Péče o vlasy po vzoru Egypťanek: Bez oslího kopyta a rizika otravy

Ricinový olej se při péči o vlasy používá i dnes. Ve starověkém Egyptě se nebáli ani vnitřního užívání
Zobrazit fotogalerii (5)
  |   zajímavost

V každé reklamě na šampon, kondicionér nebo masku se dušují, že je to pro vaše vlasy to nejlepší. Co takhle zkusit inspiraci v historii? Konkrétně u Egypťanek, které si na krásné kštici zakládaly jako nikdo jiný a objevily kouzlo ricinového oleje.

Egypt symbolizují pouště, pyramidy, faraoni a krásné ženy. Štíhlé a věčně na dietě, nastrojené a s černými vlasy. Právě k těm se poutala většina pozornosti. Kdo o ně nedbal, byl terčem posměchu a opovržení. Není divu, že šly paruky z lidských vlasů, rostlinných vláken a zvířecích chlupů na dračku. Vlasy slabé, polámané, bez života, lesku a protkané šedinami neměly v Egyptě místo. Ženy při penězích na sebe upozorňovaly složitými účesy a copánky, aby se vyšvihly mezi elitu, lesklým vlasům do pasu se to ale stejně nevyrovnalo.

Důraz na barvy: Blond tolerovali (není pro Egypťany typická), zrzavou měli za nakaženou morem a spojovali ji se ztrátou víry v Boha.

Hon za dokonalostí 

To, že si muži zakládali na hladce oholené tváři i hlavě, nikoho nepřekvapuje. Často se ale stejnou cestou vydávaly i ženy. Péče o vlasy byla náročná, nesvědčilo jim slunce, vítr, o suchém vzduchu ani nemluvě. Na holé hlavě seděly paruky mnohem lépe a odpadl strach z nedokonalosti. Skoro až do puberty byly bez vlasů i děti – chlapci i dívky. Zdobil je jen „pramínek krásy“. Kadeřníci měli plné ruce práce a mezi lidmi se jim dostávalo velkého uznání. Zvali si je domů, při stříhání a holení před nimi klečeli na zemi a za dobře odvedenou práci je bohatě pohostili. Egypťané se nezabývali tím, jak ušetřit. Krása byla důležitější než peníze. 

Poslední roky se čím dál častěji mluví o alopecii. Jde o autoimunitní poruchu způsobující nadměrné padání vlasů a tvorbu lysin. To by byla v Egyptě konečná, plešatění totiž patřilo k těm největším postrachům a bylo důvodem pro vyloučení ze společnosti. 

Recept na krásu 

K rutinní péči využívaly Egypťanky suroviny typické pro tamní podnebí, jako jsou datle, případně mandlové a olivové oleje. Platilo pravidlo, že starost o vlasy a vousy musela probíhat každý třetí den. Kdo tak neučinil, zařadil se mezi chudáky.

Základem všeho byl ricinový olej. O vlasy sice pečuje, na druhou stranu jeho specifická vůně nejde pod nos každému. Je to ale dědictví ze starověkého Egypta, které můžete za pár korun (běžně k dostání do dvou set korun) plně využít i dnes. Ženy si byly moc dobře vědomy toho, co tento poklad z přírody dokáže. Zahladí jizvy a stopy po akné, zbaví bradavic a výrůstků, zahustí obočí a z vlasů udělá skutečnou korunu krásy. Bohužel touha po dokonalosti utlumila v Egyptě zdravý úsudek. A tak se ricin užíval i vnitřně. Následky na sebe nenechaly dlouho čekat. Začalo to průjmy, pokračovalo úpornými bolestmi břicha a končilo smrtí. 

Když ale dodržíte pravidla aplikace, není se čeho bát. Pár kapek rozetřete dvakrát denně do pokožky a konečků vlasů. Zkusit můžete i zábaly bez zbytečných příměsí, jako byla v Egyptě velmi oblíbená oslí kopyta.

Zdroj: Arabnews, Leros, Stoplusjednička

KAM DÁL: Lucie po Výměně říká, že Petra je lhářka. Na svého manžela poslala policajty, kteří ho odvezli na psychiatrii.