Nikdy si neodpustím, co se stalo mojí ženě. Viním jen sebe, tolik to bolí, říká Petr (35)

Spokojené manželství se rychle může změnit v rozvod
  |   povídka

Stačilo pár minut, aby se Petr dostal do situace, ve které nikdy být nechtěl. Všechno jen proto, že chtěl mít svoji manželku u sebe o nějakých dvanáct hodin dříve. Sám říká, že kdyby jen tušil, co se stane, nikdy by nenaléhal, aby z výletu s kamarádkou odjela dřív, než plánovala.

Mezi Petrem a Ilonou bylo všechno ideální. Alespoň pokud jde o vztah. Manželé byli už téměř deset let, přesto se milovali tak, jako když spolu začínali randit. „Všichni nám říkali, že je to vzácné. A asi opravdu bylo. Nepřestal jsem ji milovat, jen jsem vše začal brát jako samozřejmost. A to byla velká chyba,“ začíná Petr své vyprávění.

Nakonec se mu to povedlo

Když povoláním účetní v sobotu dopoledne prosil ženu, aby sedla na vlak a z dámské jízdy dorazila už večer, opravdu se na ni těšil. Přál si, aby spolu trávili už následující noc. „Měla přijet během nedělního dopoledne. Ale prostě jsem toužil mít ji u sebe. Tak jsem se ji snažil přesvědčit, aby nečekala do rána a vyrazila co nejdříve.“

Ilona odpoledne opravdu svolila. Ani ona nebyla zvyklá být příliš často mimo domov, tím spíš přes noc. A samozřejmě se jí líbilo, jak Petr prosí. „Dělalo jí to dobře. Věděl jsem to, nijak mi to nevadilo. Nehráli jsme si na to, aby měl jeden z nás nad druhým navrch.“

Všechno bylo jinak

Dohodli se, že David na partnerku počká na nádraží. Vše proběhlo tak, jak si slíbili, spoj dokonce přijel včas. Zdála se mi nějaká podivná. Už když jsme jeli v autě, skoro nemluvila. Což bylo zvláštní, protože Ilča je jinak dost ukecaná,“ vzpomíná Petr. Dny příští mu měly ukázat, že jeho tušení bylo správné.

V pondělí ráno šli oba normálně do práce. Byli zvyklí si prakticky celý den psát. Ne nonstop, ale sem tam - co nakoupit, co kdo dělá, co se dozvěděli a tak dále. Tentokrát ale nic, Petr nedostal jedinou zprávu, sám psal podle svých slov manželce minimálně čtyřikrát.

Suše oznámila, že odchází

Doma se ženy ptal, co se děje. „Odpověděla, že nic, jen je prý unavená. Což se dalo pochopit, takže jsem to nijak neřešil.“ Pravdu se dozvěděl až o několik týdnů později. A bylo to jako blesk z čistého nebe. „Měli jsme jet na víkend k přátelům. Přišel jsem z práce později, tak jsem se chtěl rychle sbalit a vyrazit.“

Žádná cesta se ale nekonala. Když Petr dorazil, Ilona měla sice sbaleno, ale ne pouze na víkend, ale všechny své věci. „Oznámila mi, že ode mě odchází. Prý se zamilovalaByla chladná, žádné emoce. Vůbec jsem ji nepoznával. Rozloučila se a prostě odešla s tím, že mi pošle rozvodové papíry. “

Až po nějaké době, když už byli rozvedeni, se Petr dozvěděl, kde Ilona ke své nové lásce přišla. „Potkala ho v tom vlaku. V tom samém, do kterého jsem ji doslova nahnal. Pořád jsem si to neodpustil. Stále to moc bolí.“

(v příběhu je na žádost čtenáře změněno jméno, fotka u článku je pouze ilustrační)

KAM DÁL: Dagmar (82): Vůbec jsem nemohla dýchat, dost mě to vyděsilo. Verdikt lékařů byl jasný.

Klíčová slova: