Sbormistr Hoyer usedne za varhany, na kterých složil Jakub Jan Ryba svoji mši

Každý jistě zná slavnou Českou mši vánoční Jakuba Jana Ryby, kterou složil na varhanech v kostele ve Starém Rožmitále. Ty varhany jsou tam doposud a o Štědrém večeru za ně usedá regenschori Hubert Hoyer a Rybova hudba se rozezní svátečním večerem. Kdy rodina muzikanta slaví Vánoce, když rozdává radost lidem Rybovou hudbou?

21.12.2017 - 13:30   |  
Na varhanech, kde složil Jakub Jan Ryba Českou mši vánoční, stále na Štědrý večer slavná mše zní. Roky za varhany usedá Hubert Hoyer
Zobrazit fotogalerii (4)

Vánoční svátky jsou bezesporu nejhezčími svátky roku. Jsou ale zaměstnání, která zrovna nedají vždy příležitost celé rodině sejít se u prostřeného stolu společně. Pak jsou profese, které jsou v tomto čase doslova spjaté s vánočními svátky, a proto i tito lidé si neužívají Štědrého večera jako většina z nás.

Svátky ve společnosti muzikantů

Aby Vánoce měly tu správnou atmosféru, prožívá svátky muzikant, učitel a regenschori Hubert Hoyer z Rožmitálu pod Třemšínem se svojí rodinou přeci jen netradičně. Usedá totiž za varhany, na nichž Jakub Jan Ryba složil slavnou Českou mši vánoční.

Prakticky celé svátky, podobně jako jeho manželka Marta a dcera Ivana, stráví svátky ve společnosti dalších nadšených muzikantů, kteří po dlouhé roky oživují odkaz výjimečného kantora, skladatele a autora České mše vánoční, Jakuba Jana Ryby, jehož život byl spjat s Rožmitálem a kostelem Povýšení sv. Kříže ve Starém Rožmitále. Tam Ryba působil jako regenschori.

Poprvé zahrál mši jako desetiletý

Období vánočních svátků a ještě počátkem ledna žije rodina Hoyerova s Rybovou hudbou. Rybovu mši hrál Hubert Hoyer poprvé v roce 1959 jako desetiletý kluk a tedy dávno předtím, než celý sbor s orchestrem začal řídit.

Jakub Jan Ryba byl český hudební skladatel přelomu klasicismu a romantismu. Sbíral lidové písně a sepsal je do sborníků českých písní. Jeho nejslavnější skladbou pro vánoční období je Česká mše vánoční. Od roku 1780 studoval s pomocí svého strýce v Praze piaristické gymnázium, po jeho ukončení v roce 1785 studoval filozofii. Byl přívržencem osvícenecké ideologie. Po pěti letech jej však otec, který byl učitelem v Přešticích, povolal do Nepomuku, kde se uvolnilo místo učitelského pomocníka. J. J. Ryba toto místo ale nedostal. V roce 1786 se stal pomocným učitelem v Mníšku a od roku 1788 až do smrti působil jako učitel v Rožmitále. V roce 1790 se oženil, byl otcem třinácti dětí, z nichž přežilo sedm. V roce 1815 odešel po práci směrem k Voltuši, kde ho na druhý den nalezli mrtvého pod kopcem Štěrbina s podřezanými žilami.

Lásce k Rybově hudbě obětuje rodina už dlouho klasický Štědrý večer podobný těm v ostatních rodinách. "Večeříme už mezi čtvrtou a pátou hodinou a v 21 hodin musíme do kostela ve Starém Rožmitále. Mše začíná sice až ve 22 hodin, ale je třeba vše připravit. Končí se někdy o půlnoci. Doma si pak popovídáme o dojmech a ráno už nás čeká mše s chrámovým sborem v kostele," přiblížil muzikant.

Na svátek sv. Štěpána 26. prosince se pak hudebníci a zpěváci sejdou v městském kostele sv. Jana Nepomuckého v Rožmitále na náměstí, kde je duchovní koncert s provedením Rybovy mše a se zpěvem koled na závěr. První lednový den je pak ještě mše v Bohutíně. "Potom teprve máme čas na odpočinek," vyjmenoval nabitý program o svátcích Hubert Hoyer. "Nestěžujeme si ale, že Vánoce máme trochu odlišné. Duchovní zážitky tuto odlišnost zcela vyrovnají," dodal.

Hoyer: Na stůl patří kapr

Jinak si rodina už Vánoce ani neumí představit. "Vánoční svátky jsou o té atmosféře, která se nedá ničím nahradit. Nedíváme se na televizi, sedíme a povídáme si, třeba o těch úžasných duchovních zážitcích a o všem kolem toho, jak se nám Česká mše vánoční toho svátečního večera vydařila," říká muzikant a dodává, že jinak mají Vánoce doma jako většina lidí - na štědrovečerní stůl v rodině Huberta Hoyera patří kapr, musí být živý vánoční stromek a přes den půst.

Dneska se podle muzikanta už nedodržuje půst čistě z církevního hlediska. "My přes den ale nejíme, tu a tam si vezmeme třeba cukroví a pak máme až večeři. Půst měl význam také v tom, že hospodyně si ve shonu alespoň na chvíli odpočinuly," dodal Hoyer.

Mše zazněla poprvé v roce 1796

Díky lidem, kteří hudbě zasvětili celý život, se v Rožmitále daří uchovat hudební odkaz Jakuba Jana Ryby. Česká mše vánoční tak nikdy v chrámoví kostela Povýšení sv. Kříže ve Starém Rožmitále neutichla. V tomto jinak zcela nenápadném kostele, podobném mnoha ostatním, Česká mše vánoční také vznikla a poprvé zazněla v roce 1796.

Její provedení v místě, kde se tato slavná mše zrodila, je proto neobyčejným zážitkem, a to především na Štědrý večer, kdy je zpěv doprovázen varhany, na které hrával sám autor Jakub Jan Ryba.