Marek Výborný: Zeman si vyřizuje historické křivdy a chce hrát roli, která mu nepřísluší. Babiš se ho bojí

Předsedou KDU-ČSL není Marek Výborný ještě ani půl roku, přesto se zřejmě stane jedním z hlavních hráčů možných politických změn. Jeho strana spolu s ODS, STAN a TOP 09 totiž chystá projekt, který by měl otočit kormidlo dějin. Ambicí je vyhrát volby. Nenechat tak budoucnost země v rukou trestně stíhaného premiéra Babiše a jeho vlády i prezidenta, který podle mnoha odborníků na Ústavu tento dokument nerespektuje.   

18.08.2019 - 21:18  
Marek Výborný coby středoškolský profesor vyučuje dějepis, základy společenských věd a latinu
Zobrazit fotogalerii (3)

/ROZHOVOR/ Pane předsedo, vy působíte jako velmi slušný člověk. Není to ale v dnešní době v politice spíš nevýhoda?
Já se na to nedívám prismatem výhody nebo nevýhody. Takto jsem vstoupil do vysoké politiky, stal se předsedou KDU-ČSL a nehodlám se vnitřně nijak měnit. Navíc si myslím, že politika by měla být primárně právě o slušnosti, v tom jsem byl vychován a tak to chci i nadále. Přiznám se, že některé manýry, které se v současné politice rozmáhají, mi nejsou blízké.

Jaké manýry myslíte?
Dané slovo neplatí, vyhrávají mnohdy nadbytečné emoce. V tom bych ani nebyl autentický. Musíte se také dívat na to, jaký projekt či stranu reprezentujete. Já jsem předsedou strany, která se hlásí ke křesťansko-demokratickým hodnotám, má stoletou historii a reprezentuje konzervativní proevropské politiky. Těžko dávat do čela takové strany nějakého klauna.

Změnil se váš život coby předsedy strany?
Tak to bezesporu. Mám manželku, tři děti a toho času na tu rodinu je výrazně méně, než bylo dříve. Na druhou stranu jsme do toho šli společně, rodina mě podporuje. Pro mě osobně to znamená hlavně více odpovědnosti i povinností.

Bylo těžké přebírat funkci po panu Bělobrádkovi, který patřil mezi výrazné politiky?
Souhlasím, že Pavel Bělobrádek byl a je výrazný politik. Měl za sebou devět let v roli předsedy i dráhu úspěšného vicepremiéra. Na druhou stranu to až tak těžké nebylo, protože KDU-ČSL nebyla ani není v žádné krizi, nepřebíral jsem stranu v situaci, kdy by její lídr selhal. Byla to taková přirozená kontinuita, s Pavlem Bělobrádkem jsme stále v kontaktu, je to můj kolega poslanec. Dá se říct, že tato výměna byla docela unikátní v rámci celé české politické scény. Výměny předsedů nebývají tak hladké.

Marek Výborný
- od března 2019 předsedou KDU-ČSL, od roku 2017 poslanec, od roku 2006 zastupitel města Heřmanův Městec
- vystudoval teologii a historii na Univerzitě Palackého v Olomouci
- je členem skautské organizace a několik let působil jako trenér dětského oddílu basketbalu TJ Jiskra HM
- je předsedou organizačního výboru festivalu „Hudební léto v kostele sv. Bartoloměje“
- je ženatý a má tři děti

Přesto každý nový předseda, ať už přijde kamkoli, má svoji vizi a něco chce změnit. Co vy?
Nám se výrazným způsobem obměnil tým vedení, máme zde nové, mladé, nadějné politiky. To jsou naši budoucí lídři. Současně se snažíme představit programové priority. Například fakt, že musíme zlepšit naši péči o krajinu i přístup k přírodě. Ač jde o „zelené“ téma, tak jde prezentovat nikoli aktivisticky, ale hodnotově. Krajinu jsme zdědili v nějakém stavu a je naší povinností ji předat budoucím generacím nezničenou.

Vy tvrdíte, že naši vodu a půdu má chránit ústava. Opravdu je to nutné?
Ano. Tento návrh jsme předložili v červnu, kdy ho projednala vláda s negativním stanoviskem. Což je logická hra, vláda dává kladná stanoviska opozičním návrhům jen minimálně. Sice říkají, že je důležité o tom diskutovat a vložit to do ústavy, na druhou stranu hotový návrh zavrhnou. Zřejmě to bude tak, že v něm změní pár slov a budou ho vydávat za svůj. Ostatně, nebylo by to poprvé. Jde přitom o čas a zásadní věc. Vložením do ústavy, což je nejvyšší zákon této země jasně zdůrazňujeme, že stát má pečovat o půdu a vodu. Vytváříme mantinely pro zákonodárce, kteří se jimi musí řídit při tvorbě další legislativy. Stejně jako obce a města, když budou vytvářet vyhlášky. Není to samozřejmě samospasitelné a přijdou další kroky v rámci našeho balíčku.

Jak vnímáte tanečky kolem odvolání ministra kultury Staňka a (ne)jmenování pana Šmardy? Kde se stala chyba, u ČSSD, u premiéra Babiše či u pana prezidenta Zemana?

Všechny zmíněné strany mají svůj díly viny. Sociální demokracie má, coby vládní strana, právo jmenovat své ministry. Ale když si už dává podmínky, měla by je dodržet a ne je neustále odsouvat. Podle mého názory ČSSD stále jen hledá důvody a možnosti, jak z vlády neodcházet. Jen na základě banálního sporu o ministra by se vláda opouštěla těžko, vysvětlit to svým voličům by moc dobře nešlo. Takže potřebuje něco víc. Daleko větší problém však pro mě je Andrej Babiš. On je předsedou vlády, on má ústavní povinnosti a má právo a povinnost na prezidentovi vyžadovat to, co říká ústava. Jasně se ukazuje, že i když se v jiných případech snaží prezentovat jako silný politik, tak pokud má proti sobě prezidenta, stává se velmi slabým. Není schopen ho přesvědčit nebo přímo donutit kompetenční žalobou, kterou už měl dávno podat. Předseda vlády ale uhýbá a vůči hlavě státu není relevantním hráčem. Je naprosto nepřijatelné, aby kdokoli nerespektoval ústavu tak jako Miloš Zeman.

Hraje si tedy pan prezident svoji vlastní hru?
Bezesporu. Z mého úhlu pohledu chce co nejvíce ponížit Sociální demokracii, se kterou si vyřizuje historické křivdy. A zároveň chce hrát politickou roli číslo 1, která mu však z ústavy nepřísluší. Proto potřebuje slabého premiéra a kroky, které činí, pozici Andreje Babiše jednoznačně oslabuje. Nejvíce ze všeho mi vadí, že se tímto vším možná nenávratně poškozuje politická kultura v České republice. Všichni politici se stávají směšnými. Lidé nerozumí tomu, co se děje. Proč se neustále handrkujeme o to, jestli má být ministrem ten či onen starosta. Vytváří to dojem, že se zabýváme zbytečnostmi, místo toho, abychom řešili závažné problémy země.

Situace je dnes velmi vážná. Když se podíváme, jak je ohýbána ústava, jak se množí útoky na justici, tak je třeba zasáhnout. Je odpovědností nás politiků s tím něco udělat. Tím spíš, když jste předsedou strany, která má za sebou velkou historii a vždycky si zakládala na hodnotách i morálce. K tomu je třeba se vrátit. Nedopustit, aby se k moci dostávaly strany postavené na podnikatelských záměrech s cílem vysát ze státu, co jen jde. Program, hodnoty a zásady, to by mělo být prioritní.“

Hrad namítá, že ústava ale nenařizuje, kdy přesně má prezident konat a ministra odvolat či jmenovat. To podle vás není relevantní námitka?

Určitě ne. Ústava hovoří naprosto jasně. Není koncipována ve lhůtách a Ústavní soud v jiných případech rozhodl, že v případě, kdy není uvedena konkrétní lhůta, tak se rozumí, že prezident má jednat bez zbytečného odkladu. Kdyby byl Miloš Zeman například tři měsíce v nemocnici, řešil se válečný stav nebo byl třeba na zahraniční cestě, tak pak ano, to je důvod k odkladu. Ale nic z toho se za tu dobu neodehrálo. Takže jde prostě jen o svévolný výklad ústavy prezidentem republiky. A pokud jde o jmenování nového ministra, tak ani zde ústava nehovoří o výběrovém řízení organizovaném prezidentem republiky. Ústavní právníci to jasně potvrzují.

Proč tedy Andrej Babiš kompetenční žalobu nepodá, má z prezidenta strach? Vždyť by bylo jasno jednou provždy...
Přesně tak, bylo by jasno. Opravdu se obávám, že svoji roli hraje strach z prezidenta a skutečnost, že by si ho tímto krokem popudil proti sobě. Nejsem ani přesvědčen o tom, že tito dva pánové by byli kdovíjací velcí přátelé. To už se ale pohybujeme v hodně velkých spekulacích. Samozřejmě, Andrej Babiš může do budoucna hlavu státu potřebovat i vzhledem ke svým osobním problémům. Proto jsem přesvědčen, že si ho nechce znesvářit.

Je na místě ústavní žaloba na prezidenta?
Víte, já jsem v těchto věcech jako politik velmi obezřetný. Dlouho jsem nebyl úplně přesvědčen o tom, že jsme v situaci, kdy bychom měli tento mimořádný krok vůči hlavě státu použít. Jenže při pohledu na kauzu kolem ministerstva kultury už je to naprosto jednoznačné, všichni jsou si toho vědomi. Žaloba na místě tedy je. 

Vnímáte dnes Miloše Zemana jako nejsilnějšího politického hráče u nás?
Ano, v jistém ohledu ano. Protože v tuto chvíli je to on, kdo drží vládu v hrsti. Znovu chci zdůraznit, že je to špatně, protože vláda není odpovědná prezidentu republiky, ale Parlamentu. Není možné náš systém posouvat od parlamentního k plně či polo-prezidentskému. A o to se Miloš Zeman snaží

Není na čase, aby se demokratické strany spojily a vznikla síla, která dokáže porazit Andreje Babiše?
My určitě neopustíme naši pozici suverénní politické strany se stoletou historií. Jsme středopravicová konzervativní prozápadně orientovaná strana. V tomto smyslu určitě nebudeme součástí žádné nové superstrany. Dokonce jsem přesvědčen o tom, že nic takového ani nevznikne. Když se ale podíváme na dnešní politickou situaci, tak je zřejmé, že je nutné hledat platformu, která by byla schopna vyhrát příští parlamentní volby. A to je něco jiného. K tomu se hlásíme, je naše povinnost se o podobnou koaliční spolupráci pokusit. Ale znovu opakuji – nejde o spojení politických stran, ale o spolupráci a vzájemnou komunikaci.

„Už na začátku prázdnin jsem byl s dětmi na akci, které říkáme expedice Apalucha. Jezdíme jenom chlapi, sedm tatínků a děti, do kempu pod stany. Parádně jsme si to užili.“

Co by mělo být základem takové platformy, jaké myšlenky by ji měly spojovat?
Respekt k hodnotám státu, západní orientace, obrana veřejnoprávních médií a nezávislé justice či příprava zásadních strukturálních reforem, což dnešní vláda nedělá. Například penzijní reforma je naprostá nutnost a jde odpovědnost nás politiků vůči generaci dnešních třicátníků a čtyřicátníků. Místo toho vláda přišla s novou komisí pro zodpovědné důchody, nebo jak to paní ministryně Maláčová nazvala. Přitom hned ve druhé větě řekla, že její ambicí není dělat důchodovou reformu. Kdyby nešlo o tak vážnou věc, tak je to až směšné. Protože bez zásadní a průřezové reformy dáváme všanc životy budoucích seniorů.  My jsme připraveni tuto zodpovědnost přijmout a volební matematika je vcelku jasná, volby prostě musíme vyhrát.

Opravdu si myslíte, že spolupráce politických stran je možná, aniž by si každý hrál jen na svém vnitrostranickém písečku a nekopal pouze za dres strany, který má právě oblečený? Spousta na první pohled pěkných věcí ztroskotala na neschopnosti se domluvit...
Já si myslím, že ta situace dnes je jiná. Jsou tu noví lídři jako já, Vítek Rakušan v čele STAN, může být nový člověk v čele TOPky, nakonec i Petr Fiala je svým způsobem nový, protože zatím vždy skončil v opozici. Nadějí je to, že u všech čtyřech stran vnímám obrovskou vůli ke spolupráci. To je klíčové. Proto se domnívám, že projekt šanci na úspěch má i v kontextu s tím, co tu dnes provádí vláda a prezident. Jsme nová generace politiků, která si uvědomuje svoji odpovědnost a chce ji přijmout. Ano, o řadu věcí můžeme vést spory a složitě hledat konsenzuální řešení pro vládní program. Jednoduché to nebude. Ale politik má jít do složitých věcí tak, aby byl schopen najít průniky.

Jako velké mínus u vás i u dalších stran vnímám politický marketing. Fakt, že málo vysvětlujete, často nesrozumitelně, složitě, byť myšlenka může být dobrá. V tom je naopak velká síla Andreje Babiše, který často i velké nesmysly prodá tak, že mu to lidé uvěří...
Tady vám musím dát sebekriticky za pravdu. V tomto ohledu máme co dohánět. Na druhou stranu si pořád nemyslím, že volby musí nutně vyhrávat jenom PR a marketing. I za KDU-ČSL mohu říci, že jsou i toto věci, které v těchto týdnech velmi intenzivně řešíme. Pevně věřím, že i my se dokážeme v politickém marketingu posunout dál. Je třeba si však uvědomit, že je to i o kapitálu, který za vámi stojí. A pouze hnutí ANO má za sebou tak obrovskou sílu, díky které je vlastně politickou divizí Agrofertu.

Pokud se tedy strany dohodnou, kdy nový projekt představíte? Někde jsem si přečetl, že o Vánocích 2020. Proč ne dříve?
O načasování jsme se nebavili takto detailně. Ano, také jsem zaregistroval výrok Petra Fialy o Vánocích 2020, ale nevidím to nijak definitivně. Mojí ambicí je, abychom připravili základní jednoduché memorandum, ke kterému se dokáží všechny čtyři zmíněné politické subjekty přihlásit. Poté můžeme pokračovat v debatách o detailnějších věcech. A jestli pak bude dohoda podepsána na podzim tohoto roku, na jaře roku příštího či o pár měsíců později, to podle mě nehraje roli. Napřed musíme najít programové průniky, o tom budou příští měsíce.