Pozoruhodný život Ivy Janžurové: Od porodu v kuchyni až po nesmrtelné filmové role

Jedna z nejpopulárnějších českých hereček Iva Janžurová ztvárnila během své úspěšné kariéry desítky nezapomenutelných rolí. Přezdívaná Ivuška nebo také Janžurka prožila mnoho životních zvratů i nečekaných událostí. Od krátkého manželství s kameramanem Janem Eisnerem, přes vážnou nehodu v divadle, až po nominaci na hlavní cenu na festivalu v Cannes.

10.10.2019 - 14:00  
V letech 1959 až 1963 studovala na DAMU v ročníku vedeném Vlastou Fabianovou
Zobrazit fotogalerii (3)

Iva Janžurová patří k největším legendám české divadelní i filmové scény. Během své kariéry excelovala v desítkách divadelních her i filmech, ve kterých si „střihla“ role zachránců i pořádných potvor. Během své profesní kariéry spolupracovala s celou řadou známých českých herců i režisérů, kteří ji obsazovali téměř vždy do hlavních rolí svých her, pořadů či filmů. A nutno říci, že „Janžurka“ nikdy ve své úloze nezklamala a jako herečka s darem od Pána Boha vždy excelovala.

I proto si do svého životopisu může zaznamenat dlouholeté spolupráce s takovými režisérskými velikány, jako byl třeba Jaroslav Dudek, Juraj Herz nebo Václav Vorlíček. Jedním z mála, kterým však dala Iva Janžurová při obsazování rolí „košem“, byl Jan Hřebejk, který počítal s jejím obsazením do jednoho z nejoblíbenějších českých filmů – Pelíšků.

Nečekaný porod v kuchyni

Iva Janžurová přišla na svět 19. května 1941 v Žirovnicích u Pelhřimova. Její příchod na svět byl však trochu komplikovaný, narodila se totiž nečekaně o nějaký ten den dříve přímo doma v kuchyni. Naštěstí vše dopadlo dobře a rodiče měli radost z třetího dítěte a první holčičky.

O pět let starší bratr Pavel a o třináct let starší Láďa, který později zemřel na srdeční vadu, si z Ivy dělali v mládí legraci, že není příliš krásná, a možná i proto byla velmi často zamlada „nominována“ do klučičích rolí. Jí to však nevadilo a měla především radost z toho, že lidem mohla přinášet potěšení a smích.

Na DAMU byla přijata podmínečně

Její studentský život začal na pedagogickém gymnáziu v Českých Budějovicích, srdce ji ale vždy táhlo zejména k divadlu. Její touhu zkusit jít studovat na DAMU ale rodiče zpočátku nepodporovali a její snahu stát se herečkou ocenili pohlavkem.

Nakonec se Ivě podařilo rodiče přesvědčit a přihláška na DAMU byla podána. U zkoušek ale zpočátku neuspěla, komise s jejím přijetím nesouhlasila, nakonec talent „Janžurky“ přeci jen vyplul na povrch a na DAMU byla přijata alespoň podmínečně. Následný rok byla, díky výborným výsledkům, přijata k řádnému studiu.

První angažmá získala v Liberci

K prvnímu divadelnímu angažmá se Iva dostala v roce 1963 v libereckém divadle F. X. Šaldy. To ale trvalo jediný rok, v roce 1964 ji totiž angažoval režisér Jaroslav Dudek do pražského Divadla na Vinohradech. K oporám tohoto divadla patřila dlouhých 24 sezon.

Prvním výrazným filmem Ivy Janžurové se stalo v roce 1965 Kachyňovo drama Ať žije republika! V roce 1966 se pak objevila v jednom z prvních televizních seriálů Eliška a její rod, kde se skamarádila s Jiřím Sovákem. Když tvůrci muzikálového seriálu Píseň pro Rudolfa III. hledali představitelku šestnáctileté studentky Šárky, přišli se Ivy zeptat, zda o nějaké vhodné herečce neví. Nakonec roli dostala ona sama, přestože jí už bylo 26 let, roli o 10 let mladší dívky zvládla na jedničku. Při natáčení tohoto seriálu poznala Jiřího Hrzána, kterého dodnes považuje vůbec za svého nejlepšího filmového partnera. Nestyděla se prý před ním ani blbnout a chovat se praštěně.

Na natáčení poznala svého manžela

Seriál Píseň pro Rudolfa III. ji dal dohromady také s jejím prvním a jediným manželem, kameramanem Janem Eisnerem. Manželství s ním však bylo velmi krátké a rozvod před úřady byl pro Ivu Janžurovou vůbec tak nepříjemný, že se už proto nikdy v budoucnu vdávat nechtěla.

Perfektně rozjetou hereckou kariéru Iva posunula ještě výše zejména díky legendárnímu filmu Světáci, kde nezapomenutelnou „sedací scénou“ excelovala i s Jiřinou Bohdalovou. V roce 1970 pak zazářila i v crazy komedii Václava Vorlíčka Pane, vy jste vdova.

Nominace na hlavní cenu na festivalu v Cannes

„Janžurka“ během své kariéry získala celou řadu ocení, za roli Štěpy v Herzových Petrolejových lampách (1971) byla dokonce nominována na hlavní cenu na festivalu v Cannes. Vítězství jí uniklo o vlásek, a to pouze z politických důvodů - cenu totiž musela dostat herečka z USA.

Po dokončení Petrolejových lamp se pak naplno projevil zákaz z vyšších míst, který dostala za veřejnou podporu Alexandra Dubčeka. Přestože na počátku kariéry vynikala v dramatických rolích, nesměla se objevovat ve společensky závažných filmech, mohla natáčet pouze komedie. Divadla se ale naštěstí zákaz netýkal.

Následně byla Iva Janžurová těhotná, její první dcera Sabina se narodila den před narozeninami české herečky. Druhá dcera Theodora pak přišla na svět 28. 1. 1974.

Klíčová slova: