Fenomenální Iva Janžurová: Jsi ošklivá, říkali jí. S Hrzánem si zablbla, Hřebejkovi dala košem

Ve filmu se poprvé objevila v 60. letech 20. století. Po několika epizodních rolích jí dal velkou příležitost režisér Karel Kachyňa, když ji v roce 1966 obsadil do svého filmu Kočár do Vídně
Foto: Profimedia
Zobrazit fotogalerii (2)
Ve filmu se poprvé objevila v 60. letech 20. století. Po několika epizodních rolích jí dal velkou příležitost režisér Karel Kachyňa, když ji v roce 1966 obsadil do svého filmu Kočár do Vídně
osobnost

Seriál Píseň pro Rudolfa III. ji dal dohromady s jejím prvním a jediným manželem, kameramanem Janem Eisnerem. Herečka, které se přezdívá Ivuška nebo také Janžurka, prožila mnoho životních zvratů i nečekaných událostí – od vážné nehody v divadle až po nominaci na hlavní cenu na festivalu v Cannes. 19. května oslaví 82. narozeniny.

reklama

Iva Janžurová patří k největším legendám české divadelní i filmové scény. Během své kariéry excelovala v desítkách divadelních her i filmů, ve kterých si „střihla“ roli zachránců i pořádných potvor. Během své profesní kariéry spolupracovala s celou řadou známých českých herců i režisérů, kteří ji obsazovali téměř vždy do hlavních rolí svých her, pořadů či filmů. A nutno říci, že „Janžurka“ nikdy ve své úloze nezklamala a jako herečka s darem od pánaboha vždy excelovala.

I proto si do svého životopisu může zaznamenat dlouholetou spolupráci s takovými režisérskými velikány, jako byli třeba Jaroslav Dudek, Juraj Herz nebo Václav Vorlíček. Jedním z mála, kterým však dala Iva Janžurová při obsazování rolí „košem“, byl Jan Hřebejk, který počítal s jejím obsazením do jednoho z nejoblíbenějších českých filmů – Pelíšků.

Nečekaný porod v kuchyni

Iva Janžurová přišla na svět 19. května 1941 v Žirovnicích u Pelhřimova. Její příchod na svět byl však trochu komplikovaný, narodila se totiž nečekaně o nějaký ten den dříve přímo doma v kuchyni. Naštěstí vše dopadlo dobře a rodiče měli radost z třetího dítěte a první holčičky.

Její bratři, o pět let starší Pavel a o třináct let starší Láďa, který později zemřel na srdeční vadu, si z Ivy dělali v mládí legraci a říkali jí, že je ošklivá. Možná i proto byla velmi často zamlada „nominována“ do klučičích rolí. Jí to však nevadilo a měla především radost z toho, že lidem mohla přinášet potěšení a smích.

Na DAMU jen podmínečně

Její studentský život začal na pedagogickém gymnáziu v Českých Budějovicích, srdce ji ale vždy táhlo zejména k divadlu. Její touhu zkusit jít studovat na DAMU ale rodiče zpočátku nepodporovali a její snahu stát se herečkou ocenili pohlavkem.

Nakonec se Ivě podařilo rodiče přesvědčit a přihláška na DAMU byla podána. U zkoušek ale zpočátku neuspěla, komise s jejím přijetím nesouhlasila. Talent „Janžurky“ však nakonec přeci jen vyplul na povrch a na DAMU byla přijata alespoň podmínečně. Následný rok byla – díky výborným výsledkům – přijata k řádnému studiu.

První angažmá získala v Liberci

K prvnímu divadelnímu angažmá se Iva dostala v roce 1963 v libereckém divadle F. X. Šaldy. To ale trvalo jediný rok, v roce 1964 ji totiž angažoval režisér Jaroslav Dudek do pražského Divadla na Vinohradech. K oporám tohoto divadla patřila dlouhých 24 sezon.

Prvním výrazným filmem Ivy Janžurové se v roce 1965 stalo drama Ať žije republika! režiséra Karla Kachyni. V roce 1966 se pak objevila v jednom z prvních televizních seriálů Eliška a její rod, kde se skamarádila s Jiřím Sovákem. Když tvůrci muzikálového seriálu Píseň pro Rudolfa III. hledali představitelku šestnáctileté studentky Šárky, přišli se Ivy zeptat, zda o nějaké vhodné herečce neví. Nakonec roli dostala ona sama. A přestože jí už bylo 26 let, roli o 10 let mladší dívky zvládla na jedničku. Při natáčení tohoto seriálu poznala Jiřího Hrzána, kterého dodnes považuje vůbec za svého nejlepšího filmového partnera. Nestyděla se prý před ním ani blbnout a chovat se praštěně.

Na natáčení poznala manžela

Seriál Píseň pro Rudolfa III. ji dal dohromady také s jejím prvním a jediným manželem, kameramanem Janem Eisnerem. Manželství s ním však bylo velmi krátké a rozvod před úřady byl pro Ivu Janžurovou natolik nepříjemný, že se už kvůli tomu nikdy v budoucnu vdávat nechtěla.

Perfektně rozjetou hereckou kariéru Iva posunula ještě výše zejména díky legendárnímu filmu Světáci, kde nezapomenutelnou „sedací scénou“ excelovala i s Jiřinou Bohdalovou. V roce 1970 pak zazářila i v crazy komedii Václava Vorlíčka Pane, vy jste vdova.

Nominace na hlavní cenu na festivalu v Cannes

„Janžurka“ během své kariéry získala celou řadu ocenění. Za roli Štěpy v Herzových Petrolejových lampách (1971) byla dokonce nominována na hlavní cenu na festivalu v Cannes. Vítězství jí uniklo o vlásek, a to pouze z politických důvodů – cenu totiž musela dostat herečka z USA.

Po dokončení Petrolejových lamp se pak naplno projevil zákaz z vyšších míst, který dostala za veřejnou podporu Alexandra Dubčeka. Přestože na počátku kariéry vynikala v dramatických rolích, nesměla se objevovat ve společensky závažných filmech, mohla natáčet pouze komedie. Divadla se ale naštěstí zákaz netýkal.

Následně byla Iva Janžurová těhotná, její první dcera Sabina se narodila den před narozeninami české herečky. Druhá dcera Theodora pak přišla na svět 28. 1. 1974.

Zdroje: redakce, csfd.cz, ceskatelevize.cz, blesk.cz

KAM DÁL: Úžasný herec Petr Čepek: Umíral ve velkých bolestech, ale pro lásku dokázal odložit i vlastní smrt.

reklama
#herečka #osobnost #Iva Janžurová

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

reklama
Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.