Josef Kemr jako kouzelná postava z Povídek malostranských. O své smrtelné nemoci dlouho nevěděl

Všichni Josefa Kemra znají díky rolím z filmu Na samotě u lesa či z legendárního seriálu Chalupáři. Jeho herecký rejstřík byl však mnohem širší a všichni ho měli v paměti zapsaného jako herce, který svým povoláním žil 24 hodin denně. Možná méně známá skutečnost vychází z jeho života na Malé Straně. Jan Neruda by z něj měl obrovskou radost. Proč? 

05.11.2019 - 07:00  
Josef Kemr byl velmi zvláštní osobou

Odcházení z tohoto světa není nikdy veselé. Jen pár veřejně známým lidem se povedlo v pozůstalých zanechat úsměv na rtech i při posledních bolestivých vteřinách života. Ne každý je však jako komik Andy Kaufman, kterého známe i díky filmu Miloše Formana - Muž na Měsíci. 

Výjimkou nebyl ani konec oblíbeného herce Josefa Kemra. Ten o své záludné rakovině dlouho vůbec nevěděl, až do chvíle, kdy fyzicky sešel a bolest mu znemožňovala důstojný život. Tehdy už bylo příliš pozdě. Osudný zhoubný nádor žaludku ho stál život. 

Zemřel v nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Tam pod Petřínem v místě, s kterým spojil neodmyslitelně svůj život. Malá Strana mu byla domovem a on sám se proměnil v legendární postavičku zdejších kouzelných ulic. Kdyby žil v době Jana Nerudy, jistě mu bude patřit jedna z Povídek malostranských. A svým způsobem se tak stalo…

Hastrman

Josef Kemr byl od podstaty záhadnou a fascinující osobností. Alespoň to vyplývá ze vzpomínek jeho kolegů. Kromě geniálního herectví, které prokazoval na scéně Divadla na Vinohradech a v Národním divadle, připojil do svého životopisu i několik nezapomenutelných filmových a televizních rolí. 

On sám se však několika odlištnostmi stával kouzelnou figurkou především Malé Strany. Místo, které si i dnes přes nápor turistů stále drží své neopakovatelné kouzlo, obohacoval za svého života sám Josef Kemr. Tehdy se však ulicemi neprocházel doslova celý svět.

Malostranští pamětníci na hereckou personu vzpomínají hned z několika důvodů. Jednak miloval kočky. Těch ve svém bytě v domě U Bílé řepy choval rovnou osm. Kouzelné střípky jeho ojedinělé osobnosti mohli místní pozorovat i na samotné garderobě slavného herce. 

S nepřehlédnutelným tralalákem a dlouhým kabátem se promenádoval ulicemi, skoro stejně jako pan Rybář z Povídek malostranských. Tuto roli také v roce 1984 ztvárnil v televizní inscenaci.

Další zvláštností byl jeho proslulý trabant. Od toho údajně ztratil klíče a motor vždy nastartoval alternativním způsobem. Aby mu ho nikdo nezcizil, bral si s sebou, kamkoli šel, volant. Geniální herec byl možná pro mnohé zajímavým podivínem a zájem nebudil pouze tím, že byl slavný. 

Záslužná činnost

Při rekapitulaci ctností Josefa Kemra nelze nepřipomenout jeho angažované chování v roce 1989. Otevřeným dopisem se zastal Václava Havla a jeho rodiny. Navíc podepsal petici Několik vět a vystoupil na manifestaci Občanského fóra na Letenské pláni. Svým trabantem objížděl továrny, aby pomohl přesvědčit lid a dělníky, že revoluce je nevyhnutelná. 

Existují však nezištné skutky, které nejsou tak moc dobře známy. Sám na vlastní pěst opravoval boží muka a kapličky kolem Prahy, ale i na jiných místech republiky. Národnímu divadlu daroval čtvrt kilogramu zlata, které nechal roztavit a následně z něj nechal vyrobit pozlacené šrouby a matky, které vlastnoručně zamontoval do krovů rekonstruované scény. 

Josef Kemr byl neobyčejnou postavou naší kulturní scény. Jméno si udělal hlavně svými hereckými výkony, ale životem ve své vlastní roli dokreslil obrázek opravdu vzácného člověka. Byť bylo jeho umírání bolestivé, on sám byl na smrt připraven a upřímná víra v boha mu jistě ulehčila těžký odchod v 72 letech.