Být členem patrně nejbohatší rodiny světa je samozřejmě hlavně velká výhoda. Takové dítě si může mnohdy dovolit téměř vše, co se mu zlíbí, hlavně pokud jde o jeho životní ambice. Své o tom mohl svého času vyprávět také mladý muž Michael Clark Rockefeller, nejmladší syn newyorského guvernéra a pravnuk Johna Rockefellera, zakladatele multimilionářské dynastie a snad svého času nejbohatšího muže, jakého kdy tato planeta nosila.
Tak trochu jiný Rockefeller
Zatímco jeho předchůdci, muži z Rockefellerovy rodiny, šli jeden po druhém ve šlépějích svých předků a rozvíjeli tak rodinné impérium, zvětšovali bohatství a vedli firmy rozeseté po celém světě, Michael byl, jak se ukázalo, z docela jiného těsta. Jeho světem bylo umění, příroda a neznámé kraje, které toužil poznávat. Obchodní jednání určitě nepatřila mezi věci, které by si mladý muž ve svém životě přál. Mnohem více jej přitahovalo neznámé, chtěl objevovat a hledat autory domorodých děl, která měl jeho otec ve svých obsáhlých sbírkách. Nedlouho po absolvování Harvardu se tak stal členem správní rady otcova muzea. Do své nové funkce si přinesl velké vize, o nichž ale netušil, že pro něj budou mít fatální následky.
Považovali ho za ducha
Po dohodě s vedením Nizozemského národního muzea se Michael rozhodl, že podnikne výpravu na Novou Guineu za lidmi z kmene Asmatů. Právě jejich umění toužil přivézt zpět, zkoumat a vystavovat. I když šlo bezesporu o nebezpečnou cestu, zdála se proveditelná, protože šlo o nizozemskou kolonii, kde měla tamní vláda svoje zástupce. Později ale vyšlo najevo, že samotní Asmaté bělocha doposud viděli jen zřídka – a někteří vůbec. Není tedy divu, že vzhledem ke svému náboženství po spatření podivných bílých tvorů věřili, že jde o zhmotnělé duchy nebo jiné nadpřirozené bytosti.
These are the last known photos of Michael Rockefeller (1961), pictured with a New Guinean tribe known for cannibalism. Michael disappeared without a trace during his 1961 New Guinean expedition and his body was never found pic.twitter.com/Is0S302nal
— History University (@TheHistoryU) February 5, 2023
Malé naděje na úspěch
Už od počátku se zdálo, že bude Rockefellerova mise neúspěšná. Domorodci pranic nestáli o obchod s podivným bělochem. Měli svoje zvyky, rituály a také starosti. Krvelačné války mezi jednotlivými vesnicemi byly na denním pořádku – stejně jako nelítostný kanibalismus. Ani to ale odvážného cestovatele neodradilo a po svém návratu do Holandska okamžitě začal spřádat plány na návrat do této divočiny.
Osudová bouře – a pak už nic
Psal se rok 1961 a Michael Rockefeller znovu sbalil to nejnutnější a spolu s dalším kolegou se vydal mezi Asmaty do vesnice Otsjanepu. Přivítala je ale tragická bouře, která převrhla jejich člun. To byl poslední okamžik, kdy byl milionář viděn živý. Všechno další už byly jen spekulace a předmět vyšetřování. Co se tehdy na Nové Guineji stalo?
Záchranná akce, jaká neměla obdoby
Původní zprávy hovořily jednoduše o utonutí obrovsky bohatého cestovatele a milovníka domorodého umění. Jenomže tělo nikdo nemohl najít, a to i přesto, že se díky bohatství jeho rodiny zapojily do hledání desítky lidí s nejmodernější technikou, letadly, vrtulníky i dalším vybavením. Na místo dorazili také jeho rodiče, aby všechno řídili. Pátralo se intenzivně celý měsíc. Bezvýsledně. Média po celém světě byla plná senzačních teorií o útoku žraloků, o úniku před civilizací a zlatou klecí bohaté rodiny. Pořád ale šlo jen o spekulace.
Vyšetřit vraždu mezi kanibaly? Nemožné...
Stále pravděpodobnější se ale stávala teorie, že byl Michael zavražděn členy kmene, který tolik obdivoval. Jenomže vyšetřovat vraždu mezi kanibaly není nic jednoduchého, což se také potvrdilo. Místní policista přesto poměrně brzy přišel se zjištěními, která tuto teorii potvrzovala. Byla dokonce nalezena lebka, o níž Asmaté tvrdili, že je pozůstatkem bílého muže.
Přiznali se k pomstě Nizozemcům
Uplynulo dalších padesát let, než se do stejné oblasti vydali další lidé toužící přijít téhle záhadě na kloub. Znalec místního jazyka a tlumočník dosvědčil, že se mezi sebou domorodci bavili o snaze utajit tehdejší smrt nevítaného bílého turisty Rockefellera. Proč se to mělo stát? Podle vyprávění, k němuž se Asmaté nakonec přece jen nechali po dlouhých letech přemluvit, mělo jít o pomstu nizozemské vládě za její zásah při bojích mezi jejich a sousední vesnicí. V té chvíli došlo i na střelbu a čtyři příslušníci vesnice Otsjanep byli zabiti. Smrt muže podobného těm, kteří stříleli, tedy byla pro Asmaty logickým završením tohoto konfliktu.
Chtěl být hostem, stal se hostinou
To, co domorodci dále popsali, bylo jen pro silné povahy. Když to řekneme ve zkratce, využili tělo mladého Michaela Rockefellera do poslední možné části. Co se nedalo sníst, bylo možné použít na výrobu zbraní, oštěpů. Věřili, že takovéto zbraně jim dodají neporazitelnost, pozřené maso a krev pak odvahu a sílu. To ale netušili, co bude následovat. Letadla a vrtulníky, které se začaly objevovat nad jejich hlavami, nikdy dříve neviděli, a tak je logicky – stejně jako následující epidemii cholery – považovali za trest bohů.
Jak to vlastně bylo všechno doopravdy? Závěrům o útoku kanibalů je, podle názoru mnohých antropologů, zřejmě možné věřit. Zdá se tedy, že mladý příslušník jedné z nejbohatších rodin světa skutečně doplatil na svoji lásku k umění a primitivnímu životu domorodých kmenů vlastním životem.
Zdroje: en.wikipedia, Smithsonian, BBC
KAM DÁL: Hitlerova vize Prahy: Výmysly nemocného člověka, židovské město mělo zůstat.
