvu přežilo, jeden z nich naopak padl dva dny před ní. Spousta otázek a málo přesvědčivé odpovědi strhly lavinu.

Šéf archivu Sergej Mironěnko právě na základě archivních materiálů celý příběh označil za vymyšlenou legendu. Jenže film se skutečně natočil a ministr kultury Valerij Medinskij prohlásil, že kdo zpochybňuje oficiální verzi o Panfilovcích, měl by shořet v pekle. Najednou se začaly záhadně vynořovat další dokumenty, které údajně plně potvrzovaly oficiální příběh.

Rusové Panfilovce milují

Z pohledu běžného Rusa jsou podobné diskuse nesmyslné. Samozřejmě plně věří oficiální linii a podle centra Levada berou jakékoliv zpochybňování příběhu jako snižování hrdinného odporu proti nacismu. V současnosti už je samozřejmě jakákoliv smysluplná debata o Panfilovcích na území Ruska vyloučena.

Nikdo nezpochybňuje, že Rusové předvedli před Moskvou obdivuhodný a hrdinský výkon. Je dokonce i pochopitelné, že si státní propaganda vybere nějaký příběh a začne jej přibarvovat a oslavovat, aby dodala morálku běžným lidem. Nic to ale nemění na tom, že příběh se tak, jak je vyprávěn ve filmu, prostě nestal.

Zdroj: tracesofwar.com

KAM DÁL: Ruský Titanic se potopil po srážce s jinou lodí.