Sadistu Jana Holuba pohled na mrtvé tělo vzrušoval. O trest smrti si řekl sám

Jan Holub si po vraždě šel zapálit cigaretu do kuchyně. Nedopalek byl dalším důkazem
  |   zajímavost

Když byl pětadvacetiletý Jan Holub na jaře propuštěn z vězení, kde si odseděl pět let za znásilnění a vydírání, nikoho snad ani nenapadlo, že se do cely za pár týdnů vrátí. Tentokrát ale znásilněnou ženu zavraždil. Vyšetřovateli byl tehdy po dopadení požádán, aby na tabulku skla přiložil své ucho. Šlo o první případ v historii české kriminalistiky, kdy soud uznal takovou stopu jako usvědčující důkaz. 

V dopoledních hodinách byla ve svém brněnském bytě nalezena zavražděná Zdena Minaříková. Její tělo jasně napovídalo, že šlo o násilný trestný čin. Ruce a nohy měla svázané, v ústech měla vecpané kalhotky a pusu převázanou punčochou. Druhou punčochu měla omotanou kolem svého krku – zařezávala se jí opravdu hluboko. V hrudi měla bodnou ránu a nůž ležel vedle těla. Na místě činu bylo jasné, že od vraždy uběhlo sotva pár hodin. 

Otisk ušního boltce byl usvědčujícím důkazem

V bytě nic nechybělo a žena byla nahá – nabízel se tak sexuální motiv. To tehdejší brněnskou veřejnost pobouřilo. Na místě činu se nacházely zbytky spermatu, nedopalek cigarety ve váze na květiny, a navíc na vstupních dveřích zůstal otisk ušního boltce. Právě ten má v celém případu svou důležitou roli. Otisk byl zajištěn pomocí běžného prášku na vyvolávání daktyloskopických stop. Vstupní dveře byly neporušené, stejně tak zámek. Bylo jasné, že oběť musela vraha vpustit do bytu sama.

Šlo o přitažlivou ženu, tehdy rozvedenou. Byla matkou malé holčičky. Pracovala jako prodavačka obuvi nedaleko svého bytu. Když jí babička dceru občas pohlídala, ráda si zašla do večerního podniku. Neměla známost, s bývalým manželem se téměř nestýkala. Kriminalistům se tehdy nepodařilo sestavit okruh možných podezřelých. Všichni známí měli neprůstřelné alibi.

Hosté z vinárny vraha poznali

Vědělo se, že zavražděná byla několik dní před svou smrtí v brněnské vinárně, kde se jí dvořil mladší muž. Jeho nabídku na doprovod domů ale odmítla a údajně odešla s přítelkyní, se kterou se před podnikem rozloučila. Zanedlouho dopadla policie Jana Holuba. Ten odpovídal popisu, který vyšetřovatelé získali. Měsíc před smrtí Minaříkové byl propuštěn z vězení, kde si odpykával trest za znásilnění a vydírání. Nechtěl pracovat a jen se tak potuloval Brnem, navštěvoval také noční podniky. Setkání se Zdenkou Minaříkovou nemohl popřít, poznala ho obsluha vinárny i další hosté.

Právě tehdy byl Holub požádán, aby poskytl otisk svého ucha. Sklo s otiskem bylo následně předáno do laboratoře, kde byla zjištěna shoda. Ta byla prokázána i u slin zajištěných na nedopalku cigarety a spermatu. Když byl s výsledky obeznámen, sám se k činu doznal a podrobně popsal okolnosti případu. 

Zdena mu tehdy ve vinárně sdělila ulici, kde bydlí. Sám se pak vyptával lidí v okolí, zda dotyčnou neznají. Brzy zjistil vše, co chtěl. Koupil láhev vína a šel ženu navštívit. Dvakrát neměl úspěch, nebyla doma. Právě 19. července 1985 vypil po hospodách několik piv a za Zdenou vyrazil potřetí, tentokrát už s nožem. Když přišel po půlnoci k jejímu bytu, přiložil ucho na rám dveří, aby slyšel z bytu zvuky. Zazvonil, žena mu otevřela v županu. Snažila se ho odmítnout, on se však vtlačil dovnitř, a protože žena křičela o pomoc, zacpal jí ústa a s nožem přiloženým na krk ji znásilnil. 

O trest smrti si řekl sám

Nutil ji podvolit se různým sexuálním praktikám, znásilňoval ji opakovaně. Nakonec ji svázal a šel si do kuchyně zakouřit. Oběť se ale snažila ze svázání vymanit, takže zahodil nedopalek cigarety do vázy a rukama ji začal rdousit. Omotal jí kolem krku punčochu a své běsnění zakončil bodnutím pod levý prs. 

Znalci tehdy zjistili, že jde o sexuálního devianta, který má sklony k sadismu. Sám přiznal, že ho pohled na mrtvé tělo vzrušil, a proto přiložil svá ústa na místo, kde z ženina těla vytékala krev. Duševní poruchou ale netrpěl. Krátce před zatčením se pokusil o sebevraždu, šňůra na prádlo, kterou k tomu použil, se však přetrhla. Na svou obhajobu u soudu uvedl: „Byl jsem ve výkonu trestu a postrádal jsem znalosti společenského bontonu, neměl jsem žádné zábrany ve způsobu, jak se s ní seznámit."

Pak sám soudce požádal, aby vynesl trest smrti, jinak zavraždí své spoluvězně. Rozsudek byl vykonán v dubnu 1986. Šlo o první případ v historii kriminalistiky, kdy byl soudem uznán důkaz v podobě otisku ušního boltce.

Zdroj: kriminalistika.eu, wikipedia.org, iDNES.cz

KAM DÁL: Příběh Bonnie a Clyde zlidověl: Jejich romantická láska skrývá kruté tajemství.