Tvůrci seriálu ZOO by si měli najmout právníka: Albert tropí hlouposti

David Gránský si dokáže získat srdce divaček všech generací
  |   zajímavost

V seriálu ZOO se ředitelského křesla zmocnil Albert, který chytře odstranil ředitelku Roklovou. Ta má navíc teď svých problémů dost. Usilovat o kariéru? Na to nezbývají síly. Mladý Polák ale ví, že toho zas tolik neumí. A tak kouše jako zraněný pes. Snižuje odměny, obtěžuje zaměstnance školením nebo poradou snad každý den. V čem se ale tvůrci hořce mýlí?

Albert v podání herce Davida Gránského chce, aby ho všichni respektovali. A tak volí šikanu. Nejvhodnějším řešením bylo vzít zaměstnancům odměny. Peníze přece vždy fungují. Zaměstnanci se sice chvíli oháněli, že to udělat nemůže, on si však pozval svého otce právníka a vše kolegům vysvětlil. Prý jde o nenárokovou složku mzdy, na kterou mají nárok jen při dodržení pracovních pravidel apod. To je vlastně ještě docela pravda. Když však opomeneme způsob, jakým to dělá, plete se ještě v něčem trochu jiném. 

Polák v ZOO šikanuje zaměstnance

Když si totiž zaměstnanci přijdou stěžovat a žádají vysvětlení, začnou mluvit. Sdělí si navzájem, jakou výši odměn dostali. Albert se ale rozčílí, že mají ve smlouvě ujednanou mlčenlivost. Dokonce pod mastnou pokutou! Mají si prý dávat pozor nebo si na ně došlápne. Ale...

V praxi je poměrně běžné, že zaměstnavatelé ve smlouvách zaměstnancům zakazují, aby výši své mzdy sdělovali kolegům. Ačkoliv je to šikovný způsob, jak se informovat o odměnách za stejnou práci, firma v této věci potřebuje být trochu inkognito. Podle práva to ale není správná cesta. Jednou z náležitostí pracovní smlouvy opravdu může být mlčenlivost zaměstnance ohledně různých skutečností, případně bez bližší specifikace. Podle ustanovení zákoníku práce ale smí být smluvní pokuta ujednána, jen stanoví-li to tento zákon. V případě mlčenlivosti ale tuto možnost nestanoví, smluvní pokuta je tak vyloučena.

Albert se mýlí

Ve vztahu k mlčenlivosti o výši mzdy musí zaměstnavatel vždy zvážit svůj oprávněný zájem. Nemůže zaměstnanci nakázat absolutní mlčenlivost, tím by neúměrně zasáhl do jeho práv. Situace, kdy zaměstnanec nesmí o své mzdě mluvit s nikým, je tak vyloučena. 

V doporučení veřejného ochránce práv pro orgány inspekce práce z roku 2020 se uvádí

„Zaměstnavatel porušuje povinnost stanovenou § 4a zákoníku práce tím, že sjedná se zaměstnancem povinnost zachovat mlčenlivost o výši zaměstnancovy odměny, pokud zachování této informace není v oprávněném zájmu zaměstnavatele, případně takto zaměstnanci mlčenlivost stanoví ve vnitřním předpisu.

Za oprávněný nelze považovat zájem zaměstnavatele na zachování mlčenlivosti, pokud:

  • je tato povinnost stanovena absolutně (zaměstnanec nesmí výši své mzdy sdělit nikomu),
  • je tato povinnost stanovena vůči ostatním zaměstnancům zaměstnavatele."

Albert se tak ohání něčím, co vůbec nemá oporu v právních předpisech či podpůrných dokumentech. Pravdou ale je, že se tato doložka mlčenlivosti o výši mzdy objevuje v pracovněprávních smlouvách u nás poměrně často. A pokud zaměstnanci neznají svá práva, obvykle ji skutečně dodržují. A mlčí.

Zdroj: seriál ZOO, Veřejný ochránce práv, pravniprostor.cz

KAM DÁL: Eva Burešová si vystřelila ze svého Přemka! Prý vypadá jako holka.