Nobelova cena vznikla omylem. Jaký je příběh nejprestižnějšího ocenění na světě?

Když si v novinách přečtete o své smrti, není to nic příjemného. Jedny francouzské noviny tak v roce 1888 učinily a Alfred Nobel se dozvěděl, že na něj svět bude vzpomínat jako na obchodníka se smrtí. Rozhodl se, že svůj odkaz poněkud pozmění, a tak vznikla nejprestižnější cena na světě, která nese jeho jméno. 

27.11.2018 - 07:00  
Tak vypadá zlatá medaile
Zobrazit fotogalerii (7)

“Zemřel Alfred Nobel, obchodník se smrtí.” Tak zněla zpráva ve francouzských novinách. Nebožtíkem však nebyl slavný vynálezce, ale jeho bratr. Omyl otisknutý v novinách se tak stal impulsem nové myšlenky. Nekrolog nebyl k Nobelovi zrovna vstřícný, a tak si uvědomil, že po sobě chce zanechat jinou stopu, než je jen kráter po dynamitu a smrt. 

Dědictví

27. listopadu 1895 podepsal Alfred Nobel svou poslední závěť, ve které odkázal 31 milionů tehdejších švédských korun na speciální fond. Rodina s hrůzou přijala zprávu, že dědictví se rázem ztenčilo o podstatných 94 procent.

Vynálezce dynamitu tak investoval svoje jmění, aby pomohl ocenit významné vědecké kapacity, spisovatele, lékaře a osobnosti, které se zapříčinily o mír. O rok později Nobel umírá, ale již v roce 1901 se koná první ročník, kdy jsou oceněni kapacity svých oborů právě nově vzniklou Nobelovou cenou. 

V den smrti

První slavnostní udělování Nobelovy ceny proběhlo ve Stockholmu roku 1901. O rok později už ceny předával švédský král, a to vždy 10. prosince, v den výročí Nobelovy smrti. Ceremoniál zůstává od počátku neměnný. Nominace se sbírají v průběhu roku po celém světě. Lidé, kteří o výsledcích rozhodují, jsou většinou politici, profesoři a bývalí laureáti. 

Výsledky jsou známé již v říjnu. Na slavnostním ceremoniálu jsou pak vítězům předány zlaté medaile, diplom a nezanedbatelná suma z Nobelova fondu, která je dnes vyčíslena na 23 milionů korun. Domovem, kde se významný den odehrává, je Stockholm. Ve stejném čase, ale na jiném místě se uděluje Nobelova cena za mír, a to v norském Oslu. 

V sepsané závěti Alfred Nobel definoval pět základních oblastní lidské činnosti, ve kterých má být cena každoročně udělována. Jedná se tak o fyziku, chemii, fyziologii nebo lékařství, literaturu a mír. V roce 1968 se Švédská národní banka rozhodla založit Nobelovu cenu za ekonomii.

Ta však není vyplácena z Nobelova fondu, který vznikl v jeho závěti. Nejedná se tak reálně o Nobelovu cenu, ale pod pravým názvem “Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfréda Nobela” se k ostatním přidružuje. 

Laureáti s českými kořeny

Neskromný příspěvek 23 milionů korun byl v původním plánu zamýšlen jako finanční injekce, která měla umožnit pokračování výzkumu, aniž by se vědec musel ohlížet po nutné podpoře. Tento fakt dnes již není aktuální, a tak je Nobelova cena hlavně symbolickým vrcholem a nejprestižnějším oceněním, které ve své kariéře mohou lidé oceňovaných oborů získat. 

Z Čech jsou známé dvě osobnosti, kteří se tímto oceněním mohou pyšnit. Prvním byl v roce 1959 Jaroslav Heyrovský za vynalezení metody zvané polarografie a druhým laureátem se stal Jaroslav Seifert za literaturu. Nutno dodat, že osobností, které Nobelovu cenu získaly a přitom pocházejí z Česka, je o něco víc.

Bertha von Suttnerová byla radikální pacifistka s rodištěm v Praze. Stala se úplně první ženou, které byla udělena Nobelova cena. Údajně sama inspirovala Nobela, aby ve svém plánovaném projektu existovalo ocenění za mír, které v roce 1905 sama získala. Nešlo však o gesto ze známosti, ale Berthu von Suttnerovou označovali za nejproslulejší ženu před první světovou válkou.  

Další osobností, která pocházela z Česka, je Varl Ferdinand Cori. Ten Nobelovu cenu získal za fyziologii nebo lékařství v roce 1947 spolu se svojí ženou Gerty Coriovou. Zatím posledním laureátem, který pochází z Čech, byl Peter Grunberg, jenž se narodil v Plzni a získal Nobelovu cenu za fyziku. 

Slavní bez Nobela

Seznam oceněných jmen je pantheonem těch největších osobností lidstva. I přesto lze naleznout hned několik geniálních hlav, které neměly to štěstí, aby byly součástí elitního klubu výjimečných. Hned během prvního ročníku nebyl podle předpokladů oceněn Lev NIkolajevič Tolstoj a později se nedostalo ani na Mahátma Gándhího nebo vynálezce Thomase Alvu Edisona. 

Češi, kteří byť nominováni byli, nikdy cenu nedostali, byli několikrát navržený Karel Čapek a bývalý prezident Václav Havel. 

Slavní s Nobelem

Oproti tomu je hned několik osobností, kterým cena neunikla. Taková Marie Curie Sklodowská získala rovnou dvě ocenění, každé z nich za jiný obor (fyzika, chemie). Ve vybrané společnosti nechybí Albert Einstein, Winston Churchill, Ernest Hamingway, Dalajlama, Matka Tereza, Nelson Mandela nebo Lech Walesa. 

Během existence Nobelovy ceny se udělilo hned několik kontroverzních ocenění jako např. diplom pro Jasira Arafata, Baracka Obamu nebo Evropskou unii. 

Význam Nobelovy ceny těch několik diskutabilních rozhodnutí rozhodně nesnižuje. Alfredu Nobelovi se podařilo změnit úděl své nesmrtelnosti. Jeho jméno tak není spojené pouze s titulem obchodníka se smrtí, ale hlavně s oceněním lidské touhy udělat svět lepším místem.


Přidat komentář

Pro vkládání komentářů se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.

Výhody registrace:
Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám nikdo nebude moci vzít. Registrace bude do budoucna jeden z našich nástrojů k udržení diskusí v přijatelných mezích.

Při registraci si můžete zvolit unikátní přezdívku a pod ní psát příspěvky. Tuto přezdívku vám v budoucnu nikdo nebude moci vzít. Zároveň registrací dáváte souhlas se zasíláním informací a nabídek tykajících se webu Čtidoma.cz nebo jeho provozovatele či obchodních partnerů.

Redakce si ponechává právo jakýkoli nevhodný příspěvek smazat bez udání důvodu.