Pravý rada Vacátko. Předloha populární postavy byl celosvětově respektovaný kriminalista

Každý, kdo někdy viděl případy ze seriálu Hříšní lidé města pražského, jistě ocenil schopnosti rady Vacátka v podání herce Jaroslava Marvana. Scenáristé však čerpali z reálných případů a hlavně měli velmi vděčnou inspiraci pro vytvoření populární televizní postavy. Kdo byl Josef Vaňásek a jaký je příběh opravdového českého kriminalisty?

29.05.2019 - 14:00  
Vrchní rada Josef Vaňásek byl vyhlášený svým workoholismem
Zobrazit fotogalerii (4)

Opravdovou předlohou pro populární seriálovou postavu rady Vacátka byl český kriminalista, který svými schopnosti budil respekt i v zahraničí. Josef Vaňásek vedl legendární pražskou Čtyřku. Bezpečnostní oddělení v Bartolomějské ulici mělo pod svou patronací v podstatě všechny agenty a pražskou kriminálku. Vědomosti toho nejvyššího ho k jeho pozici doslova předurčovaly.

Posun vzhůru

K policii nastoupil Josef Vaňásek v roce 1904. Čtrnáct let trvalo, než se propracoval do týmu tehdejšího vrchního rady Josefa Knotka. Během celé svojí služby prokazoval obrovský talent, který se projevoval přehledem o pražském podsvětí a talentem jít velmi rychle po stopě až k zdárnému výsledku.

Po pěti letech ve službě v úzké skupině vyšetřujících převzal Vaňásek v roce 1923 pozici vrchního rady po zmíněném Josefu Knotkovi. Pod jeho vedením se ještě více zefektivnila práce pověstné pražské Čtyřky a nebylo překvapením, že se jejich případy staly včetně jeho samotného předlohou k populárnímu seriálu.

Profesionál každým coulem

Dnes se to zdá býti samozřejmé, ale tehdy byly jeho postupy novátorské a hlavně efektivní. Většinou se sám vrchní rada objevil na místě činu, kde vyhodnotil situaci, aby načrtnul postup dalšího vyšetřování.

Není tak překvapením, že většinu svých případů jím vedená kriminálka úspěšně vyřešila. Nejznámějším případem, který se nepovedlo vyřešit, byla vražda prostitutky Otýlie Vránské.

Tehdejší novinář František Gel jeho osobnost shrnul v několika větách.

“Rada Vaňásek byl vysoký, statný pán s hnědýma očima, až fanaticky pilný a pracovitý, přísný na své podřízené. Měl doslova archivní znalosti o Praze a jejich obyvatelích, znal pražské i mezinárodní podsvětí. Prosazoval a využíval nejmodernější vyšetřovací metody, což zároveň s jeho kombinačními a organizačními schopnostmi znamenalo velké procento úspěšnosti při odhalování zločinů. Na mezinárodním poli byly přijaty jeho systémy evidence fluktuujících živlů, tedy tzv. kriminálních světoběžníků.”

Respekt po celém světě

Jeho schopnost přesáhnout hranice ve vědomostech o zahraniční kriminalitě naplno potvrdil i svojí účastí ve světových policejních složkách. Úspěšně reprezentoval československou policii na jednání Společnosti národů v Ženevě. Sám se velmi dobře orientoval v oborech finančních podvodů a hlavně v tehdejším obchodu s drogami. Sám byl přítomen u vzniku Interpolu. Československý remízek mu tak byl malý a svůj talent přirozeně prodal ve vývoji kriminalistiky jako takové.

Populární seriál Hříšní lidé města pražského tak ve svých epizodách i přes vydatnou inspiraci jeho osudu a případů, které vyřešil, zcela opomíjí jeho světové zásluhy.

Až do své smrti

Pravomoci vrchního rady se zaměřovaly převážně na veřejnou bezpečnost, mravnostní policii a Všeobecnou kriminální ústřednu. Pracoval tak s velmi širokým týmem policistů.

Workoholik, který se nejraději účastnil každého vyšetřování, případy většinou neřešil ze své kanceláře, ale z terénu. Díky tomu měl rozsáhlé kontakty a informátory, kteří mu pomáhali dotáhnout zločiny do konce.

Josef Vaňásek na své pozici vrchního rady setrval až do své smrti v roce 1938. S ním také zemřela první republika a svět, který se na našem území od této doby začal budovat, by lidem jako on určitě nepřál.

Uctivou vzpomínkou na jeho zásluhy je pamětní plaketa na domě ve Štefánikově ulici na Praze 5, jeho rodina bydlela. Pro mnohé nevidomky však ožívá v podobě populárního seriálu Hříšní lidé města přažského.