Franz Kafka: Sukničkář, který se bál žen. Sex byl pro něj nečistý

Franz Kafka trpěl vztahovou paranoiou. Mohla za to tehdejší literatura
 

Kafkův vztah k ženám byl více než komplikovaný. K něžnému pohlaví ho to táhlo jako magnet, ale bál se intimností. Sex považoval za cosi nečistého, nazýval jej "trestem za lásku". Jeho milostný život vyvolával mnoho otázek. Řada lidí byla přesvědčena o tom, že preferoval společnost mužů. Jak to tedy doopravdy bylo?

Franze Kafku ženy přitahovaly celý jeho život, ten ale strávil tím, že se před nimi snažil utéct. Jeho podivné chování vyvolávalo řadu otázek a teorií. Někteří si mysleli, že se mu ženy zkrátka nelíbí, někteří zase, že se snaží skrýt svou homosexualitu. Ani jedna z teorií se ale nepotvrdila. Max Brod, Kafkův blízký přítel a dědic jeho pozůstalostí, ho popsal jako "utrápeného vlastními touhami".

Kafkova paranoia

Sám Kafka dokonce popsal svůj strach z intimností v dopisu, který Brodovi poslal v roce 1921. Přirovnává v něm intimitu k otevřenému moři. Srovnává se s plavcem, který v něm plave. „Najednou vidí jen nebe a moře a na vlnách je jen jeho hlava, nic jiného. Najednou ho přepadne strach. Musí se okamžitě dostat na břeh, i kdyby mu měly prasknout plíce,“ popsal svůj strach Kafka.

Jeho obavy ale nebyly neopodstatněné. Spisovatel měl hrůzu s pohlavních nemocí a nechtěného těhotenství. Nákaza pohlavní chorobou v té době mohla pro mnoho pacientů bez moderní medicíny znamenat smrt.

Troje zásnuby a svatba žádná

Přesto s několika ženami vztah navázal. S úřednicí Felice Bauerovou byl dokonce dvakrát zasnouben, v roce 1914 a 1917. V roce 1917 ale jejich vztah definitivně skončil, svatby se nikdy nedočkala. S blízkou přítelkyní své bývalé snoubenky Felice měl dokonce i syna. Bohužel ale zemřel v šesti letech a Kafka se o něm nikdy nedozvěděl. Pravděpodobně by o to ani nestál.

Dvoje zásnuby bez svatby mu nestačily, tak později přidal další. V letech 1918 až 1920 prožil krátký vztah s Julií Vohryzkovou a požádal ji o ruku. Svatbu si nakonec ale opět rozmyslel, nikdo zřejmě nebyl příliš překvapen.

Mohla za to literatura

Jedním z možných důvodů jeho paranoi byla literatura 20. století. Jakákoliv kniha vydaná krátce po roce 1900 pojednávající o romatickém vztahu mezi mužem a ženou byla plná faktů, které měly čtenáře od intimností odradit.

Každé z těchto děl bylo prakticky jen seznamem risků. Výhodami vztahu mezi mužem a ženou se v té době nikdo nezabýval. Veškeré dostupné informace od něj tedy měly odstrašit, a to se jim také povedlo. Nakonec se ukázalo, že stejné obavy jako Kafka měl i jeho kamarád Max, ačkoliv se to snažil maskovat za fasádou donchuána.

Zdroj: The Guardian

KAM DÁL: Židovka, která změnila svět: Co se můžeme naučit od Anny Frankové?