Noční motýli patří do skupiny motýlů bez oficiální biologické klasifikace, mají však společné znaky. „Na rozdíl od denních motýlů nepotřebují pestré zabarvení, spoléhají na svůj čich namísto zraku a z toho důvodu mají jako čichové ústředí často větvovitá tykadla. Vše je naprosto dokonale uzpůsobeno jejich převážně nočnímu životu. Přes den pak odpočívají,“ vysvětluje entomolog Václav Kulhánek.
Nejzajímavější motýli jsou lišajovití
Pokud si pod nočním motýlem představujete pouze nezajímavý létající hmyz kůrové nevýrazné barvy, pletete se. „Můžeme se setkat s překrásně barevnými a vzhledově obdivuhodnými druhy. Asi nejzajímavější z nich představuje čeleď lišajovitých. Někteří noční motýli pak patří mezi opylovače, a tím jsou pro přírodu velmi přínosní. Jejich housenky však mají spíše vlastnosti ničivé.“
V Česku "vede" lišaj smrtihlav
Na celém světě čeleď lišajovitých čítá podle odborníka asi 1 100 druhů. „Žijí převážně v subtropických a tropických oblastech. Patří navíc mezi nejrychlejší hmyzí letce. U nás je nejzajímavější motýl z této čeledi bezpochyby lišaj smrtihlav - jedná se o jednoho z největších motýlů České republiky a Evropy při délce předních křídel zhruba 45 - 65 mm.“
Smrt přináší pouze jeho název, jelikož má kresbu lebky na hrudi a v dřívějších dobách lidé věřili, že je znamením neštěstí a smrti. „Vidět ho u nás můžeme velmi zřídka v teplejších částech republiky. Jedná se o takzvaného tažného motýla a migruje přes naše území. Lišajové patří také mezi velmi zdatné letce. Když se podíváme na rychlost letu, tak smrtihlav dokáže vyvinout let až 54 km za hodinu a překonat vzdálenost až úctyhodných 4 500 km! Oproti dalším lišajům má také krátký sosák. Smrt ale opravdu nepřináší, to je jen pověra,“ má jasno Kulhánek.
Pro med přímo do úlu
Pro lišaje smrtihlava je velkou pochoutkou med a doslova za něj dává život, když pro něj zalétává přímo do úlů. Mezi další pozoruhodné lišaje s překrásnými kresbami a barvami patří podle Kulhánka lišaj oleandrový, lišaj kyprejový, lišaj vrbkový či lišaj šeříkový.
„Dlouhozobky - (lišajovití) svým vzhledem a způsobem sání nektaru z květů za letu, pomocí dlouhého sosáčku, připomínají spíše malé kolibříky. Někteří si je s kolibříkem mohou i splést. Nejběžnějším druhem je dlouhozobka svízelová, která jako jedna z mála létá ve dne. Dlouhozobky migrují každý rok koncem léta do jižnějších teplejších míst Evropy a následující rok na jaře se opět vrací zpět.“
Největší motýl a největší škůdce
- Martináč hrušňový - je největší a velmi ohrožený evropský motýl s rozpětím křídel 100 - 160 mm. Díky jejich prudkému letu si je občas lidé pletou s drobnými druhy netopýrů. U nás ho můžeme zahlédnout pouze na jižní Moravě. Tohoto motýla můžeme najít dokonce i 2 000 m n. m. v Íránu.
- Bekyně mniška - škůdce mezi nočními motýly! „Housenka bekyně mnišky představuje největší hrozbu hlavně pro smrkové a borovicové lesy. Jedna housenka dokáže zkonzumovat až 1 000 jehlic a k tomu mnohem větší množství jehlic poškodí a poté dojde k jejich opadání. Stromy následně mohou uhynout.“
Jedna samička naklade až 300 vajíček. „V průběhu minulého i tohoto století má na svědomí bekyně mniška velké škody mimo jiné ve střední Evropě. Lesníci tak neustále monitorují její množství výskytu pomocí feromonových lapáků. Díky přirozeným nepřátelům se zatím její výskyt udržuje na přijatelné hranici,“ doplnil Kulhánek.
KAM DÁL: Votice srdcem České Sibiře. Tamní motýlárium a židovské památky stojí za výlet.
