Už nějakou dobu je po komunálních volbách a z některých sousedů se stala "honorace", teď už nejsou my, ale jsou to Oni. Lidé se mění před očima, předvolební souboje, často ostré i na vesnicích, se uklidnily, ale svět je trochu jiný. A my začínáme tak trochu pohrdat těmi, které jsme nedávno volili, a trochu závidět, na kolik si přijdou. Proč vlastně o svoje zastupitelské nebo dokonce starostenské posty usilovali? I o tom mají mnozí jasno - jistě že jen kvůli tomu, aby si nahrabali…
Starosta jako kůl v plotě
Nenechme si vnutit myšlenku, že taková je jen česká povaha. Podobně to funguje i v jiných státech, ale zkusme se na takovou proměnu podívat trochu s nadhledem. Opravdu je starostům hlavně malých obcí co závidět? Určitě ne. Zatímco starostové velkých měst mají k ruce celé radnice plné úředníků, kteří rozumí každý své části úřadu, ti venkovští většinou na všechno zůstanou sami - na dotace, na péči o obec, na zajištění školy, zábavy, opravy silnice. Ten chce hřiště, jiný skácet strom, další bude právě o tuhle lípu bojovat a strážit ji vlastním tělem. A mezi tím vším pobíhá starosta (nebo starostka, abychom byli genderově vyvážení).
Špinavý politik nebo "školník"?
Ale co naplat, i když bychom tohle všechno, navíc většinou bez vděku za případný úspěch, určitě dělat nechtěli, stal se ze souseda ten, co je o něco výš.
“A víte, kolik on za to bere? Za ty prachy bych to, milá paní, šla dělat taky!” Vážně? Vlastně ani ne. “Já mám svých starostí dost a určitě se nehodlám špinit politikou.” Dobře, tedy. Jenomže takový starosta na vsi je spíš údržbář než politik, takový školník, který musí tu utáhnout matku, jinde vyměnit žárovku - obrazně řečeno, samozřejmě.
Není starosta jako starosta
I v těch, kteří nejsou od přírody jen a pouze závistiví, se ale občas přece jen ozve otázka, kolik za to ti starostové tedy vlastně doopravdy berou? Možná se bude hodně kritiků divit, ale právě ti, kterým po volbách spadne do klína starost o celou vesnici, rozhodně rekordy ve výši odměny netrhají, i když tedy nejde o podprůměrné platy. Jak to tedy je? Odměna starosty se počítá podle velikosti obce, kterou spravují, a také závisí na tom, jestli jde o tak zvaně uvolněného starostu, tedy toho, který na čtyři roky pověsí na hřebík svoje běžné povolání a věnuje se jen své obci, nebo jestli jde o starostu neuvolněného, který si na radnici vždy jen odskočí po práci.
Tak kolik to dělá, starosto?
Jen tak pro představu se tedy můžeme podívat, kolik berou starostové těch nejmenších obcí, kde nebydlí víc jak 300 lidí. Ten uvolněný si přijde na bez pár korun 43 000 korun hrubého a neuvolněný až na 25 700 korun (tady ale záleží na tom, jak vysokou odměnu mu přizná zastupitelé). Při tisícovce obyvatel se pak jeho měsíční odměna pohybuje kolem 54 000 nebo maximálně 32 000 korun. Desetitisícové město svého starostu ocení na více než 72 tisíc korun a pokud by se náhodou stalo, že by takovou funkci vykonával při práci, což je tedy hodně zvláštní představa, pak by se musel spokojit s nejvyšší částkou, mírně přesahující 43 000 korun. Na sto tisíc se plat starosty vyšplhá až ve dvousettisícovém městě a pražským starostům se pak účet každý měsíc nafoukne o přibližně 140 000 korun.
U neuvolněných je to těžké
Jasné tabulky jsou dané jen pro uvolněné zastupitele. Ti, kteří se uvolí pracovat pro svoji obec bez omezení ostatních pracovních povinností, tedy jako neuvolnění, musí spoléhat na dobrou vůli svých kolegů zastupitelů. I když jsou v tabulkách jasně dané nejvyšší možné částky měsíčních odměn, záleží na nich samotných, jakou výplatu si schválí. I když je tedy například pro zastupitele města, kde žije mezi 10 a 20 tisíci obyvatel, vyčleněné až 2 353 korun a pro radního 9 413 Kč, mohou být vyplácené částky třeba poloviční nebo i nižší. Jak zjistit, jak to vypadá právě u vás? Stačí se podívat do usnesení zastupitelstva obce, odměny zvolených zastupitelů jsou veřejné...
Je to hodně nebo málo za zodpovědnost, kterou spolu s takovou funkcí zvolení starostové dostávají i další politici? Šli byste do toho také?
Zdroj: kupnisila.cz, finance
KAM DÁL: Žijeme v Matrixu a nejspíš z něj nikdy nevystoupíme, tedy pokud nebudeme jako Super Mario.
