Masaryk nepřítelem národa. Proč ho chtěli Češi vidět na šibenici?

Nedotknutelná osobnost prezidenta Osvoboditele T. G. Masaryka byla v minulosti terčem tvrdých a nemilostrdých útoků. Jak se český národ postavil muži, kterého následně tak zbožně uctíval?

15.08.2018 - 08:30   |  
Smrt Anežky Hrůzové vyvolala Hilsnerii
Zobrazit fotogalerii (3)

Proces se Židem Leopoldem Hilsnerem byl od začátku náboženským konfliktem a největším projevem antisemitismu v Čechách během 19. století. Nevinný muž byl odsouzen za vraždu Češky Anežky Hrůzové v Polné. Celá kauza byla pikatní na základě obvinění z židovské rituální vraždy. Pověry se tak staly předmětem soudního sporu.

Anežka Hrůzová má dodnes na místě činu symbolický hrob, který je součástí naučné Klementovy stezky. 

Rituální vražda

Mladá Anežka Hrůzová byla zavražděna po cestě z práce u lese Březina. Nejdříve ji pachatel srazil k zemi úderem do hlavy a následně ji nemilosrdně podříznul, takže hlavním důvodem smrti bylo vykrvácení.

Naneštěstí pro podprůměrně inteligentního Žida Leopolda Hilsnera se okolnosti vraždy začaly vykládat na základě středověké pověry. Tělo bylo nalezeno na Bílou sobotu a konec Velikonoc tohoto roku připadal na konec židovského svátku Pesach. Podle obžaloby se Anežka Hrůzová stala obětí rituální vraždy, kdy obviněný Hilsner potřeboval k těmto potřebám panenskou krev. Antisemitistický proces byl na světě.

Hilsneriáda

Leopold Hilsner se stal obětí hladového davu. Nepřímým svědectvím ho uznali vinným a jen málokdo se v té chvíli postavil proti rozsudku nad mladým Židem. Kauza přerostla do antisemitistických rozměrů a pozornost později vzbudila u Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 1899 se zasadil o obnovení procesu. Verdikt soudu byl 25. dubna 1900 zrušen a poslán k novému projednání.

Spor o Rukopisy bylo označení pro spor o pravost Rukopisů královédvorského a zeleno-horského. Ty jsou dnes obecně pokládány za nepravé, což bylo i tvrzení T. G. Masaryka. 

Nepřítel lidu

Ne poprvé se Masaryk postavil na stranu, pro většinu společnosti ne zrovna populární. Během sporu o Rukopisy si dav znepřátelil tvrzením, že nejsou pravé, a teď začal popírat rituální vraždu v Polné. Role Masaryka nebyla ani tak bránit samotného Hilsnera, ale stavěl se proti nesmyslnému hledisku rituální vraždy. Sám k procesu napsal dvě skoro až detektivní brožury.

Společnost nečekala dlouho a Masaryk byl terčem nadávek. Na jeho počest vznikla velmi tvrdá píseň "Zasloužil bys Masaryčku, jít s Hilsnerem na houpačku". Nejcitelnější byl pravděpodobně nepřátelský přístup jeho vlastních studentů, který v Masarykovi vyklíčil až k myšlence se odstěhovat do země své ženy Charlotty. Ta ho však přesvědčila, že jeho role je právě tady, a rozhodně se nemýlila.

Smutný konec

Iniciativa budoucího prezidenta Československa Hilsnera od žaláře nezachránila, ale pozměnila způsob, jak se na případ nahlíželo. V novém procesu u Krajského soudu v Písku v říjnu roku 1900 byl Hilsner navíc obžalován jako spoluvinník u dva roky staré vraždy Marie Klímové. Byl odsouzen k trestu smrti na šibenici. Soud však zásadně pozměnil motiv, kdy už Hilsner nevraždil z náboženských, nýbrž ze sexuálních důvodů.

Trest byl Hilsnerovi postupně změnen císařskou milostí na doživotí a po osmnácti letech ve vězení byl propuštěn díky amnestii, kterou mu udělil Karel I. Hilsner nebyl nikdy rehabilitován. Údajně ho na svobodě finančně podporoval i sám T. G. Masaryk. Proces s Hilsnerem mimo jiné dokazuje, jak neuvěřitelné je, že se z kritika poměrů, který byl společností zavrhnut, stala nedotknutelná hlava státu.

Atentát na Masaryka: Jak byl tatíček národa blízko smrti. Více čtěte zde.
Klíčová slova: