Vítězslav Lederer utekl z Osvětimi. Jaká byla jeho cesta z tábora smrti?

Cesta z koncentračního vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka vedla pro uvězněné pouze jedním směrem, a to přes plynové komory a kremační pece. Kdo se pokusil o útěk, byl hlídkou SS zavražděn. Touha vězňů po životě však byla silnější než strach z postihu, který ve výsledku znamenal stejně jen to, co každého vězně beztak čekalo - smrt. Jedním z těch, kteří měli více štěstí, byl i český vězeň židovského původu Vítězslav Lederer.

04.03.2019 - 08:30  
Osvětim-Březinka byl pro mnohé konečnou stanicí, z níž nebylo úniku
Zobrazit fotogalerii (3)

Osvětim-Březinka patřil k těm koncentračním táborům, kde počet uprchlých vězňů byl poměrně vysoký. Celkem se o útěk pokusilo 802 vězňů, z nichž pouze 144 bylo úspěšných, ostatní byli na cestě za svobodou zabiti. Vězňové, kteří zůstali v táboře, byli obvykle potrestáni tzv. stáním, kdy celé dlouhé hodiny museli stát nehnutě v pozoru v prostoru mezi bloky a někteří tento způsob mučení zaplatili svým životem.

Láska za ostnatým drátem

Vítězslav Lederer se do Osvětimi-Březinka dostal transportem z terezínského ghetta v prosinci 1943, když se předtím po vzniku Protektorátu Čechy a Morava zapojil do odbojového hnutí. Jeho osud byl tak zpečetěný a čekala ho jistá smrt po boku ostatních vězňů v některé z plynových komor.

V té době pracoval v Osvětimi jako dozorce dvacetiletý SS-Rottenführer Viktor Pestek, o němž později vězni vypověděli, že se k nim choval slušně a humánně na rozdíl od jiných. A protože láska kvete všude, zamiloval se Pestek do jedné z židovských vězenkyň Renée Neumannové a snažil se jí a její rodině co nejvíce ulehčovat vězeňský život v táboře.

Plán na útěk z lágru
Píše se duben 1944 a Rudá armáda je na vítězném postupu Evropou. Možná, že Pestek tušil, že jako pomocník nacistů se bude muset jednou zodpovídat ze svých činů. V hlavě mu proto vznikl plán, jak pomoci některému z vězňů při útěku z tábora a zároveň zachránit svoji milovanou Renée. Možnost útěku nabídl dvěma vězňům, kteří ji ale ze strachu z provokace odmítli.

Už předtím se totiž stalo, že některý příslušník velení SS takto oslovil vězně, zlákal ho k útěku, aby ho při činu následně zabil a získal za to odměnu. Když plán útěku Pestek předložil Ledererovi, ten po prvotním zaváhání nakonec souhlasil.

Plán útěku vymyslel Pestek a také ho celý připravil. Pro Lederera obstaral esesáckou uniformu, bicykl, finanční hotovost a potřebné dokumenty. Zařídil si s předstihem u svých nadřízených dovolenou, takže byla omluvena jeho nepřítomnost v táboře. Zjistil i heslo pro průchod táborovými hlídkami, aby měli volnou cestu a nebyli nápadní.

Den D
V den útěku, kterým byl 5. duben 1944, se Vítězslav Lederer převlékl do uniformy SS a vzal si připravené kolo. Projel bránou rodinného tábora, kterou mu už předtím otevřel Viktor Pestek. Společně oba muži prošli kordony a další branou a s použitím hesla bezpečně zvládli i průchod závorou.

Po osmé hodině večerní dorazili k blízké železniční stanici Auschwitz, kde stihli ještě naskočit do odjíždějícího vlaku, kterým se dostali na Moravu. Následně cestovali do Prahy a pak do Plzně. Obstarali si civilní šaty, v nichž byli méně nápadní, a zkontaktovali se s některými z Ledererových známých.

Jak to všechno dopadlo

V Plzni se cesty obou mužů rozdělily - Lederer se vypravil do Terezína, kde o osudu Židů v koncentračním táboře Osvětim-Březinka informoval tamější radu starších. Jejich neočekávaná reakce ho však nemile překvapila, protože mu připadalo, že mu nikdo z přítomných nevěří, a navíc předseda rady starších nařídil o celé záležitosti pomlčet. Za tímto postojem však možná lze shledávat určitou opatrnost a starost o životy 35 tisíc lidí v Terezíně. Až do konce války se Vítězslav Lederer pohyboval v českém odboji a po skončení války žil běžným životem smrtelníka, přičemž o prožitých hrůzách v Osvětimi pořádal přednášky.

Viktor Pestek se pokusil vrátit do tábora v Osvětimi, aby osvobodil Renée Neumannovou. Jeho plán mu však tentokrát nevyšel. Byl zajat, vyslýchán i mučen gestapem přímo v koncentračním táboře a v říjnu 1944 popraven.