Benito Mussolini byl postrach už v dětství, prováděl hrozné věci. Jaká byla jeho cesta k diktátorovi?

Benito Mussolini byl nějaký čas redaktorem deníku italské socialistické strany
 

Fašistického diktátora Itálie Benita Mussoliniho zná asi každý. Je tu ale pár věcí, které jste o "Il Ducem" možná nevěděli. V deseti letech byl vyloučen ze školy za jeden velmi znepokující incident. Prozradíme vám také, jak to bylo ve skutečnosti s jeho sesazením.

Už v mládí měl Mussolini sklon k násilí. Narodil se 29. července 1883 a během dětství si získal pověst provokatéra a také šikanoval ostatní děti. V 10 letech byl vyloučen z náboženské internátní školy za to, že bodl spolužáka do ruky. Později se přiznal, že do ruky pobodal i svoji přítelkyni.

Také údajně štípal lidi v kostele, dokud je nerozbrečel. Vedl gangy chlapců při nájezdech na tamější usedlosti a nakonec se stal i adeptem na souboje v šermu. Když deník New York Times informoval o jednom z Mussoliniho duelů, který se odehrál v květnu 1922 proti konkurenčnímu redaktorovi novin, zmínil, že utrpěl více než 100 ran.

Benito Mussolini byl italský politický vůdce, který se stal fašistickým diktátorem Itálie. Také se mu přezdívalo "Il Duce," což znamená vůdce.

Předtím, než se stal fašistou, byl socialista

Mussolini, který se narodil socialistickému otci, byl pojmenován po levicovém mexickém prezidentovi Benitovi Juárezovi. Jeho dvě prostřední jména, Amilcare a Andrea, pocházela od italských socialistů Amilcare Cipriani a Andrea Costa.

Na počátku jeho života se tato jména zdála vhodná. V době, kdy žil ve Švýcarsku v letech 1902 až 1904, si pěstoval pověst intelektuála a psal pro socialistická periodika, jako je L’Avvenire del Lavoratore (Budoucnost pracující ženy).

Téměř dva roky sloužil v italské armádě a poté pokračoval v kariéře učitele a novináře. Mussolini ve svých článcích a projevech kázal násilnou revoluci, chválil slavného komunistického myslitele Karla Marxe a kritizoval vlastenectví.

V roce 1912 se stal redaktorem časopisu Avanti! (Kupředu!), což byl to oficiální deník italské socialistické strany. Odtud byl ale o dva roky později vyloučen kvůli tomu, že podporoval první světovou válku. V roce 1919 radikálně změněný Mussolini založil fašistické hnutí.

Skutečným diktátorem až v roce 1925

Poté, co se stal předsedou vlády, snížil moc soudnictví, zrušil svobodný tisk a nechal zatknout své politické oponenty. Dále pokračoval v tolerování fašistického násilí a dalšími způsoby upevňoval svou moc. Pokračoval však v práci v parlamentním systému (alespoň částečně) až do ledna 1925, kdy se prohlásil za diktátora Itálie.

Po sérii pokusů o atentát v letech 1925 a 1926 ještě více upevnil svou moc. Zakázal opoziční strany, propustil přes 100 členů parlamentu a obnovil trest smrti za politické zločiny. Dále také zintenzivnil aktivity tajné policie a zrušil volby.

Sesazen bez boje

Poté, co spojenecké síly osvobodily Libyi a Etiopii, tak v roce 1943 zaútočily na Itálii a začaly shazovat bomby na Řím. 25. července téhož roku král Victor Emmanuel informoval Mussoliniho, že bude nahrazen jako předseda vlády.

"Il Duce" byl poté zatčen a uvězněn na různých místech, včetně vzdáleného horského lyžařského střediska, ze kterého ho německé komando o měsíc a půl později zachránilo. Od září 1943 do dubna 1945 vedl Mussolini tzv. loutkovou vládu v Němci okupované severní Itálii.

Na konci války se pokusil proklouznout přes švýcarské hranice v německém kabátu a helmě. Jden italský partyzán ho ale poznal a zakřičel: „Máme tu hodnostáře!“ Následující den byl Mussolini popraven a jeho mrtvola byla pověšena vzhůru nohama na milánském náměstí.

Zdroj: History

KAM DÁL: Dr. Satan: Sériový vrah slíbil židům přepravu do bezpečí, té se ale nedočkali.