Nedisciplinovaný komunista Gustáv Husák. Jaký skutečně byl náš poslední socialistický prezident?

Osobnost Gustáva Husáka i přes veškerá historická fakta zůstává tak trochu záhadou. Jisté je, že se jeho jednání měnilo s dobou, ale základní přesvědčení zůstalo po celý život stejné. Sovětský svaz pro něj byl vzorem a nekompromisním dobrem, ačkoliv se v záznamech, které Sověti vedli o mladém Husákovi, objevují zmínky o nedisciplinovanosti. A to z jejich pohledu určitě nebyla chvályhodná vlastnost…

12.12.2019 - 13:00  
Gustáv Husák byl prezidentem Československa více než 14 let
Zobrazit fotogalerii (3)

Jaký byl Gustáv Husák? Kdo to byl? Byl to člověk natolik přesvědčený o své pravdě a víře, že neváhal v boji za tyto ideály obětovat i lidské životy, nebo bojoval za svoji kariéru a postavení? O jeho motivaci se dodnes přou i mnozí odborníci. Jedno je ale jisté - byl svého času nejmocnějším mužem naší republiky...

Z vrcholu až na samé dno

Více než čtrnáct let stál Gustáv Husák v čele socialistického Československa. Jeho působení v prezidentské funkci ukončil vlastní rezignací před třiceti lety, konkrétně 10. prosince roku 1989. Jen o chvíli dříve přitom ještě musel jmenovat novou vládu, v jejímž čele stál tehdy jako premiér Marián Čalfa - vládu, v níž neměli většinu komunisté. Pro celoživotního až urputného bojovníka za myšlenky socialismu musel být takový odchod z politického výsluní velkou ranou.  

Komunista každým dechem i v kriminále

O životní cestě a víře Gustáva Husáka v myšlenky komunismu bylo natočeno mnoho dokumentů a popsány doslova stohy papíru. Neskutečnou se zdá být právě pevnost jeho víry a oddanost komunismu a socialismu, kterou nezlomili paradoxně ani sami komunisté, v jejichž vězení Gustáv Husák prožil od roku 1951 (když byl nejprve o rok dříve zbaven své tehdejší již významné funkce předsedy Sboru pověřenců) plných devět let a nespočet krutých výslechů s vidinou doživotního vězení.

K němu byl v roce 1954 ve zaranžovaném procesu odsouzen jako buržoazní nacionalista za velezradu. Propuštěn byl v roce 1960 díky amnestii tehdejšího prezidenta Antonína Novotného. Důležité je ale v této souvislosti připomenout také předchozí roli Gustáva Husáka, kdy se aktivně účastnil Slovenského národního povstání a předsedal povstalecké Slovenské národní radě.

Poslední novoroční projev Gustáva Husáka z roku 1989. Tehdy ještě netušil, že je poslední...

Pro politiku všechno…

Jak silná musela být touha Gustáva Husáka po politické moci, když jej ani taková zkušenost neodradila od dalších kroků? Každopádně jeho oddanost vybrané cestě ho dovedla zpět do politiky a stal se aktivním účastníkem pražského jara v roce 1968. Zpočátku se zdálo, že se zařadí mezi reformátory, po srpnu téhož roku se ale jeho další jednání zcela otočilo, příchylnost k Sovětskému svazu a snad i vědomí jeho síly dostaly zelenou a již o rok později se stal prvním mužem Komunistické strany Československa, samozřejmě za podpory sovětských představitelů, bez jejichž souhlasu by nic takového nebylo možné.

Prezidentem za každou cenu

V té době byl prezidentem republiky Ludvík Svoboda, jehož zdravotní stav byl již velmi špatný, v posledním období mu dokonce znemožňoval výkon této funkce. Gustáv Husák podle historiků ale vyvíjel velkou snahu o jeho udržení ve funkci do doby, než si vyjedná dostatečnou podporu pro svoje usednutí do prezidentského křesla. Zájemců bylo víc a politický boj nebyl jednoduchý. Podařilo se.

Normalizační šéf

V průběhu tak zvané "normalizace" mělo dojít k nápravě stavu po Pražském jaru 1968 v komunistické straně i ve státě. Metody, které komunisté používaly, ale překračovaly meze zneužívání moci. Lidé, kteří nebyli dostatečně loajální nebo alespoň smíření, byli propouštěni z práce, odcházeli do exilu, byli sledováni a stíháni. Panovala atmosféra všeobecné nedůvěry, hranice -zvláště se Západem - byly uzavřeny. Tento stav trval až do listopadové revoluce v roce 1989. 

Následující roky stál Gustáv Husák v čele republiky, kterou doslova otřásala normalizace, jejíž obyvatelé byli zbavováni vlastního názoru a které vládli povětšinou lidé bez tváře, zato s přetvářkou. Nad tím vším bděl prezident a zároveň generální tajemník Komunistické strany Československa, který se v minulosti vyjádřil proti kumulaci vysokých funkcí, ale i pro spojení Slovenska se Sovětským svazem (zachoval se dopis z roku 1944, kde tuto možnost nabízí jako možné řešení tehdejších problémů Slovenska) 

Osobnost, povinně (a v některých případech i upřímně, to je třeba objektivně přiznat) vynášená v televizních rozhovorech všemi dotazovanými téměř do nebes, ve skutečnosti ale jeden z nejméně oblíbených představitelů našeho státu v historii. K dobru je třeba mu jednoznačně připsat skutečnost, že byl v době listopadové revoluce jedním z politiků, kteří důrazně odmítli použití násilí proti vlastnímu národu. Také díky jeho přičinění se tak demonstrace obešly bez výraznějších zranění nebo dokonce ztrát na životech. 

Zapomenutý starý muž

Po všech letech strávených v politice, po veškerém úsilí, které věnoval cestě za vidinou komunismu, a po všech obětech, které proto nesl jeho národ, zemřel Gustáv Husák v roce 1991 téměř v zapomenutí.

Byl člověkem a politikem, který skutečně věřil svým ideím až do konce, nebo propadl touze po moci? Historici se přou, někteří lidé vzpomínají s určitou vděčností, jiné budí tehdejší metody vládnutí dodnes ze snů. Byl takový život šťastný, nebo ne?

Život Gustáva Husák v přehledu 

- narodil se 10. 1. 1913 ve slovenské Dúbravce

- v roce 1933 vstupil do KSČ

- v roce 1938 na Právnické fakultě Univerzity Komenského v bratislavě získal titul JUDr. 

- za druhé světové války byl místopředsedou povstalecké Slovenské národní rady a členem                Sboru pověřenců, po válce i jeho předsedou

- roky 1951 - 1960 strávil jako "buržoazní nacionalista" v komunistickém vězení - ani to ho neodradilo od jeho přesvědčení, přestože byl původně odsouzen na doživotí

- v roce 1963 byl plně rehabilitován

- roku 1968 se stal účastníkem Pražského jara jako reformní komunista, brzy se ale obrátil blíže k Sovětskému svazu

- rok 1971 přinesl Gustávu Husákovi funkci generálního tajemníka UV KSČ

- v letech 1975 - 1989 stál v čele státu jako prezident Československa  

- zemřel 18. 11. 1991 v Bratislavě

Gustáv Husák byl:

trojnásobným Hrdinou Českosloveské socialistické republiky, Hrdinou Sovětského svazu, nositelem Řádu vítězného února i čtyř Řádů Klementa Gottwalda, nositelem čtyř Leninových řádů i Řádu říjnové revoluce a mnoha dalších…Celkem za svůj politický život nasbíral přes dvacítku různých vyznamenání.

Gustáv Husák

- byl do roku 1944 stoupencem připojení Slovenska K Sovětskému svazu, později prosazoval větší autonomii Slovenska v rámci federace a následně obhajoval daný stav zřízení

- nesouhlasil s kumulací funkcí, přičemž se stal generálním tajemníkem UV KSČ (1971 - 1987) a zároveň prezidentem republiky (1975 - 1989), tedy nositelem dvou nejvyšších postů ve státě